Tři z pěti vládních stran: ODS, TOP 09 i lidovci uvažují o pomalejším růstu důchodů. Jejich zástupci to řekli České televizi. Argumentují rychlým zvyšováním výdajů na penze, které ročně poskočí o desítky miliard. Pomalejší zvedání důchodů doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí Národní ekonomická rada vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh zvažuje zařadit do úsporného balíčku, kterým chce v roce 2024 ušetřit 70 miliard korun.
„Já myslím, že to je jeden z legitimních návrhů, které musíme propočítat právě kvůli tomu, že se dlouhodobě snižuje počet ekonomicky aktivních lidí a zvyšuje se počet penzistů,“ uvedl Stanjura.
Rychlejší růst důchodů prosadila ve sněmovně před pěti a půl lety vláda Bohuslava Sobotky. Zatímco do konce roku 2017 stát počítal třetinu růstu reálných mezd, od 1. ledna 2018 je to jedna polovina.
ODS, lidovci a TOP 09 připouštějí, že by stát mohl vrátit pravidla pro zvyšování důchodů právě na úroveň před pěti lety – nově by tak rostly penze o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd. Právě to navrhuje i NERV.
„Myslím, že teď na to je vhodný čas, protože je evidentní, že v roce 2022 dojde k poklesu reálné mzdy, takže se nebude navyšovat ani o polovinu ani o třetinu růstu,“ dodal Stanjura.
„Musíme jednat o tom, jakým způsobem jsou nastavena pravidla pro valorizace důchodů. A tato valorizace je extrémně náročná na rozpočet,“ konstatoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Co se týká důchodů, jejich růstu, tak určitě je to nasnadě, abychom i toto velmi důkladně zvažovali,“ dodal předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Starostové, Piráti a opozice s tím nesouhlasí
V dalších letech, až budou znovu růst reálné mzdy, by tak stát zvyšoval penze o desetikoruny až o několik málo stokorun méně než doteď. Záleželo by na tom, jak rychle mzdy očištěné o inflaci porostou.
„Říkat, že já jim reálně začnu snižovat jejich příjmy, jejich důchody, to si myslím, že pro nás není na pořadu dne,“ řekl předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
„Jsou tady osamocení důchodci, kteří nemají ani na nájem. A nedokážou si vyřídit dávky,“ připomíná ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Zákon zpomalující růst důchodů by ve sněmovně nepodpořila opozice. „Neuvěřitelné, v době krize sáhnout na ty nejzranitelnější, to znamená na ty, kteří nejsou schopni se o sebe postarat,“ rozhořčila se předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.
„Zpomalovat růst důchodů teď není dobré, protože oni samozřejmě budou muset vážit na lékárnických vahách, jestli si zaplatí nájem, koupí si jídlo anebo léky,“ upozornil šéf poslanců SPD Radim Fiala.
Zpomalení růstu penzí by mohlo v dalších letech ušetřit v rozpočtu miliardy ročně. Detaily chce koalice dohodnout v první polovině příštího roku.
Důchod přesáhl 18 tisíc měsíčně
S letošním podzimem už průměrný důchod přesáhl 18 tisíc korun měsíčně. To je skoro o tři tisíce víc než vloni a o sedm tisíc víc než před deseti lety.
Další zvýšení zhruba o osm stovek se očekává s novým rokem. Zároveň stát od ledna začne penzistům vyplácet výchovné – pět set korun měsíčně za každé dítě. Dostávat ho budou většinou ženy.
Výdaje na důchody rychle rostou. Příští rok se počítá s rekordní sumou 672 miliard korun. O polovinu víc než před čtyřmi lety. Navíc populace stárne. Lidí starších 65 let už je víc než dva miliony a 169 tisíc. A to je pětina všech obyvatel.
