Občanský i řidičský průkaz v mobilu. Aplikace by mohla fungovat už příští rok

6 minut
Události: Digitalizace dokladů
Zdroj: ČT24

Vláda si ve svém programovém prohlášení předsevzala, že nejpozději v roce 2023 zruší povinnost nosit u sebe průkazy a dokumenty, které si stát může ověřit jinak. Ve středu například schválila novelu, která ruší papírové zbrojní průkazy. Tím by ale digitalizace dokladů končit neměla. Od příštího roku by mohla být k dispozici i aplikace na elektronický občanský a řidičský průkaz.

Řidiči často zjišťují, že si zapomněli řidičský průkaz, až při policejní kontrole. „V dnešní době, kdy máme digitalizace, tak je otázkou, proč tyto věci nosit s sebou. Když si je navíc policie schopná všechny tyto věci a údaje prolustrovat,“ myslí si dopravní odborník z Vize 0 Roman Budský.

Už od příštího roku by šoféři nemuseli mít řidičský průkaz u sebe. „Při silniční kontrole se prokáží jakýmkoliv dokladem totožnosti – fyzickým nebo elektronickým,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Stačit by měl třeba občanský průkaz, který by mohl být také od příštího roku v elektronické podobě, nahraný v mobilní aplikaci.

Bartoš: Neznamená to, že plastové průkazy skončí

Vývoj aplikace eDoklady má na starosti Digitální a informační agentura. „Samozřejmě to neznamená, že klasické občanské plastové průkazy končí. Ale ta eDokladovka je alternativou,“ ujasnil ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).

„Po uvedení do provozu, ke kterému by mělo dojít hned na začátku příštího roku, budou v aplikaci dostupné údaje z evidence občanských průkazů. Aplikaci tedy bude možné použít při fyzickém prokázání totožnosti místo občanského průkazu či jiného průkazu totožnosti,“ sdělila mluvčí Digitální a informační agentury Karolína Sieglová.

Prototyp podobné aplikace vyvinula Státní tiskárna cenin před čtyřmi lety. I do ní by se daly doklady nahrát. Jejich vlastník by pak rozhodl o tom, které údaje při kontrole poskytne. „Kdybych byl třeba někde v obchodě a chtěl nakoupit alkohol nebo cigarety a byl bych vyzván ke kontrole věku, tak nepotřebuji poskytovat veškeré informace, které tam jsou,“ uvedl jako příklad obchodní ředitel Státní tiskárny cenin Radek Muška.

Do aplikace by se uživatelé hlásili pomocí hesel, kódů a biometrických údajů. Digitální a informační agentura chce se státní tiskárnou spolupracovat a využít její know-how.

Identifikátory místo rodných čísel

Občanské průkazy navíc čeká i další významná změna. Už za dva roky se do nich nemají zapisovat rodná čísla. Ta nyní využívají k identifikaci státní úřady, banky, pojišťovny, operátoři a další instituce a firmy. Podle zákona schváleného už v roce 2009 nahradí rodná čísla v soukromém sektoru takzvané bezvýznamové směrové identifikátory. Těch ale bude člověk potřebovat více – pro komunikaci s každou společností jiný.

Kritici návrhu včetně některých politiků upozorňují, že omezení používání rodných čísel bude drahé. Expertní studie odhadla náklady na 56 miliard korun. Z toho má jít přes jedenáct miliard na přípravu a provoz systému, další tři miliardy stát zaplatí za změnu u zaměstnanců veřejného sektoru a zbytek je předpokládaná investice soukromých institucí.

Zbrojní průkazy

Lidé by v budoucnu u sebe nemuseli nosit ani papírové zbrojní průkazy a licence. Počítá s tím novela zákona o zbraních a střelivu, kterou ve středu schválil kabinet.

Když si nyní chce člověk koupit zbraň, musí mít zbrojní průkaz a platné nákupní povolení. „Nákupní povolení nemusíte mít fyzicky u sebe, to uvidím v centrálním registru zbraní,“ říká správce střelnice Vojtěch Zunt. Právě centrální registr by mohl od roku 2026 nahradit i papírové doklady.

„Znamenalo by to, že byste se museli prokázat jiným dokladem. A na základě toho dokladu bych já v centrálním registru zbraní ověřil, jestli máte platné oprávnění,“ ujasnil Zunt.

Novela dále zjednodušuje kategorie zbraní. Snižuje počet skupin zbrojních průkazů a také licencí. Držitelé zbraní si nově budou moci záležitosti vyřídit odkudkoliv, často právě on-line. Resort vnitra si od novely slibuje méně administrativy.

„Tím, že celý systém výrazně zjednodušíme, navíc uvolníme kapacity Policie České republiky. Ty policisté využijí k intenzivnějším kontrolám a důslednému řešení skutečných bezpečnostních incidentů,“ okomentoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Z našeho pohledu se jedná o snížení administrativní zátěže pro pracovníky, kteří pracují právě na úseku zbraní a střeliva,“ sdělil vedoucí oddělení tisku Policie České republiky Ondřej Moravčík.

Zájem o zbrojní průkazy v Česku stoupá. Loni ho mělo přes 314 tisíc lidí, zhruba o pět tisíc více než v roce 2021. Počet nahlášených zbraní stoupl o třiapadesát tisíc. Jedním z důvodů je podle některých prodejců a zástupců policie i válka na Ukrajině.

Digitalizace v Evropě

Elektronické doklady by v budoucnu měly platit i v rámci Evropské unie. Ta pracuje na systému Evropské digitální identity, která by měla propojovat elektronickou identifikaci napříč členskými státy.

Podle Digitální informační agentury (DIA) by aplikace eDoklady měla s evropským systémem spolupracovat. „Ačkoliv specifikace takzvané evropské digitální peněženky ještě není k dispozici, připravujeme eDoklady právě proto, abychom usnadnili přechod na budoucí Evropskou digitální peněženku a uvedli do praxe práci s elektronickou podobou průkazů,“ říká mluvčí DIA Karolína Siegelová s tím, že součástí této přípravy je i zapracování bezpečnostní prvků, které by se pak měly používat v rámci celé Evropské unie.

Majitelé e-dokladů by tak měli získat možnost prokázat se jimi ve všech státech Unie. Evropská unie plánuje, že by do roku 2030 mělo elektronické doklady využívat zhruba osmdesát procent jejích obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 12 mminutami

Loni se stalo nejméně smrtelných pracovních úrazů za více než dvacet let

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. To je nejméně za sledované období od roku 2002, kdy zemřelo v práci 206 lidí. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
před 1 hhodinou

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
14:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 2 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 2 hhodinami

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
před 7 hhodinami

Svatby, kavárna i muzeum. Poštovní dvůr po letech opět ožije

Roky nevyužívaný Poštovní dvůr v Karlových Varech bude znovu přístupný veřejnosti. Historická památka, kde poprvé v Evropě zazněla Dvořákova symfonie Z Nového světa, se dočkala rekonstrukce. V květnu se tam uskuteční první akce v zahradních budovách, na podzim se otevře i hlavní budova. Noví majitelé chtějí prostory nabídnout pro svatby nebo koncerty, vzniknout mají ale i dvě muzea. Celkové opravy vyjdou na desítky milionů korun.
před 8 hhodinami

Za kostní dřeň nejdřív poděkovala dopisem, teď se s dárcem mohla i setkat

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.
před 9 hhodinami
Načítání...