Vládu čeká debata, co z návrhů NERV realizovat. Podle opozice se řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě

5 minut
Události: Co navrhl NERV
Zdroj: ČT24

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila tento týden 37 návrhů, jak nastartovat ekonomický růst Česka. Opatření se například týkají zákoníku práce, vzdělávání nebo investic. Kabinet čeká debata o tom, co z toho vybrat, co by mohl začít uskutečňovat do konce svého funkčního období. Podle opozice ale vláda řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vládě doporučí vybrat si pět nebo sedm bodů, a to ty, které budou mít prorůstový charakter. Na ně by pak chtěl soustředit energii, „to znamená odstraňovat překážky, které existují v podnikání, a odstraňovat překážky, které brání vyššímu přílivu soukromých investic do české ekonomiky“.

Předsedkyně nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová soudí, že ďábel je v detailu, a proto by se měly jednotlivé body rozpracovat. Je však skeptická: „Myslím, že navrhovat taková opatření uprostřed volebního období je docela pozdě.“

NERV chce jít aspoň cestou dílčích kroků

NERV coby odborný poradní orgán vlády navrhl širokou paletu opatření, změny na trhu práce, ve vzdělání, veřejné správě, bydlení či v investicích.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte a člen NERV David Marek se domnívá, že v podstatě jsou dvě možné cesty. „Buď sestavíme nějakou strukturovanou komplexní cestu, vizi k tomu, jak tu ekonomiku přeměnit, to se zatím neděje. Anebo druhá možnost: jít aspoň cestou dílčích kroků, které alespoň některé oblasti zlepší, což je právě příklad tohoto materiálu, který připravil NERV.“

Návrhy přicházejí v době, kdy se česká ekonomika potácí mezi stagnací a recesí a jako jediná v Evropské unii se ještě nedostala na předcovidovou úroveň.

Propustit zaměstnance bez udání důvodu

Zřejmě největší odezvu vzbudil návrh na možnost „propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let.“

Odůvodňuje to například tím, že problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní. Obtížné propouštění, například i v reakcích na externí šoky, podle NERV váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat nové zaměstnance.

To podle poradního orgánu vede ke snížení produktivity práce firem, a tudíž ke ztrátě konkurenceschopnosti na světových trzích.

Méně byrokracie a více zaměstnaných cizinců

K dalším návrhům kupříkladu patří zjednodušit administrativu při zaměstnávání cizinců. Není to nová výzva; firmy o tom mluví dlouhodobě. Na trhu práce prakticky nejsou lidé, kteří by se jim hodili. To brzdí jejich rozvoj a pak také celou ekonomiku.

Cizinci ze zemí mimo Unii dostávají v Česku práci napříč obory. Společnosti se ale shodují, že administrativa kolem jejich nabírání je složitá a termíny dlouhé. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar mluví o tom, že celý proces by se měl zrychlit už na zastupitelských úřadech.

Advokát a expert na pracovní právo ze společnosti AK Dentons Michael Mráček hovoří o tom, že řízení o udělení zaměstnanecké karty nebo nějakého jiného víza trvá neskutečně dlouho. „Bavíme se třeba o čtvrtroku nebo i mnohem delší době a to je pro zaměstnavatele skutečně velký, nejen byrokratický zásah.“

K dalším opatřením pak patří například změny zákoníku práce či snížení odvodů z nižších mezd, které by bylo kompenzováno jiným zdaněním. Píše se třeba i o finanční motivaci lidí k zdravotní prevenci nebo zkrácení rodičovské s tím, že by se na ní mohli volně rodiče střídat. Změna zákonů by také měla zrychlit výstavbu a stát by měl podpořit využití zhruba 360 miliard korun z účtu obcí na rozvoj regionů.

Jak to vidí politici

Řada bodů z celého plánu našla podporu u opozice i koalice. „To se mělo udělat samozřejmě už dávno, tato vláda udělala přesný opak. Takže v době, kdy tady máme ekonomickou recesi, jsme se nebyli schopni jako jediná země dostat na předcovidovou úroveň, co se týče hospodářství,“ uvádí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zmiňuje lepší vstup na pracovní trh, ať už pro rodiče, co mají malé děti, nebo i v rámci důchodové reformy. „Vlastně bonifikace práce lidí.“

Místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda je pak rád, že NERV podporuje lidoveckou tendenci „zaktivizovat českou pracovní sílu, to znamená navrátit rodiče do pracovního procesu, umožnit zkrácené úvazky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 11 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 23 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...