Rodičovská se zkrátí ze čtyř na tři roky, řekl Jurečka. Chce také přidat 50 tisíc

Nahrávám video

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku a návrh by měli projednat během příštích dvou týdnů. Přidat by se mělo 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům, a to od ledna.

„Základní dohoda v tento okamžik je a byla uzavřena na úrovni předsedů koaličních stran. Tedy zvýšení rodičovského příspěvku o padesát tisíc korun od prvního ledna příštího roku a zároveň i zkrácení doby toho čerpání na tři roky,“ potvrdil Jurečka.

Rodičovská se naposledy zvedla v roce 2020 o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun, u dvojčat a vícerčat je to 450 tisíc korun. Rodiče mohou teď sumu čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku.

Loni výdaje činily 33 miliard korun, v roce 2019 před navýšením při vyšším počtu dětí 24,5 miliardy korun. „Dopady jsou rozpočtově neutrální nebo dokonce i pozitivní a z toho důvodu souhlasíme se zvýšením. Myslím, že už k té dohodě jsme opravdu blízko,“ přidala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Zbývá dohoda o tom, kdo bude částku čerpat

Chystaný návrh podle Jurečky nepočítá se zavedením následné automatické valorizace příspěvku. Poslanecké kluby se ještě musí dohodnout, koho se bude navýšení týkat, jestli jen rodin s nově narozenými dětmi, nebo i těch, které už dávku čerpají.

Podle toho bude pak zřejmé, o kolik se zvednou výdaje. Rozpočet je v deficitu. Pro příští rok vláda původně počítala se schodkem 235 miliard korun, nyní mluví o částce mezi 235 a 270 miliardami. Současně premiér Petr Fiala (ODS) v polovině června zmínil případné další úspory ještě letos, pokud by se hospodaření státu nevyvíjelo dobře.

„Bavíme se o těch parametrech. Mezi ně patří to, koho se to bude týkat, zda hranice bude natvrdo od 1. ledna 2024 (pro narozené po tomto datu), nebo bude nějaký přechod pro děti narozené dřív. Ta jednání jsou ještě před námi. Všechno to má nějaké náklady a nějaké své souvislosti,“ řekl Fiala novinářům ve čtvrtek. „Já se kloním k tomu, aby se to týkalo nově narozených dětí,“ dodala Pekarová Adamová. 

Podle STAN a Pirátů by naopak na vyšší příspěvek měli dosáhnout i rodiče dětí, které se narodily už letos. „Například lidé, kterým se narodí dítě v průběhu podzimu, budou mít takzvanou mateřskou a až poté požádají o rodičovský příspěvek. Ty bychom v té dohodě zohlednit měli,“ konstatovala místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Ještě větší okruh, tedy aby na vyšší rodičovský příspěvek dosáhly rodiny všech dětí, které ho mohou čerpat, bude ve sněmovně prosazovat opozice. „Prostě navýšení rodičovského příspěvku by měli dostat všichni ti, kteří se starají v tuto chvíli na rodičovské o dítě,“ prohlásil člen sněmovního sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO). „Mělo by se to týkat všech rodičů dětí do čtyř let. Rozhodně žádné omezení, v tom případě by to bylo diskriminační,“ doplnila místopředsedkyně sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).

Rodičovský příspěvek (v květnu 2023)
Zdroj: ČT24/MPSV

Vláda kvůli časovému tlaku nejspíš svou novelu předkládat nebude a úprava rodičovské by se mohla dostat ve sněmovně do jiné projednávané předlohy jako poslanecký návrh.

Zaměstnavatel nyní drží rodiči místo do tří let věku dítěte. Školek či dětských skupin není dost, a to hlavně ve velkých městech. Posílení počtu míst a zkrácení rodičovské doporučovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) i další experti.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...