Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník byl začátkem února jmenován zmocněncem ministra Martina Dvořáka (STAN) pro přijetí eura. Po roztržce v koalici a dohodovacím řízení byla sice Zahradníkova pozice rychle zrušena, sám ekonom ale zadání pro zmocněnce považuje za objektivní a věcné. „Za politické tance, které se kolem toho vedly, opravdu nemůžu,“ vrátil se Zahradník v Interview ČT24 ke čtrnáct dní starým událostem.
Je dobře, že se o euru zase hovoří, říká ekonom Zahradník
Svůj několikahodinový pobyt ve funkci ministerského zmocněnce Zahradník s odstupem času popisuje jako „smích skrze slzy“.
To, že funkce zmocněnce pro euro bude na základě dohodovacího jednání koalice zrušena, mu oznámil přímo ministr Dvořák. „Respektoval jsem, že je zapotřebí dodržovat nějaká koaliční pravidla. A jedeme v novém módu dál,“ říká ekonom, který nyní působí coby ministrův poradce.
Aktuální debata o přijetí evropské měny, kterou svým novoročním projevem odstartoval prezident Petr Pavel, přinesla podle Zahradníka kýžené oživení.
„Někdy od roku 2017, kdy profesor Oldřich Dědek přestal vykonávat funkci vládního zmocněnce, byla tato debata výrazně utlumena. (Profesor Dědek) udělal enormní množství práce, jak z hlediska shromáždění potřebných informací, tak jejich šíření odpovídajícím subjektům a sociálním skupinám. Ale od té doby, pod vlivem událostí, které nastaly, jako je zelená transformace, covid a bezpečnostní situace, se logicky téma euro utlumilo,“ připouští.
Vládní prohlášení žádá splnění konvergenčních kritérií
Zahradník přitom zdůrazňuje, že ve vládním prohlášení stojí – sice trochu skrytě – věta, že je zapotřebí urychleně splnit Maastrichtská konvergenční kritéria. „O vstupu do eurozóny tam není ani slovo. Ale Maastrichtská kritéria slouží výlučně k tomu, aby země prokázala své schopnosti do eurozóny vstoupit. Skrývá se pod nimi pět kritérií včetně jistou nervozitu vzbuzujícího kurzového kritéria RMII. Takže má-li vláda toto zadání a současně následující věta zní, že prozkoumá možnosti a přínosy pobytu v RMII, je potřeba se tomu věnovat.“
Analýza rizik
Do října má NERV vytvořit pro vládu analýzu rizik a benefitů ohledně možného přijetí eura. „Osobně se na to těším, ale spíše jako na akademicko-výzkumnou práci,“ řekl ekonom s tím, že ve skupině jsou dlouhodobí principiální odpůrci i stoupenci jednotné evropské měny, a je tedy otázka, jaký bude její výstup.
Efekt přijetí eura pro běžný život by byl podle Zahradníka v současné době přitom výrazně menší než v roce 1999, kdy eurozóna vznikala. Velké firmy orientující se na export už v euru dávno obchodují, běžné jsou i půjčky v eurech.
„Ale téma kurzového rizika, kdy v současné době vidíme větší volatilitu, než na jakou jsme byli dříve zvyklí, je stále aktuální,“ podotkl ekonom s tím, že je tu ještě jeden faktor, a to faktor fair-play: „Jsme-li v EU a od podepsání přístupové smlouvy v roce 2003 jsme věděli, že bychom po splnění podmínek měli do eurozóny vstoupit, neměli bychom se teď tvářit, jako by to tam nebylo,“ uzavřel člen NERV diskusi.
Tématem pořadu byl také vývoj ruské ekonomiky, přijetí dalšího unijního balíku protiruských sankcí nebo důvody pro stávky zemědělců. Celý pořad je možno zhlédnout ve videu v úvodu článku.