Íránská média hlásí útoky na jaderná zařízení v zemi

Americko-izraelské údery zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák. Píší to agentury s odkazem na místní média. Jeruzalém úder v Aráku potvrdil. Íránská média hovoří rovněž o desítkách obětí útoků v Komu a v provinciích Východní Ázerbájdžán a Kermánšáh. Zasaženy byly údajně obytné budovy. Írán naopak udeřil na izraelský Tel Aviv, kde podle médií zemřel jeden člověk.

Těžkovodní reaktor v Aráku se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Teheránu. Podle médií nynější útoky nikoho nezranily ani nezpůsobily únik radiace. Podle informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) z loňského června je reaktor ve výstavbě.

MAAE nyní uvedla, že jí Írán oznámil zásah továrny na těžkou vodu. „Nebylo zaznamenáno žádné radiační riziko, protože zařízení neobsahuje žádný deklarovaný jaderný materiál,“ uvedl tento dozorčí orgán OSN na sociální síti X. Ani při loňském úderu nebyl zaznamenán únik radiace.

MAAE dodala, že ji Írán informoval o dalším útoku u jaderné elektrárny v Búšehru, což je již třetí takový incident za posledních deset dní. Nebyl hlášen únik radiace, ani žádné poškození provozovaného reaktoru, stav elektrárny je podle Íránu normální.

Izraelská armáda v pátek podle deníku Ha'arec vyzvala obyvatele města Arák k evakuaci. Na síti X armáda zveřejnila v perštině výzvy k evakuaci skrze vyznačená místa na mapě. Ta označují i industriální zónu Cheir Ábád poblíž Aráku v provincii Búšehr.

Izraelská armáda v podvečer oznámila, že zaznamenala „opakované pokusy o obnovení“ reaktoru v Aráku ze strany íránského režimu po červnovém úderu. „Izraelská armáda tedy znovu udeřila na zařízení,“ potvrdil Tel Aviv. Izraelská armáda se přihlásila i k úderu na zařízení na výrobu uranového koncentrátu, protože tento proces podle ní stojí „na začátku výrobního řetězce jaderných zbraní“.

Projekt těžkovodního reaktoru byl po dohodě o jaderném programu z roku 2015 přepracován tak, aby zařízení nemohlo sloužit pro získání jaderné zbraně. Podle pátečního prohlášení izraelské armády však Írán neprovedl změny, které by znemožnily výrobu plutonia použitelného pro jaderné zbraně, píší izraelská média.

Teherán dlouhodobě odmítá, že by měl ambici si takovou zbraň pořídit. Právě možnost, že by mohl získat nukleární bomby, je přitom jedním z důvodů, kterými USA a Izrael odůvodňovaly zahájení úderů na islámskou republiku před zhruba měsícem.

Íránský vojenský průmysl jako terč

Nejnovější vzdušné nálety podle íránské agentury Mehr poškodily i dvě největší ocelárny v Íránu ve městech Isfahán a Ahváz. Agentura Tasním hovoří o jednom mrtvém a dvou zraněných při útoku na továrnu Mobárake v Isfahánu.

Ha'arec uvedl, že izraelská armáda údery potvrdila s tím, že šlo o pokyny izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisra'ela Kace, kteří vyzvali k silné akci proti íránskému vojenskému průmyslu. Írán nyní plánuje odvetné útoky na šest oceláren v Izraeli a pět dalších v regionu, tvrdí podle NBC News Tasním.

Útoky Spojených států na Írán a jejich současné výzvy k jednání jsou pro Teherán nepřijatelné, uvedl podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený íránský představitel. Írán se podle něj zatím nerozhodl, zda na americký návrh dohody zareaguje.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí obvinil USA a Izrael z pokračujících nelegálních útoků na civilní oblasti, včetně škol, nemocnic a historických budov. Na síti X navíc upozornil, že Trumpova tvrzení o odkladu útoků na íránské elektrárny ve prospěch diplomatických jednání neodpovídají skutečnosti.

Izraelsko-americké útoky v Íránu už zničily přes 92 tisíc obytných budov, upozornil v pátek Íránský Červený půlměsíc. Tento počet zahrnuje kromě obytných budov také 290 zdravotnických zařízení a 600 škol.

Íránská organizace na ochranu lidských práv HRANA sídlící ve Spojených státech ve čtvrtek uvedla, že počet civilních obětí izraelsko-amerických útoků v islámské republice stoupl na 1492, včetně nejméně 221 dětí. Zranění podle íránského ministerstva zdravotnictví utrpělo přes deset tisíc civilistů.

Načítání...

Úder v Tel Avivu

Írán v pátek večer udeřil na izraelské město Tel Aviv. Po dopadu balistické rakety přišel o život jeden muž, píší místní média. Několik dalších lidí úder zranil, uvedli záchranáři. Od začátku války kvůli úderům z Íránu a Libanonu zahynulo v Izraeli devatenáct lidí.

Izraelská záchranná služba uvedla, že zabitým je muž ve věku zhruba 60 let. Záchranáři uvedli, že na jiném místě ošetřili další dvě osoby. Podle agentury AFP byl večer kvůli ostřelování z Íránu vyhlášen protivzdušný poplach na více místech v Izraeli i na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Írán ostřeluje Izrael od začátku amerických a izraelských úderů na konci února. Od 2. března na izraelské území útočí z Libanonu i teroristické hnutí Hizballáh. V Izraeli a Libanonu pak podle místních úřadů zahynulo kvůli americkým a izraelským úderům na tři tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 22 mminutami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 2 hhodinami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 6 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 8 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...