USA odkládají útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že na „žádost íránské vlády“ odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Šéf Bílého domu dal první ultimátum Íránu v sobotu. Blízkovýchodní zemi, na kterou Američané společně s Izraelci útočí už od konce února, tehdy dal 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu, a to právě pod pohrůžkou zničení íránských elektráren.

V pondělí nařídil podmínečně odložit útoky na pět dnů s tím, že Washington v předcházejících dnech vedl velmi produktivní rozhovory o úplném ukončení války na Blízkém východě. Odložení vojenských akcí Trump podmínil úspěchem pokračujících schůzek a diskuzí.

Ve čtvrtek zopakoval, že rozhovory, které zprostředkovává Pákistán, „jdou velmi dobře“. Republikánský prezident přitom během čtvrtečního zasedání svého kabinetu v Bílém domě prohlásil, že si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotné dohodu s Íránem uzavřít.

Arakčí: Neplánujeme vyjednávat

List The Wall Street Journal s odvoláním na zprostředkovatele mírových jednání napsal, že Írán o desetidenní odklad útoků na své elektrárny nežádal a že teprve předloží svou konečnou odpověď na americký patnáctibodový plán na ukončení války.

Už ve středu šéf íránské diplomacie Arakčí prohlásil, že Írán neplánuje vyjednávat. „(Íránská) islámská republika chce ukončit válku podle svých vlastních podmínek – tak, aby se to už nikdy neopakovalo,“ uvedl Arakčí.

„Vyjednávají a opravdu chtějí uzavřít dohodu. Ale bojí se to přiznat. Myslí si totiž, že je zabijí jejich vlastní lidé,“ řekl podle agentury AFP Trump. „Také se bojí, že je zabijeme my,“ dodal. Na své sociální sítí Truth Social později napsal, že Írán podle něj „žadoní“ o uzavření dohody se Spojenými státy.

Nahrávám video

Některá média a agentury pak v uplynulých dnech tvrdily, že předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Chalíbáf je v kontaktu s americkými vyjednavači, s kterými diskutuje možnosti ukončení nynějšího konfliktu. Ten tyto informace označil za nepravdivé. Trump opakovaně tvrdil, že USA s Íránem jednají, to ovšem různí íránští představitelé popřeli.

„V současných chvílích by měly probíhat výměny zpráv přes prostředníky v Pákistánu. Pákistánská diplomacie pak uvedla, že na tom spolupracuje s Tureckem a Egyptem. To jsou tři země, které se daly za tímto účelem dohromady na nedávném summitu v Saúdské Arábii, kde se domluvily, že se budou snažit být společně prostředníky v jednáních o příměří,“ informoval ve čtvrtek zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Plán na ukončení války

Spojené státy podle médií tento týden předaly Íránu prostřednictvím Pákistánu patnáctibodový plán ukončení války. V něm mimo jiné požadují přerušení provozu íránských zařízení na obohacování uranu, zastavení financování proíránských ozbrojených skupin v regionu či vznik volné námořní zóny v Hormuzském průlivu.

Witkoff potvrdil, že USA předaly Íránu patnáctibodový plán na ukončení bojů, který by podle něj mohl tvořit rámec mírové dohody. Washington se pokusí Teherán přesvědčit, že k návrhu neexistuje žádná jiná dobrá alternativa, uvedl zmocněnec.

Americký plán zahrnuje řadu požadavků, které USA vůči Íránu prosazovaly už před začátkem války, uvedla stanice CNN. Washington od Íránu chce, aby se zavázal, že nikdy nebude vlastnit jaderné zbraně a že ukončí pomoc spojencům na Blízkém východě. USA se rovněž chtějí zmocnit íránského vysoce obohaceného uranu a zredukovat obranné schopnosti Teheránu.

„Írán předal v noci prostřednictvím zprostředkovatelů formální odpověď na patnáctibodový plán Spojených států,“ uvedla íránská agentura Tasním, která má blízko k revolučním gardám, s odkazem na svůj zdroj. Další íránský zdroj řekl agentuře Reuters, že Teherán v odpovědi předané Pákistánu uvedl, že plán nenaplňuje minimální požadavky na úspěch. Podle tohoto zdroje Írán považuje návrh za jednostranný a domnívá se, že slouží jen americkým a izraelským zájmům.

Současná jednání s Íránem vede viceprezident JD Vance, šéf diplomacie Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Witkoff, oznámil už v úterý Trump. Íránští představitelé však dali Trumpově administrativě najevo, že si nepřejí opět vyjednávat s Kushnerem a Witkoffem a upřednostňují rozhovory s Vancem, sdělily CNN dva zdroje v regionu. Kushner s Witkoffem s Teheránem jednali před začátkem americko-izraelských útoků na Írán na konci února.

Írán nechal proplout deset tankerů, řekl Trump

Trump v souvislosti se situací v klíčovém průlivu opakovaně kritizoval NATO za nečinnost. „Státy NATO neudělaly absolutně nic, aby pomohly s šíleným, nyní vojensky zničeným Íránem. Spojené státy od NATO nic nepotřebují, ale nikdy nezapomenou na tento velmi důležitý okamžik,“ uvedl šéf Bílého domu.

Írán podle Trumpa povolil deseti ropným tankerům proplout Hormuzským průlivem, byl to prý signál dobré vůle vést mírová jednání. Několik z těchto plavidel podle Trumpa pluje pod pákistánskou vlajkou. Americký prezident zároveň řekl, že získání kontroly nad íránskou ropou je jednou z možností, kterou má k dispozici.

Trump ve čtvrtek rovněž řekl, že USA často přesměrovávají své zbraně z jednoho regionu do druhého. Komentoval tak zprávy, že Pentagon zvažuje nasadit na Blízkém východě zbraně původně určené pro Ukrajinu. „Děláme to pořád,“ tvrdil prezident.

„USA jsou blízko splnění hlavních cílů operace“

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve středu novinářům řekla, že USA jsou „velmi blízko“ splnění hlavních cílů operace Epic Fury (Epická zuřivost).

„Prezident Trump a ministerstvo války od samého začátku odhadovali, že splnění této kritické mise bude trvat přibližně čtyři až šest týdnů. Po dvaceti pěti dnech je největší armáda, jakou kdy svět poznal, před plánem a podává výjimečné výkony,“ řekla Leavittová na tiskové konferenci s tím, že původní harmonogram akce byl odhadován na čtyři až šest týdnů.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 12 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 1 hhodinou

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 2 hhodinami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 2 hhodinami
Načítání...