NERV strana 2 z 4

Tempo meziroční inflace opět zmírnilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta. K menšímu meziročnímu růstu přispělo podle analytiků zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.

Schodek systému důchodového pojištění přesáhl letos za první pololetí čtyřicet miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký jako za celý krizový covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.

Bývalý premiér Vladimír Špidla (Socdem) o reformě penzí míní, že výrazně zhorší situaci současných i budoucích důchodců. Za deset let bude až čtvrtina penzistů pod hranicí příjmové chudoby, prohlásil v Událostech, komentářích. Podle členky Národní ekonomické rady vlády Heleny Horské by se Česko v případě nečinnosti začalo velmi rychle a krutě zadlužovat. Ekonom Ivan Pilip říká, že reforma by měla v každém posílit vlastní zodpovědnost. Penze nemá být částkou, ze které se pohodlně žije, stát ji vyplácí, aby lidé neupadli do extrémní chudoby, sdělil.

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku a návrh by měli projednat během příštích dvou týdnů. Přidat by se mělo 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům, a to od ledna.

Pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna, uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Zdůraznila, že současný návrh rozpočtu je teprve začátek politické diskuse.

Nemyslím, že vládní úsporný balíček je tak zničující, jak tvrdí odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tu dělo poslední tři roky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle se neobává vyššího počtu exekucí. Zmínil, že výrazně pomůže přijetí evropské směrnice o oddlužení.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.

Za naprostý nesmysl označil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) studii, podle níž by odklon od rodných čísel stál zhruba 56 miliard korun, neboť dle něj mylně počítá s jejich úplným zrušením. Zadavatelé studie se proti tomu ohradili. Vicepremiér chce do 1. července projednat, zda by v současné rozpočtové situaci nebylo vhodné opět odložit ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, plánované na počátek roku 2025, například s ohledem na insolvenční rejstřík.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření sto miliard korun.

Výsledky kontrol potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsou horší, než se očekávalo. Při jednání meziresortní komise k vysokým cenám potravin to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci řekl, že dochází k masivnímu porušování potravinového práva a rovněž zákona na ochranu spotřebitele, a to včetně nekalých obchodních praktik. Zmínil, že se někteří obchodníci pokoušeli vyšponovat ceny na maximum. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v březnu podle statistiků meziročně stouply o 23,5 procenta.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Setrvání Miroslava Ševčíka na pozici děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) je problematické kvůli dlouhodobě špatnému vedení fakulty, které poškozuje reputaci celé univerzity, myslí si člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Libor Dušek. „Nejproblematičtější otázkou je, jak se mohl stát docentem a děkanem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Naopak člen fakultního senátu Jan Vondráček nepovažuje odvolání Ševčíka za opodstatněné a výtky vůči jeho působení považuje za osobní.

Lidé s penzí by mohli při vysoké inflaci dostávat dočasně příspěvek na náklady, který by mohl nahradit mimořádné valorizace. Běžný růst důchodů by se mohl zpomalit, přidávalo by se znovu o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu. Do důchodu by mělo být v budoucnu možné jít předčasně o tři roky místo o pět. Podle Deníku N se na tom dohodla koalice. Server píše, že to vyplývá z krátkého písemného záznamu, který má k dispozici. Zmiňuje také prodloužení povinné doby placení odvodů ze 35 na 40 let.

Úpravy v systému penzí, které připravuje vláda Petra Fialy (ODS), nejsou penzijní reformou, ale jen změnou parametrů. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom a nově i poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Za skutečnou systémovou reformu by považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. Reforma penzí se podle něj měla řešit před pětadvaceti lety, nyní už je podle něj pozdě.

Stát na konci března hospodařil se schodkem 166 miliard a 200 milionů korun. To je o 107 miliard horší deficit než loni ve stejnou dobu. Za horším výsledkem je podle resortu financí nárůst výdajů v sociální oblasti a také v pomoci občanům a firmám s vyššími cenami energií. Naposledy byl státní rozpočet na konci března v přebytku před pěti lety.

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, v současnosti poměr činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, upozornili ve čtvrtek analytici Cyrrusu.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Přispělo k tomu podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení, například elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace se zmírnila ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta. Inflační tlaky v české ekonomice podle analytiků odeznívají jen zvolna, většina z nich ale očekává v dalších měsících zpomalení růstu cen.

Mimořádná červnová valorizace důchodů prohloubí dluhy — u vládou navrhované snížené verze o patnáct miliard korun, v původní nezměněné podobě o 34 miliard. I bez toho by letos dle odhadů skončil penzijní účet osmdesát miliard korun v minusu.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

Nový prezident Petr Pavel souhlasí s většinou návrhů, které připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve snaze snížit strukturální deficit státního rozpočtu. V Interview ČT24 to řekl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte, který je členem NERV a zároveň v předvolební kampani radil Petru Pavlovi v ekonomických otázkách. Podotkl, že připravit konkrétní reformy je „domácí úkol“ vlády. Prezident však může to, s čím souhlasí, ministrům pomoci obhajovat.