Stát na konci března hospodařil se schodkem 166 miliard a 200 milionů korun. To je o 107 miliard horší deficit než loni ve stejnou dobu. Za horším výsledkem je podle resortu financí nárůst výdajů v sociální oblasti a také v pomoci občanům a firmám s vyššími cenami energií. Naposledy byl státní rozpočet na konci března v přebytku před pěti lety.
Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 13 procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků, stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje státního rozpočtu do konce března dosáhly 568,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 36,9 procenta.
„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu,“ řekl Stanjura. Upozornil také, že ve srovnání s loňským rokem, kdy Česko hospodařilo do 21. března v rozpočtovém provizoriu, jsou některé oblasti jako regionální školství, sociální služby nebo věda a výzkum víc předfinancované.
Ve druhé polovině roku Stanjura očekává zlepšení rozpočtového plnění. „Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZu a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,“ poznamenal ministr.
Fiala: Vláda dodrží schválený schodek
Kabinet přes dosud nejhorší výsledek hospodaření státu v prvním čtvrtletí stále směřuje k dodržení schodku státního rozpočtu 295 miliard korun, řekl premiér Petr Fiala (ODS) během společného zasedání české a slovenské vlády v Trenčíně.
Fiala zmínil i navýšení výdajů do investic a předfinancování dalších výdajů v některých oblastech, což loni nebylo možné z důvodu rozpočtového provizoria. „Co už není tak pozitivní, je růst výdajů v sociální oblasti,“ konstatoval premiér s tím, že čísla jen potvrzují naprostou nutnost valorizace důchodů, jak ji vláda schválila, tedy nižší, než předpokládal zákon. Vzhledem k poklesu cen energií na trzích premiér předpokládá, že tyto náklady budou státu během roku klesat.
„Je důležité, abychom nepřekročili těch 295 miliard korun schváleného deficitu, budeme se snažit, aby to takto bylo i na konci roku, a optimálně, aby ten deficit byl ještě nižší,“ dodal ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Já doufám, že i třeba s výhledem na snížení inflace se to bude vyvíjet výrazně lépe,“ reagoval ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Jen plané sliby, míní opozice
Sněmovní opozice vládě vytýká, že pro letošek zatím nepřišla s žádným úsporným plánem. „Nevidíme vůbec nic, žádný náznak konsolidace, kdyby tam bylo za pár miliard, není tam vůbec nic, zatím plané sliby a hospodaření státu se propadá naprosto katastrofálně,“ konstatovala bývalá šéfka státní kasy a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.
Ekonom Deloitte David Franče neočekává, že by se letos podařilo plánovaný schodek dodržet. Varoval, že pro ministerstvo financí může být problémem udržet celoroční deficit pod 400 miliardami korun. „Dnešní výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii a je potřeba situaci urychleně řešit. Okno pro konsolidaci veřejných rozpočtů se přitom rychle zavírá. Co vláda neprosadí tento rok, již nejspíš neprosadí,“ upozornil.
Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Deloitte David Marek říká, že i kdyby vláda schválila výrazně úsporné kroky, bude obtížné dostat deficit pod hranici 300 miliard korun. „Možná bude obtížné dostat se i pod hranici 350 miliard — nebo alespoň neatakovat hranici 400 miliard korun. A to se může stát, pokud se nepodaří přijmout žádné úsporné kroky do konce letošního roku,“ upozornil v pořadu 90' ČT24.
K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta víc. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta víc než loni. Daň z příjmu právnických osob rozpočtu vynesla 34,8 miliardy, o 21,6 procenta víc než před rokem. Na spotřební dani stát získal 33 miliard korun, meziročně o 3,7 procenta méně. Pokles podle ministerstva financí způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu.
Opatření kvůli energetické krizi
Výdaje rostly hlavně kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, důchodů a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.
Kapitálové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 20 miliard na 36,1 miliardy korun. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 13,9 miliardy korun, na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám 4,1 miliardy korun.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
