Čína představuje hrozbu pro Británii a západní země, uvedl britský velvyslanec v Česku

Velká Británie podle nové obranné koncepce plánuje navýšit počet jaderných hlavic o víc než čtyřicet procent. Britský premiér Boris Johnson slíbil dokonce největší investice do obranného arzenálu od konce studené války, země chce také posílit přítomnost v indopacifickém regionu. Podle britského velvyslance v Česku Nicka Archera totiž Spojené království začalo zaostávat nejen za zeměmi, které představují hrozbu, ale i za spojenci, včetně Francie.

Video Události, komentáře
video

Británie po brexitu

„Prvním výsledkem revize obranné a zahraniční politiky bylo rozhodnutí vlády o investování dalších 224 miliard do obrany, které nám umožní rozsáhlou modernizaci ozbrojených sil a obnovení našeho jaderného arzenálu,“ prohlásil britský premiér Boris Johnson.

Podle britského velvyslance v Česku Nicka Archera je vysvětlení tohoto kroku jednoduché: svět se změnil a na to je potřeba reagovat. „Jakákoliv zodpovědná země musí periodicky sledovat, jaké jsou příležitosti ve světě, ale také analyzovat hrozby a rozhodnout se, jak se s nimi vypořádat. Náš nukleární arzenál působí pouze jako odrazovací prostředek, jak jsme viděli za celou řadu desetiletí, ale abyste mohli něčím odrazovat, tak je třeba mít velký objem,“ konstatuje.

Británie po prověrce zbraní zjistila, že zaostávala. „Nejen za zeměmi, které představují hrozbu, ale také za našimi přáteli a spojenci, například Francií. Nemáme dostatečný počet hlavic,“ uvedl Archer. A připomněl, že jaderné prostředky Británie byly desítky let dávany k dispozici NATO. „Prověřujeme, jakým způsobem jsme přispívali k obraně Západu a jakým způsobem s nimi teď naložit,“ dodal.

Důraz na indopacifický prostor

Z prověrky vyplynulo i to, že chce Spojené království posilovat vliv v „indopacifickém regionu“. Podle velvyslance to souvisí i s Čínou. Po revizi vztahů s touto zemí totiž dospěl Londýn k tomu, že nemůže ignorovat stát, který zodpovídá za tolik emisí, jak připomněl Archer; s Pekingem je podle něj potřeba spolupracovat na velkých globálních tématech.

„Současně musíme přijmout to, že Čína představuje hrozbu pro Británii a západní země. Spolupracovat s našimi spojenci v tomto regionu s trochou více pozornosti je něco, co pomůže zajistit bezpečnost světa, České republiky i celého společenství,“ zdůraznil. Země chce podle něho zefektivnit a zúžit spolupráci se státy v této oblasti, která zahrnuje Austrálii, Indii, Nový Zéland, Singapur, Malajsii, země Commonwealthu nebo třeba Japonsko.

Problémy vakcíny AstraZeneca

Aktuální každodenní boj se nyní svádí s covidem-19 a záchranu vidí svět v očkování. Pozornost se soustředí zvláště na látku od firmy AstraZeneca – Evropská unie jí nemá dost, ale Spojené království se firmě dál daří saturovat.

Archer v této souvislosti ale připomněl, že role AstryZenecy v Británii se datuje do doby, kdy ještě nebyly podepsány unijní dohody o využívání vakcín. „Investovali jsme do vývoje vakcíny a na Oxfordské univerzitě vzniklo partnerství mezi AstraZenecou a vědci z této univerzity a poté se produkt měl prodávat. Uspěli jsme a přislíbili, že budeme nakupovat hodně jejich vakcín, a oni měli tak záruku,“ vysvětlil.

Dodal, že jde zhruba o sto milionů dávek od AstryZenecy, které musí země teď využít. Nicméně zdůraznil, že ani v Británii se neprodukuje dost, aby to pokrylo veškeré potřeby království. „Nakupujeme od AstryZenecy z Indie i z jiných lokalit,“ uvedl. A upřesnil, že v současné době připadá v jeho zemi tak zhruba polovina všech na AstraZenecu, druhá na vakcíny od společnosti Pfizer.

Očkování v Británii jako úspěch brexitu?

Britský premiér Boris Johnson často stav očkování ve své zemi prezentuje jako úspěch odchodu z EU a toho, že si země dokáže sama poradit. Podle velvyslance je to ale logické a vysvětlitelné.

„Mnoho lidí říká, že povinnost vlády je chránit své občany a v této konkrétní situaci máme výhodu, protože neexistuje žádná dvojznačnost ohledně toho, kdo poskytuje vakcínu, kdo ji podává. Je to naše vláda. To nám dává určitý pocit jasnosti,“ konstatuje s tím, že některé evropské státy tuto jasnost a zřetelnost nemají. Například Dánsku se daří, jinde je proces pomalý a je to velmi komplikované téma, uvedl.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už na adresu tohoto sporu řekla: „Je těžké našim občanům vysvětlit, proč očkovací látka vyrobená v EU putuje do jiných států, které vakcínu také vyrábějí, ale prakticky nic Unii nevrací. Na stole jsou všechny možnosti.“  Podle Archera ale porovnávání není na místě.

„Jak jsme viděli v minulých dnech, to působí napětí, i když existuje i mnoho jiných vakcín, Johnson & Johnson, Moderna, která přichází do Evropy,“ uvedl. „Na národní úrovni jsme zavedli určitý režim, který zajišťuje optimální servis pro naše občany. To je role vlády,“ zopakoval.