Vládu čeká debata, co z návrhů NERV realizovat. Podle opozice se řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě

Nahrávám video

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila tento týden 37 návrhů, jak nastartovat ekonomický růst Česka. Opatření se například týkají zákoníku práce, vzdělávání nebo investic. Kabinet čeká debata o tom, co z toho vybrat, co by mohl začít uskutečňovat do konce svého funkčního období. Podle opozice ale vláda řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vládě doporučí vybrat si pět nebo sedm bodů, a to ty, které budou mít prorůstový charakter. Na ně by pak chtěl soustředit energii, „to znamená odstraňovat překážky, které existují v podnikání, a odstraňovat překážky, které brání vyššímu přílivu soukromých investic do české ekonomiky“.

Předsedkyně nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová soudí, že ďábel je v detailu, a proto by se měly jednotlivé body rozpracovat. Je však skeptická: „Myslím, že navrhovat taková opatření uprostřed volebního období je docela pozdě.“

NERV chce jít aspoň cestou dílčích kroků

NERV coby odborný poradní orgán vlády navrhl širokou paletu opatření, změny na trhu práce, ve vzdělání, veřejné správě, bydlení či v investicích.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte a člen NERV David Marek se domnívá, že v podstatě jsou dvě možné cesty. „Buď sestavíme nějakou strukturovanou komplexní cestu, vizi k tomu, jak tu ekonomiku přeměnit, to se zatím neděje. Anebo druhá možnost: jít aspoň cestou dílčích kroků, které alespoň některé oblasti zlepší, což je právě příklad tohoto materiálu, který připravil NERV.“

Návrhy přicházejí v době, kdy se česká ekonomika potácí mezi stagnací a recesí a jako jediná v Evropské unii se ještě nedostala na předcovidovou úroveň.

Propustit zaměstnance bez udání důvodu

Zřejmě největší odezvu vzbudil návrh na možnost „propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let.“

Odůvodňuje to například tím, že problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní. Obtížné propouštění, například i v reakcích na externí šoky, podle NERV váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat nové zaměstnance.

To podle poradního orgánu vede ke snížení produktivity práce firem, a tudíž ke ztrátě konkurenceschopnosti na světových trzích.

Méně byrokracie a více zaměstnaných cizinců

K dalším návrhům kupříkladu patří zjednodušit administrativu při zaměstnávání cizinců. Není to nová výzva; firmy o tom mluví dlouhodobě. Na trhu práce prakticky nejsou lidé, kteří by se jim hodili. To brzdí jejich rozvoj a pak také celou ekonomiku.

Cizinci ze zemí mimo Unii dostávají v Česku práci napříč obory. Společnosti se ale shodují, že administrativa kolem jejich nabírání je složitá a termíny dlouhé. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar mluví o tom, že celý proces by se měl zrychlit už na zastupitelských úřadech.

Advokát a expert na pracovní právo ze společnosti AK Dentons Michael Mráček hovoří o tom, že řízení o udělení zaměstnanecké karty nebo nějakého jiného víza trvá neskutečně dlouho. „Bavíme se třeba o čtvrtroku nebo i mnohem delší době a to je pro zaměstnavatele skutečně velký, nejen byrokratický zásah.“

K dalším opatřením pak patří například změny zákoníku práce či snížení odvodů z nižších mezd, které by bylo kompenzováno jiným zdaněním. Píše se třeba i o finanční motivaci lidí k zdravotní prevenci nebo zkrácení rodičovské s tím, že by se na ní mohli volně rodiče střídat. Změna zákonů by také měla zrychlit výstavbu a stát by měl podpořit využití zhruba 360 miliard korun z účtu obcí na rozvoj regionů.

Jak to vidí politici

Řada bodů z celého plánu našla podporu u opozice i koalice. „To se mělo udělat samozřejmě už dávno, tato vláda udělala přesný opak. Takže v době, kdy tady máme ekonomickou recesi, jsme se nebyli schopni jako jediná země dostat na předcovidovou úroveň, co se týče hospodářství,“ uvádí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zmiňuje lepší vstup na pracovní trh, ať už pro rodiče, co mají malé děti, nebo i v rámci důchodové reformy. „Vlastně bonifikace práce lidí.“

Místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda je pak rád, že NERV podporuje lidoveckou tendenci „zaktivizovat českou pracovní sílu, to znamená navrátit rodiče do pracovního procesu, umožnit zkrácené úvazky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 9 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 13 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 22 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...