Vláda přinesla do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok, nyní to vypadá, že v něm bude počítat se schodkem až 375 miliard korun. Příčinu vysokého deficitu podle někdejšího ministra financí a bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je nutné hledat v rozpočtovém populismu, v němž pokračuje současná vláda Petra Fialy (ODS). „Vláda není ochotna řešit strukturální problém rozpočtové politiky,“ míní někdejší ministr, který byl hostem Interview ČT24. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je válka nečekanou výzvou, která má na schodek rozpočtu značný vliv, pokud chce vláda pomoci firmám a domácnostem. S tím souhlasí i místopředseda poslaneckého klubu Aleš Juchelka (ANO), nicméně podle něj vláda neví, jak má rozpočet uchopit.
Podle Kalouska jsou výdaje, které souvisí s mimořádnými událostmi, pochopitelné. „To nelze vládě vyčítat. Otázkou je, zda vše souvisí s covidem nebo válkou,“ namítá. „Svůj vliv na rozpočty, které vláda projektuje až do roku 2025, válka a ceny energií mají. Ale mnohem větší vliv má rozpočtový populismus,“ vysvětluje někdejší ministr financí.
Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) se podle Kalouska vymlouval na covid, současná vláda Petra Fialy (ODS) obhajuje vysoký deficit ruskou invazí na Ukrajinu. Pokud by covid ani válka nebyly, dle Kalouska neexistuje vláda, která by byla schopna předložit rozpočet s deficitem menším než dvě stě miliard. „A to je každoroční problém,“ dodává.
Fialův kabinet musí mít konkrétní scénář, míní Kalousek
Problém podle Kalouska spočívá v tom, že vláda není ochotna řešit strukturální problém rozpočtové politiky. „Vláda musí mít ucelený scénář změn, my jsme jeden s Mirkem Topolánkem napsali,“ odpovídá na dotaz, jak by měl kabinet problémy řešit.
Kalousek s někdejším předsedou vlády Mirkem Topolánkem ve svém scénáři, který celkem obsahuje deset bodů, navrhují například změnu valorizace důchodů, zrušení stropního věku pětašedesát let pro odchod do penze či umožnění zdravotního připojištění na nadstandard. „Hlavní důvod, proč jsme to napsali, je, že vláda žádný takový scénář nemá (…) To letadlo letí do zdi, všichni to vědí a odpovědný pilot musí zatáhnout za knipl,“ upozorňuje.
„Problém vznikl tak, že politici schválili zákony, kterými přidávali lidem peníze, aniž by je zajímalo, kde se na to vezme (…) Spravit to můžeme jen obráceným chodem – řeknete ‚milí lidé, nedá se nic dělat, někdo musí dostat méně peněz a někdo musí více zaplatit'. Můžete to udělat celou řadou způsobů, my netvrdíme, že tím naším plánem,“ vysvětluje někdejší předseda TOP 09. Podle něj podíl odpovědnosti nesou všechny politické strany, které jsou ve sněmovně.
Současný kabinet si je podle něj těchto věcí vědom. „To, co já vám tady říkám, říkají vládě experti z Národní ekonomické rady vlády i experti z rozpočtové rady (…) Tady je to o politické odvaze jít to udělat,“ soudí.
Pro současnou vládu podle něj neexistuje alternativa
Strukturální deficit není možné překrýt ekonomickým růstem, a to ani v dlouhodobém horizontu, míní Kalousek. „Ledaže byste se spolehl na to, že bude hyperinflace a celý problém zaplatíte ze znehodnocených úspor obyvatelstva“.
Vláda Petra Fialy podle Kalouska zatím jen pokračuje v rozpočtové politice minulého kabinetu Andreje Babiše. To je podle něj trpkým zklamáním. „Babišovy voliče to stejně nepřesvědčí. Ten jim bude slibovat ještě víc,“ hodnotí. „Já se snažím povzbudit vládu, která nemá alternativu. Nedemokratické síly by to dělaly ještě hůř“.
Co se týče zastropování cen energií, s principem Kalousek souhlasí. Má však určité námitky: „Pevně doufám, že bude doplněn tak, aby nebyl věčným tunelem pro státní rozpočet (…) Pokud dojde k tomu, že tam nebude ‚windfall tax', ale že bude skutečně zdaněná každá megawatthodina nad onu zastropovanou částku, pak je to v pořádku,“ říká a dodává, že je zatím nutné vyčkat.
Kalousek se nemusel potýkat s takto závažnou výzvou, říká Jurečka
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nikdo nemohl tušit, že přijde ruská invaze na Ukrajinu. „Přišla nečekaná výzva, se kterou se všichni musíme potýkat. Daleko závažnější výzva, než se kterou se musel potýkat Miroslav Kalousek, když byl ministrem financí – ve vší úctě k němu. Ale jestliže tady řešíme pomoci firmám, pomoci veřejnému sektoru, domácnostem, tak ono to prostě něco stojí,“ hájí vládní postup Jurečka.
Místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka souhlasí s tím, že takovou situaci nikdo nemohl očekávat. „Já tomu rozumím, protože my jsme zažili covidovou dobu,“ říká. „Nikdo tehdy nebyl pyšný na schodky státního rozpočtu (…) Já tady souhlasím s panem ministrem, který říká, že nikdo netušil, jaké krize přijdou po té covidové“.
Jurečka není nadšen z kritiky opozice, která na zaznívá na účet vlády kvůli vysokému deficitu státního rozpočtu. „Byl bych rád, kdyby si to v hnutí ANO ujasnili. Jednou slyšíme kritiku, že jsme rozpočtově nezodpovědní (…) Pak přijde předseda hnutí Andrej Babiš, řízne tady více než dvacet návrhů, které znamenají zhruba 1,3 bilionu korun“.
„My přicházíme s návrhy, protože vaše návrhy jsou tu a tam děravé,“ oponuje Juchelka. Důkazem toho podle něj je navýšení schodku o sedm miliard. „My přicházíme s nabídkou – začněte si zvykat, že vy jste ti zodpovědní. My jsme opozice, která jen něco navrhuje,“ dodává.
Juchelka by si přál, aby současný kabinet sestavil dlouhodobý plán finanční konsolidace. „Musíme se začít bavit o různých dalších věcech – například dividendy z ČEZ,“ uvádí. „Vláda neví, jak má rozpočet uchopit. Důkazem je dnešních pětačtyřicet miliard navíc,“ kritizuje kabinet s odkazem na čtvrteční pozměňovací návrhy k rozpočtu.
Podle Jurečky jsou však opoziční návrhy populistické. „Nemají žádnou strukturu v tom, co je ještě umírněné, co je rozumné, co rozpočet snese“. Vláda se podle něj snaží s energetickou krizí pomáhat co nejvíce adresně. „Snažím se pomáhat tam, kde je to opravdu potřeba,“ tvrdí.
