Vládu čeká debata, co z návrhů NERV realizovat. Podle opozice se řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě

5 minut
Události: Co navrhl NERV
Zdroj: ČT24

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila tento týden 37 návrhů, jak nastartovat ekonomický růst Česka. Opatření se například týkají zákoníku práce, vzdělávání nebo investic. Kabinet čeká debata o tom, co z toho vybrat, co by mohl začít uskutečňovat do konce svého funkčního období. Podle opozice ale vláda řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vládě doporučí vybrat si pět nebo sedm bodů, a to ty, které budou mít prorůstový charakter. Na ně by pak chtěl soustředit energii, „to znamená odstraňovat překážky, které existují v podnikání, a odstraňovat překážky, které brání vyššímu přílivu soukromých investic do české ekonomiky“.

Předsedkyně nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová soudí, že ďábel je v detailu, a proto by se měly jednotlivé body rozpracovat. Je však skeptická: „Myslím, že navrhovat taková opatření uprostřed volebního období je docela pozdě.“

NERV chce jít aspoň cestou dílčích kroků

NERV coby odborný poradní orgán vlády navrhl širokou paletu opatření, změny na trhu práce, ve vzdělání, veřejné správě, bydlení či v investicích.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte a člen NERV David Marek se domnívá, že v podstatě jsou dvě možné cesty. „Buď sestavíme nějakou strukturovanou komplexní cestu, vizi k tomu, jak tu ekonomiku přeměnit, to se zatím neděje. Anebo druhá možnost: jít aspoň cestou dílčích kroků, které alespoň některé oblasti zlepší, což je právě příklad tohoto materiálu, který připravil NERV.“

Návrhy přicházejí v době, kdy se česká ekonomika potácí mezi stagnací a recesí a jako jediná v Evropské unii se ještě nedostala na předcovidovou úroveň.

Propustit zaměstnance bez udání důvodu

Zřejmě největší odezvu vzbudil návrh na možnost „propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let.“

Odůvodňuje to například tím, že problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní. Obtížné propouštění, například i v reakcích na externí šoky, podle NERV váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat nové zaměstnance.

To podle poradního orgánu vede ke snížení produktivity práce firem, a tudíž ke ztrátě konkurenceschopnosti na světových trzích.

Méně byrokracie a více zaměstnaných cizinců

K dalším návrhům kupříkladu patří zjednodušit administrativu při zaměstnávání cizinců. Není to nová výzva; firmy o tom mluví dlouhodobě. Na trhu práce prakticky nejsou lidé, kteří by se jim hodili. To brzdí jejich rozvoj a pak také celou ekonomiku.

Cizinci ze zemí mimo Unii dostávají v Česku práci napříč obory. Společnosti se ale shodují, že administrativa kolem jejich nabírání je složitá a termíny dlouhé. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar mluví o tom, že celý proces by se měl zrychlit už na zastupitelských úřadech.

Advokát a expert na pracovní právo ze společnosti AK Dentons Michael Mráček hovoří o tom, že řízení o udělení zaměstnanecké karty nebo nějakého jiného víza trvá neskutečně dlouho. „Bavíme se třeba o čtvrtroku nebo i mnohem delší době a to je pro zaměstnavatele skutečně velký, nejen byrokratický zásah.“

K dalším opatřením pak patří například změny zákoníku práce či snížení odvodů z nižších mezd, které by bylo kompenzováno jiným zdaněním. Píše se třeba i o finanční motivaci lidí k zdravotní prevenci nebo zkrácení rodičovské s tím, že by se na ní mohli volně rodiče střídat. Změna zákonů by také měla zrychlit výstavbu a stát by měl podpořit využití zhruba 360 miliard korun z účtu obcí na rozvoj regionů.

Jak to vidí politici

Řada bodů z celého plánu našla podporu u opozice i koalice. „To se mělo udělat samozřejmě už dávno, tato vláda udělala přesný opak. Takže v době, kdy tady máme ekonomickou recesi, jsme se nebyli schopni jako jediná země dostat na předcovidovou úroveň, co se týče hospodářství,“ uvádí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zmiňuje lepší vstup na pracovní trh, ať už pro rodiče, co mají malé děti, nebo i v rámci důchodové reformy. „Vlastně bonifikace práce lidí.“

Místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda je pak rád, že NERV podporuje lidoveckou tendenci „zaktivizovat českou pracovní sílu, to znamená navrátit rodiče do pracovního procesu, umožnit zkrácené úvazky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...