Plán premiéra Fialy seškrtat státní výdaje o 70 miliard překvapil opozici i některé koaliční partnery

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Premiér ve svém nedělním projevu nejdříve ujistil, že jeho vláda bude i letos jasně podporovat Ukrajinu a chce co nejdřív zabezpečit národní energetickou nezávislost. Hned potom představil klíčovou prioritu pro příští rok. „Ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic ani vzdělávání našich dětí,“ řekl Fiala. 

Svým záměrem seškrtat státní výdaje o 70 miliard ale předseda vlády překvapil některé své koaliční partnery. „Tomu vyjádření moc nerozumím,“ okomentoval Fialova slova předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „Hledat jen na výdajové stránce 70 miliard korun je velmi ambiciózní cíl, neumím si to představit bez zásahů do sociálního sytému, do systému výsluh,“ dodal.

„Já jsem přesvědčený, že to musí být vzájemný mix příjmů a výdajů státního rozpočtu. To, co za sebe vidím jako naprosto klíčové a zásadní, že se to nesmí dotknout sociální oblasti,“ prohlásil zase místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.   

V pondělí v podvečer premiér potvrdil, že na svém plánu výdajových úspor trvá. „Chceme snížit deficity státního rozpočtu. Chceme dostat veřejné finance do lepší kondice a cesta je určitě především v tom snižovat výdaje státu,“ řekl Fiala.

„Já jsem pevně přesvědčen, že ty úspory i v řádu 70 miliard na výdajové stránce najít musíme,“ souhlasí s premiérem místopředseda TOP 09 Jan Jakob.

Ministerstvo financí zveřejnilo plán snížit v roce 2024 schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun 9. listopadu. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) připouštěl, že až 25 miliard z této částky by mohla vláda získat díky zvýšení některých daní. Další miliardy by rád získal do rozpočtu třeba díky přeřazení některých položek do vyšší sazby DPH.

„Ano, je to jedna z věcí, kterou budeme debatovat, a myslím, že u té druhé snížené sazby musí být nesporný sociální dopad, pozitivní sociální dopad takto snížené sazby,“ prohlásil Stanjura.

Prezidentu Miloši Zemanovi se Fialův projev líbil. Opozice ale premiérovo novoroční poselství i v pondělí zkritizovala. Fialovu slibu seškrtat rozpočtové výdaje o 70 miliard nevěří. „Svědčí to o tom, že v tom má vláda opět totální chaos. Buď je to 70 miliard na výdajové stránce, nebo to je 70 miliard na příjmové i výdajové stránce,“ řekl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Kritika zněla také z SPD. „Překvapilo mě to proto, že doposud vláda neudělala nic pro to, aby šetřila. Naopak má vlastně nejvíce ministrů, od letošního roku zřídila nový úřad, digitální agenturu s dalšími stovkami nových úředníků,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). 

Podle ekonoma Petra Jánského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je plán na snížení státních výdajů reálný. „Někteří odborníci – včetně mě – volají po ještě větší konsolidaci veřejných financí a větších úpravách strukturálního schodku,“ řekl v pořadu Události, komentáře. „Není důvod, abychom si od budoucích generací půjčovali na naše dnešní výdaje,“ dodal.

Do Poslanecké sněmovny chce Fialova vláda předložit úsporný balíček pro rok 2024 během jara. Poslanci by ho mohli definitivně schvalovat na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 5 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 19 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled