Ruský prezident Vladimir Putin navrhl Spojeným státům prodloužit poslední dohodu o jaderném odzbrojování. Alespoň o rok a bez jakýchkoliv podmínek. USA však následně prostřednictvím prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O'Briena uvedly, že takový návrh bez závazku ke zmrazení počtu jaderných hlavic považují za nepřijatelný, napsala agentura AFP. Smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní, podepsaly USA s Ruskem v roce 2010 na Pražském hradě. Platnost dohody vyprší v únoru.
Vladimir Putin podotkl, že až dosud dohoda efektivně fungovala a bylo by velice politováníhodné, kdyby fungovat přestala.
Platnost dohody může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Až dosud se tak nestalo. Pokud by dohoda zanikla, padla by i veškerá omezení na jaderné hlavice a jejich nosiče, což by mohlo podle agentury Reuters přispět k závodům ve zbrojení a k růstu napětí mezi Moskvou a Washingtonem.
„Navrhuji prodloužit stávající dohodu bez všech podmínek alespoň o rok. Abychom měli možnost dopodrobna projednat všechny aspekty problémů, které dohody tohoto typu řeší, a abychom nenechali naše země a všechny státy světa, kterým záleží na zachování strategické stability, bez tak základního dokumentu, jakým je dohoda o omezení strategických útočných zbraní,“ řekl Putin při videokonferenci se stálými členy bezpečnostní rady státu.
Američané chtějí, aby se k odzbrojování zavázala i Čína
Stanovisko USA oznámil bezpečnostní poradce prezidenta Donalda Trumpa O'Brien. „Spojené státy navrhly prodloužení (dohody) nový START na rok výměnou za zmrazení počtu jaderných hlavic Spojených států a Ruska po tuto dobu,“ uvedl ve vyjádření poradce. „Dnešní (páteční) odpověď ruského prezidenta ohledně prodloužení nového STARTu bez zmrazení počtu jaderných hlavic je nepřijatelná,“ dodal.
„Spojené státy vážně usilují o kontrolu zbraní, která garantuje bezpečnost celému světu. Doufáme, že Rusko změní svou pozici, než vypuknou nákladné závody ve zbrojení,“ pokračoval O'Brien.
Rusku a USA se zjevně dosud nepodařilo překlenout rozpory ohledně prodloužení smlouvy, navzdory několika měsícům jednání. Ve středu Moskva popřela americké tvrzení, že se „v zásadě“ podařilo dospět k dohodě. Ministr zahraničí Sergej Lavrov dal již dříve najevo skepsi ohledně osudu smlouvy, protože pro Rusko jsou nepřijatelné podmínky, jaké si k prodloužení smlouvy klade americká strana.
Jedním ze zádrhelů je právě americký přístup k otázce Číny. Washington chce její zapojení do dohody a podmiňuje tím uzavření nové dohody nebo alespoň prodloužení té stávající. Peking odmítl tuto myšlenku jako americký trik, jak se vyhnout nové dohodě, a uvedl, že by se s radostí zúčastnil, kdyby USA souhlasily s jadernou paritou mezi všemi státy. Rusko mezitím prohlásilo, že pokud má být Čína součástí nové smlouvy, měla by být do ní zahrnuta také Velká Británie a Francie.
Zapojilo se i české ministerstvo. Petříček vyzval mocnosti k prodloužení dohod
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) požádal své kolegy z Ruska a Číny, aby se zasadili o udržení a zdokonalení dohody o jaderném odzbrojení. O odeslání dopisů oběma ministrům informoval na Twitteru. Kontrola jaderného zbrojení a strategická stabilita jsou v zájmu bezpečnosti České republiky, napsal Petříček.
Platnost americko-ruské smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní označované jako nový START nebo START 3, kterou podepsali 8. dubna 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, vyprší 4. února příštího roku.
Američtí a ruští vyjednávači se zatím naposledy k debatě o odzbrojovací smlouvě setkali v srpnu ve Vídni. K rozhovorům byla přizvána i Čína, své zástupce ale do rakouské metropole nevyslala.
Pokud by dohoda zanikla, padla by i veškerá omezení na jaderné hlavice a jejich nosiče, což by mohlo podle agentury Reuters přispět k závodům ve zbrojení a k růstu napětí mezi Moskvou a Washingtonem.
- Americko-ruskou smlouvu o omezení počtu jaderných zbraní, takzvanou novou smlouvu START, podepsali tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv 8. dubna 2010 v Praze.
- Na vzniku smlouvy se dohodli Medveděv a Obama v dubnu 2009. Každá strana se v ní zavázala snížit počet hlavic během sedmi let z 2200 na 1550. Počet rozmístěných nosičů, tedy mezikontinentálních balistických střel, balistických střel odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů připravených nést jaderné zbraně snížit na 700 kusů. Další limit se týká nasazených i nenasazených odpalovacích ramp nebo bombardérů schopných nést jaderné zbraně, těch může být nejvýše 800.
- Smlouva stanovuje, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy.
- Dále zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. A zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.
- Zdroj: ČTK
