Americké úřady vyvracejí zvěsti o volebních podvodech

11 minut
Horizont ČT24: Spojené státy se připravují na povolební nepokoje
Zdroj: ČT24

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.

Ve Washingtonu v okolí Bílého domu instalují ohrazení a bezpečnostní koridory, nová bezpečnostní opatření platí také u oficiálního sídla viceprezidentky v komplexu námořní observatoře. Některá místa chrání i třímetrové ocelové bariéry. Na případné potíže se před volbami připravují i soukromé firmy.

Hlavní důvodem rozsáhlých příprav jsou zkušenosti z 6. ledna 2021, kdy dav vyburcovaných stoupenců poraženého Donalda Trumpa zaútočil na Kapitol. Obavy z obdobného scénáře panují i před letošními prezidentskými volbami. Stejně jako před čtyřmi lety se totiž ve velkém šíří zvěsti o údajných volebních podvodech.

Místní úřady zejména v nerozhodnutých státech se je snaží usilovně vyvracet. Místopředseda volební komise a člen městské rady ve Filadelfii v Pensylvánii Seth Bluestein ujišťuje, že obavy z volebních machinací nejsou na místě. „Obvinění z masivních volebních podvodů v podobě nezákonných registrací voličů nebo hlasujících, kteří měli odeslat vyšší počet volebních lístků poštou, jednoduše nejsou pravdivá,“ konstatuje.

Snaha udělat volební proces co nejpřístupnější

V některých okrscích se vedle ujišťování snaží možným potížím čelit i maximální transparentností volebního procesu. Ve střední Arizoně připravili zcela prosklenou centrální sčítací stanici s prostorem pro veřejnou kontrolu.

Vozíky, které slouží k transportu volebních uren jsou pak opatřeny systémem on-line sledování. Jejich otevření či jen malou odchylku od plánované trasy v reálném čase nahlásí do centrály.

I přes podobná opatření se ale emocionální nařčení z volebních machinací šíří na sociálních sítích jako lavina. Ve svých finálních vystoupeních je přiživuje i sám republikánský kandidát. Opakovaně tvrdí, že v minulých volbách zvítězil on. „Všechno je zkorumpované. Naše země je pokřivená země. Podvádějí při volbách, vy je kvůli tomu vyzvete a oni vás chtějí zavřít do vězení,“ řekl Trump na předvolebním mítinku v Georgii.

Georgia má se zpochybněním volebních výsledků zkušenost

Právě v Georgii přišli mnozí voliči hlasovat v předtermínu. Chtějí mít jistotu, že jejich hlasy budou započítány. Společně do volební místnosti zavítali i muži pocházejí z baptistických rodin, které v šedesátých letech bojovaly za ukončení rasové segregace v USA v rámci hnutí, které vzniklo kolem doktora Martina Luthera Kinga právě v Georgii.

Upírání volebního práva Američané tmavé pleti čelili až do roku 1965. Nyní si však zástupci menšin v jižanském státě stěžují, že nedávné změny místních volebních zákonů vedly k vymazání mnoha Afroameričanů ze seznamu registrovaných voličů.

Norma pod záminkou boje proti volebním podvodům umožnila lidem jednoduše napadat registrace jiných voličů třeba tvrzením, že se ze státu odstěhovali. Těchto zákonů pak hromadně využívají různí konzervativní aktivisté.

„Ve Spojených státech mají všichni právo volit, ale aby mohli volit, tak se musí registrovat a právě jména přihlášených voličů konzervativní aktivisté napadají. Tvrdí, že se opakují, že jsou daní lidé registrováni ve více státech, a proto žádají jejich výmaz,“ vysvětluje zpravodaj ČT David Miřejovský.

Zákon funguje tak, že úřad osloví člověka, jehož jméno bylo napadeno, a požádá ho, aby se dostavil a v zákonné lhůtě doložil, že v daném státě skutečně bydlí a má tedy právo volit. Často se ale jedná o imobilní seniory, prvovoliče či lidi, kteří dojíždějí za prací, a ne všichni se stihnou na úřad dostavit či na to prostě zapomenou, doplňuje.

Snaha znemožnit prodemokratickým černochům volit

„V tomto volebním cyklu zde bylo zpochybněno na sto tisíc jmen. Georgia je v potlačování voličů a jejich zpochybňování vzorem pro celý zbytek země. Celkově už byly napadeny miliony hlasů,“ podotýká advokát Gerald Griggs, který pomáhá lidem dostat se na seznam voličů zpět.

Podle něj konzervativní aktivisté míří hlavně na Afroameričany, kteří tradičně volí především demokraty. To potvrzuje i Miřejovský, který kategorii rozšiřuje na všechny menšiny. „Napadají především jména, která zní jako jména příslušníků menšin, a snaží se tak dopředu eliminovat možné demokratické voliče,“ podotýká korespondent. Georgia totiž zažila v roce 2020 mimořádně těsný výsledek. Z pěti milionů odevzdaných hlasů zvítězil současný prezident Joe Biden o necelých dvanáct tisíc. A zřejmě právě kvůli tomu, že se mu podařilo aktivizovat černošské voliče.

Průměr průzkumů voličských preferencí zveřejněný televizí ABC teď favorizuje Donalda Trumpa. Kamala Harrisová tak potřebuje v Georgii, která je jedním z klíčových států, které rozhodnou volby, každý hlas. Demokratická strana proto už týdny burcuje své místní příznivce, aby si zkontrolovali svoji volební registraci a k hlasování určitě vyrazili.

Advokát Griggs ale míní, že letos už výsledek tak těsný nebude. „Čím víc někoho v této zemi zpochybňujete, tím víc je odhodlán se vám postavit,“ vysvětluje svůj postoj.

Na zpochybňování práva na volební registraci upozorňuje režisér David Ambrose ve svém dokumentárním snímku s názvem Vigilantes Inc. (Výmaz z registru s.r.o.). Zjistil, že v USA působí na čtyřicet tisíc aktivistů, kteří se označují za lovce jmen neoprávněně zapsaných na voličských seznamech. Filmař Ambrose tvrdí, že v Americe žádná vlna nezákonného volení neprobíhá, spíše naopak. „Pravdou je, že tito samozvaní strážci berou volební právo nevinným lidem,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj se dohodl s evropskými lídry na příměří, Putinovi hrozí dalšími sankcemi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na sobotním setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných, kterého se osobně účastnili kromě Zelenského také zástupci Francie, Británie, Německa a Polska. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se připojili na dálku. Účastníci schůzky hovořili telefonicky rovněž se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Kreml podle ruských agentur reagoval, že se sankcemi nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 6 mminutami

Indie a Pákistán se dohodly na okamžitém příměří

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří. V sobotu to potvrdil šéf pákistánské diplomacie Išak Dar i indické ministerstvo zahraničí. Podle Dillí dohoda počítá se zastavením veškeré palby a začala platit ve 13:30 SELČ. Informaci jako první přinesl na své síti Truth Social prezident USA Donald Trump, který uvedl, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.
06:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
před 16 mminutami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 58 mminutami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 2 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 2 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 5 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 10 hhodinami
Načítání...