Vládu čeká debata, co z návrhů NERV realizovat. Podle opozice se řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě

Nahrávám video
Události: Co navrhl NERV
Zdroj: ČT24

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila tento týden 37 návrhů, jak nastartovat ekonomický růst Česka. Opatření se například týkají zákoníku práce, vzdělávání nebo investic. Kabinet čeká debata o tom, co z toho vybrat, co by mohl začít uskutečňovat do konce svého funkčního období. Podle opozice ale vláda řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vládě doporučí vybrat si pět nebo sedm bodů, a to ty, které budou mít prorůstový charakter. Na ně by pak chtěl soustředit energii, „to znamená odstraňovat překážky, které existují v podnikání, a odstraňovat překážky, které brání vyššímu přílivu soukromých investic do české ekonomiky“.

Předsedkyně nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová soudí, že ďábel je v detailu, a proto by se měly jednotlivé body rozpracovat. Je však skeptická: „Myslím, že navrhovat taková opatření uprostřed volebního období je docela pozdě.“

NERV chce jít aspoň cestou dílčích kroků

NERV coby odborný poradní orgán vlády navrhl širokou paletu opatření, změny na trhu práce, ve vzdělání, veřejné správě, bydlení či v investicích.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte a člen NERV David Marek se domnívá, že v podstatě jsou dvě možné cesty. „Buď sestavíme nějakou strukturovanou komplexní cestu, vizi k tomu, jak tu ekonomiku přeměnit, to se zatím neděje. Anebo druhá možnost: jít aspoň cestou dílčích kroků, které alespoň některé oblasti zlepší, což je právě příklad tohoto materiálu, který připravil NERV.“

Návrhy přicházejí v době, kdy se česká ekonomika potácí mezi stagnací a recesí a jako jediná v Evropské unii se ještě nedostala na předcovidovou úroveň.

Propustit zaměstnance bez udání důvodu

Zřejmě největší odezvu vzbudil návrh na možnost „propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let.“

Odůvodňuje to například tím, že problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní. Obtížné propouštění, například i v reakcích na externí šoky, podle NERV váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat nové zaměstnance.

To podle poradního orgánu vede ke snížení produktivity práce firem, a tudíž ke ztrátě konkurenceschopnosti na světových trzích.

Méně byrokracie a více zaměstnaných cizinců

K dalším návrhům kupříkladu patří zjednodušit administrativu při zaměstnávání cizinců. Není to nová výzva; firmy o tom mluví dlouhodobě. Na trhu práce prakticky nejsou lidé, kteří by se jim hodili. To brzdí jejich rozvoj a pak také celou ekonomiku.

Cizinci ze zemí mimo Unii dostávají v Česku práci napříč obory. Společnosti se ale shodují, že administrativa kolem jejich nabírání je složitá a termíny dlouhé. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar mluví o tom, že celý proces by se měl zrychlit už na zastupitelských úřadech.

Advokát a expert na pracovní právo ze společnosti AK Dentons Michael Mráček hovoří o tom, že řízení o udělení zaměstnanecké karty nebo nějakého jiného víza trvá neskutečně dlouho. „Bavíme se třeba o čtvrtroku nebo i mnohem delší době a to je pro zaměstnavatele skutečně velký, nejen byrokratický zásah.“

K dalším opatřením pak patří například změny zákoníku práce či snížení odvodů z nižších mezd, které by bylo kompenzováno jiným zdaněním. Píše se třeba i o finanční motivaci lidí k zdravotní prevenci nebo zkrácení rodičovské s tím, že by se na ní mohli volně rodiče střídat. Změna zákonů by také měla zrychlit výstavbu a stát by měl podpořit využití zhruba 360 miliard korun z účtu obcí na rozvoj regionů.

Jak to vidí politici

Řada bodů z celého plánu našla podporu u opozice i koalice. „To se mělo udělat samozřejmě už dávno, tato vláda udělala přesný opak. Takže v době, kdy tady máme ekonomickou recesi, jsme se nebyli schopni jako jediná země dostat na předcovidovou úroveň, co se týče hospodářství,“ uvádí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zmiňuje lepší vstup na pracovní trh, ať už pro rodiče, co mají malé děti, nebo i v rámci důchodové reformy. „Vlastně bonifikace práce lidí.“

Místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda je pak rád, že NERV podporuje lidoveckou tendenci „zaktivizovat českou pracovní sílu, to znamená navrátit rodiče do pracovního procesu, umožnit zkrácené úvazky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 16 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 19 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...