Komise vylosovala, ze kterých krajů budou Češi v zahraničí vybírat poslance

Nahrávám video
Losování krajů pro zahraniční volební okrsky
Zdroj: ČT24

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny budou Češi žijící v Americe vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. Moravskoslezský bude určen pro české voliče ze zemí v pásu od Velké Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko a Jihomoravský pro zbylé státy kontinentu včetně Ruska a Turecka. Hlasy z ostatních světadílů, tedy z Austrálie, Afriky a Asie, budou směřovat kandidátům z Prahy.

Doposud si Češi v zahraničí mohli vybírat členy dolní parlamentní komory jen na zastupitelských úřadech, a to pouze z adeptů v jednom regionu, který komise vylosovala.

Kvůli korespondenční volbě parlament stanovil, že čeští voliči si budou vybírat zákonodárce z kandidátů v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Podobně byly české komunity ve světě rozděleny geograficky na čtyři díly. Středeční losování bylo po změnách v zákoně první.

„Vyplývá to ze schválené novely zákona o volbách do Poslanecké sněmovny. Očekávalo se, že v souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování naroste počet voličů, kteří ze zahraničí odhlasují. Proto bylo upuštěno od dosavadní praxe vybírání jednoho volebního kraje pro celý svět, ale svět byl v příloze zákona rozdělen na čtyři zóny,“ vysvětlil ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jirovec, který doplnil, že jednotlivým zónám následně byly přiřazeny volební kraje ze čtyř největších.

Nahrávám video
Ředitel odboru voleb Tomáš Jirovec k pravidlům korespondenční volby
Zdroj: ČT24

Zóny se podle Jirovce rozdělovaly tak, aby v nich byl zhruba podobný počet odhadovaných voličů „Aby byla zachována rovnost volebního práva,“ upřesnil s tím, že dalším cílem bylo, aby zóny odpovídaly geograficky. „Určuje se to vždy podle správního obvodu zastupitelského úřadu. Pokud je volič zapsán ve zvláštním seznamu na zastupitelském úřadu v Paříži, ale je ve Francouzské Guyaně, to znamená v Americe, tak jeho volební právo obhospodařuje zastupitelský úřad v Paříži,“ upozornil Jírovec.

Nutností je zapsat se do voličského seznamu

Korespondenční formu hlasování budou moci využít čeští občané, kteří v cizině žijí nebo dlouhodobě pobývají kvůli studiu či práci, pokud budou zapsáni podle místa bydliště u příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu nejpozději 40 dnů před začátkem voleb. Letos tato lhůta skončí v neděli 24. srpna.

Zapsat se občané musejí nejen kvůli korespondenční volbě, ale i kvůli už dříve fungující prezenční volbě na zastupitelském úřadě. Zápis do zvláštního seznamu voličů je stálé povahy, tedy voliči nemusí žádat o zápis do tohoto seznamu pro každé volby, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Nejvyšší počty občanů zapsaných ve zvláštním seznamu voličů eviduje aktuálně resort na zastupitelských úřadech v Londýně a Bruselu. Konkrétnější data zatím diplomacie nechce zveřejňovat.

Nahrávám video
Studio ČT24: Právník Aleš Gerloch k rozlosování volebních krajů pro Čechy žijící v zahraničí
Zdroj: ČT24

Do 29. srpna si pak lidé budou muset zažádat o písemnosti ke korespondenční volbě. Podrobnější informace najdou na webu ministerstva zahraničí nebo stránkách resortu vnitra. Kandidátní listiny, které dosud nejsou uzavřeny, si budou moct vytisknout na konci srpna, od středy nicméně vědí, ze kterého regionu budou své zástupce do dolní komory vybírat.

Podle Jirovce zavedení korespondenční volby přineslo resortům vnitra i zahraničních věcí více práce. „Pro samotnou zvláštní okrskovou komisi to bude znamenat, že před samotným otevřením hlasovací schránky, kterou má ve volební místnosti, bude muset nejprve zprocesovat hlasy došlé korespondenčně,“ sdělil s tím, že komise ve volební místnosti otevře pouze doručovací obálky. Ty úřední otevírat nebude. „Vhodí je do volební schránky k těm fyzicky odevzdaným na místě a teprve potom otevře hlasovací schránku, takže tajnost hlasování je v tomto ohledu zachována,“ vysvětlil.

Nahrávám video
90' ČT24: Korespondenční volba
Zdroj: ČT24

Češi mohli dosud hlasovat v cizině jen na zhruba stovce zastupitelských úřadů, zatímco v tuzemsku je více než čtrnáct tisíc volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich včetně těch, kdo hlasovali s voličským průkazem. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28 700 Čechů, využilo toho 23 tisíc. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 400 až 600 tisíc českých občanů.

Korespondenční volba může pomoci Motoristům či hnutí ANO, míní politolog

„Doteď se ze zahraničí volilo fyzicky na ambasádách a konzulátech. Ty se nacházejí ve velkých městech. Korespondenční volba paradoxně může pomoci stranám typu Motoristé a ANO, protože umožní snadnější volbu těm, kdo by hlasovali pro současnou opozici,“ poznamenal politolog Petr Just v Událostech, komentářích.

Nahrávám video
Události, komentáře: předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, předseda Motoristů Petr Macinka a politolog Petr Just
Zdroj: ČT24

Předseda Motoristů Petr Macinka by korespondenční volbu nepodpořil. „Má řadu negativních aspektů, které my vnímáme. Úplně jí nefandíme, ale respektujeme ji,“ dodal Macinka. Pro předsedu poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je důležitější, že „ti, kdo budou chtít volit ze zahraničí, už dneska můžou vyplnit formulář – je to v podstatě na dvě kliknutí“, řekl. „Desítkám, možná i stovkám tisíc lidí navíc jsme umožnili jednoduše uplatnit volební právo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...