Sněmovna zřejmě upraví některé parametry korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Ústavně-právní výbor podpořil pozměňovací návrh, aby se hlasy z ciziny započítávaly do čtyř místo dvou krajů. Do volebních komisí na zastupitelských úřadech by mohly nominovat své zástupce politické strany. Výbor podpořil celkem šest změn koaliční volební novely. Další pozměňovací návrhy budou moci poslanci předkládat při druhém čtení na plénu. Koalice k němu plánuje svolání mimořádné schůze na čtvrtek 9. května. Výbor také podpořil předlohu, která omezí přítomnost přísedících v některých soudních sporech.
Právní výbor také chce, aby volič v zahraničí mohl na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. I v případě, že volič odhlasuje poštou, by měl mít možnost volit osobně na zastupitelském úřadu. Osobní volba by měla přednost před korespondenční. Země, v nichž bude volba poštou možná a v nichž možná nebude, nemá určovat ministerstvo zahraničí svou vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Právní výbor navíc navrhl upravit s ohledem na korespondenční volbu trestný čin maření voleb.
Poslankyně STAN Lucie Potůčková za předkladatele uvedla, že šestice úprav vychází z dosavadních jednání mezi koalicí a opozicí. Mají podle ní přispět ke zmírnění obav z případného zneužití korespondenční volby. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy jde o snahu o vyřešení těch míst koaliční novely, která byla shledána jako slabá.
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Úvodní sněmovní debata o návrhu na plénu zabrala i kvůli opozičním obstrukcím šest jednacích dnů a trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času.
Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu při prvním sněmovním čtení obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora na termínu účinnosti trvají. Opozičním hnutím v prvním čtení vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.
Omezení přísedících u soudu
Výbor se také zabýval předlohou, podle níž soudy přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Poslankyně opozičního hnutí ANO Helena Válková neuspěla s pozměňovacím návrhem, který by všechny změny týkající se přísedících z novely vypustil.
Omezení přísedících je podle vlády součástí snižování byrokracie. Podle Válkové je reforma nynější koncepce laických přísedících nutná, nelze ji ale udělat narychlo a nepromyšleně.
Přísedící by neměli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit ani v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Předseda výboru Radek Vondráček (ANO) také neuspěl s návrhem, aby zákon vyloučil z bezpečnostních kontrol při vstupu do soudních budov vedle advokátů také advokátní koncipienty. Nynější praxe soudů podle něho není v této věci jednotná.
