Za naprostý nesmysl označil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) studii, podle níž by odklon od rodných čísel stál zhruba 56 miliard korun, neboť dle něj mylně počítá s jejich úplným zrušením. Zadavatelé studie se proti tomu ohradili. Vicepremiér chce do 1. července projednat, zda by v současné rozpočtové situaci nebylo vhodné opět odložit ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, plánované na počátek roku 2025, například s ohledem na insolvenční rejstřík.
„Rodná čísla se v České republice neruší,“ ujistil Bartoš v pátek. Podle něj zůstanou i po roce 2025 v nově vydávaných cestovních pasech nebo řidičských průkazech. Připomněl, že jejich postupné utlumování a nahrazování číslem bez data narození a informace o pohlaví držitele průkazu je plánováno už od roku 2009. Projevilo se to podle vicepremiéra už v základních registrech, které umožňují ověřit identitu občana pod neutrálními identifikátory.
Za zkreslenou a účelovou označil vicepremiér studii společnosti Grant Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal, kterou si podle něj zadaly Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace a Česká leasingová a finanční asociace.
Zadavatelé analýzy si za výsledky stojí
„Analýza pracuje s chybným odhadem, že dojde k plnému rušení rodných čísel,“ řekl Bartoš.
Asociace ve společném prohlášení napsaly, že si za výsledky analýzy nadále stojí. „Naším cílem tak je poukázat na zásadní rizika navrženého systému, jeho nepřehlednost a zcela zbytečně vysoké náklady,“ uvedly.
Studie podle Bartoše pracuje s úvahami, že požadavků na ověřování identity razantně přibude a že náklady na pořízení a provoz systému, které přepočítává na všechny státní zaměstnance, by mohly být až třicetinásobné. Podle studie by změna IT systémů stála veřejnou správu 14,8 miliardy korun a soukromý sektor 41,4 miliardy korun. Bartoš nicméně neřekl, jaké skutečné náklady by útlum rodných čísel přinesl. „Nějaké náklady na straně státu samozřejmě s tím postupným útlumem budou,“ přiznal.
Ze studie podle ministra možná vycházela Národní ekonomická rada vlády (NERV), podle níž bude projekt nákladný a výdaje by bylo možné vynaložit účelněji. „Existují závažné pochybnosti, zda takový systém vůbec bude fungovat pro jednoznačnou identifikaci občanů ve všech myslitelných životních situacích,“ upozornil NERV na vládním webu. V pátek odpoledne už stanovisko, v němž ekonomická rada doporučila vládě zadat studii všech přínosů a rizik se zhodnocením jejich sociálních a ekonomických dopadů, nebylo dostupné.
Bartoš chce s Digitální a informační agenturou (DIA) prodiskutovat další vývoj i se soukromým sektorem. „Je možné, že bude třeba zvolit lepší řešení, máme na to čas,“ domnívá se vicepremiér. Utlumování rodných čísel by podle něj mohlo způsobit problém insolvenčnímu rejstříku, který je využívá, nebo evidenci exekucí.
„Pokud se ukáže, že třeba tyto náklady, které souvisí s tím rokem 2025, jsou v danou chvíli v rámci rozpočtu neúnosné, dají se klidně odložit,“ zdůraznil Bartoš. Odklon od užívání rodných čísel nicméně považuje za správný kvůli riziku jejich zneužití v digitálním světě, a to například ke krádeži identity, odhalení soukromých zvyků. K řešení problematiky by mohlo pomoct zavedení elektronických dokladů nebo evropské digitální identity.
Kvůli vysokým nákladům chce opozice odklad zrušení zápisu rodných čísel do občanských průkazů o čtyři roky, tedy na rok 2029. „Jsme proti tomu, aby se teď z rodných čísel přecházelo na identifikátory. Navrhli jsme to posunout v čase,“ řekla stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO.
Zrušit, nebo omezit?
Poradce vicepremiéra Bartoše a zároveň ředitel webové platformy Hlídač státu Michal Bláha upřesnil v Devadesátce ČT24, že opravdu nejde o žádnou dramatickou změnu. „Uvědomme si, že vlak jede už poměrně dlouho a ta změna interně je taková, že lidé přestanou potřebovat používat rodné číslo, nebudou si ho pamatovat, není to důležité, nebudou ho potřebovat ani firmy. Informační systémy si vzájemně vymění nějaké dlouhé číslo, které popisuje daného člověka, ale občan jako takový ho nebude muset znát,“ popsal.
Bláha znovu upozornil, že v analýze pracují zadavatelé s terminologií „rušíme rodná čísla“. „To není pravda. Utlumuje se veřejné zobrazování rodných čísel, protože je to věc, která je nebezpečná. Opravdu to rámování je špatně, ale to zásadní je výpočet nákladů, je to naprosto absurdní a snaží se je zbytečně nafukovat, i když takové vůbec nejsou,“ poznamenal.
„Analýza se skutečně týká toho, co je v plánu. My víme, že to bude nějaký postupný proces. Myslím, že ta relevantnost je stále na stole. Naším úkolem bylo vyčíslit dopady chystané změny,“ bránil studii David Pirner, partner ze společnosti Gran Thorton.
Zároveň odmítl, že je studie zaměřená na zrušení rodných čísel. „Důležité jsou změny, které se tím chtějí zavést. Když probíhá změna, tak tam dochází k paralelním běhům systémů, a my jsme řešili tuhle situaci,“ dodal Pirner.
