Izrael a Hizballáh se obviňují z porušování příměří

Izraelská armáda podnikla několik úderů na Libanon, informovala agentura AFP. Dva lidé podle AFP zemřeli po útoku na vozidlo u obce Tírí na jihu Libanonu, další oběť měl úder v libanonském údolí Bikáa. Teroristické hnutí Hizballáh naopak podle agentury Reuters provedlo dronový útok na izraelské jednotky poblíž jiholibanonského města Súr. Tvrdí, že útok byl reakcí na porušování příměří ze strany Izraele. Armáda židovského státu později sdělila, že dron zneškodnila.

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu podle Reuters zranily jednu novinářku a druhou uvěznily pod troskami. Libanonské úřady uvedly, že se k ní záchranáři kvůli probíhající izraelské palbě dočasně nemohli dostat.

Libanonské úřady tvrdí, že novinářka Amál Chalílová a fotografka Zajnab Faradžová informovaly o dění poblíž města Tírí, když izraelský úder zasáhl vozidlo před nimi. Při tomto útoku byli zabiti dva lidé, informovala libanonská státní média. Novinářky poté podle Reuters vběhly do nedalekého domu, který se následně stal také terčem izraelského úderu. Libanonský prezident Joseph Aún podle AP poté požádal Červený kříž, aby obě ženy zachránil.

Agentura Reuters informovala, že se záchranářům podařilo vyprostit Faradžovou, ale když se vrátili za Chalílovou, izraelská armáda shodila na místo granát a zablokovala jim přístup k poškozené budově.

Izraelská armáda pak podle Reuters oznámila, že v jižním Libanonu zaútočila na vozidlo poté, co identifikovala hrozbu ze strany Hizballáhu. Vozidla překročila „přední obrannou linii“, což je termín, který izraelská armáda používá k označení vymezení zóny jižního Libanonu, kterou okupují izraelské jednotky, poznamenává Reuters.

Podle armády „se k vojákům auta přiblížila způsobem, který představoval bezprostřední hrozbu pro jejich bezpečnost“. Armáda posléze uvedla, že na novináře neútočí, obdržela prý zprávu o dvou ženách, které byly v důsledku útoku zraněny a nebrání záchranným týmům ve vstupu do oblasti.

Křehké příměří

Americký prezident Donald Trump minulý týden ve čtvrtek oznámil desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem. Z obou stran však zaznívají obvinění z porušování klidu zbraní.

Minulý týden v úterý se ve Washingtonu uskutečnilo první jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty po několika desítkách let, přičemž další kolo rozhovorů se očekává ve čtvrtek. AFP ve středu s odkazem na nejmenovaný libanonský zdroj napsala, že Libanon bude při jednání usilovat o prodloužení příměří o jeden měsíc.

Proíránské teroristické hnutí Hizballáh se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojilo do regionální války, kterou 28. února zažehly izraelsko-americké útoky na Írán. Libanonská vláda útoky Hizballáhu ihned odsoudila. Izrael na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu.

Podle úterních údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od 2. března při izraelských úderech nejméně 2454 lidí a dalších 7658 lidí bylo zraněno. Více než 1,2 milionu obyvatel Libanonu muselo v důsledku konfliktu opustit své domovy.

Šádí Abdalláh z libanonské Národní rady pro vědecký výzkum ve středu uvedl, že od počátku konfliktu až do oznámení příměří, tedy za 45 dní, bylo zcela zničeno 21 700 obytných jednotek a 40 500 jich bylo poškozeno. V Izraeli byli při útocích Hizballáhu zabiti dva lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 55 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...