Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.
Vyšší přídavky na děti, nižší daně při malých příjmech i rychlejší růst podprůměrných penzí navrhuje NERV. Vláda to projedná
Události: Národní ekonomická rada vlády navrhuje vládě další opatření v boji proti chudobě (zdroj: ČT24)
„Jsou to vlastně návrhy, o kterých uvažujeme i my jako ministerstvo práce a sociálních věcí, protože ten materiál vznikal i v součinnosti s námi, takže jsou tam věci, nad kterými uvažujeme, o kterých teď budeme jednat i v návaznosti na možnosti rozpočtu v roce 2023,“ uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Cílem opatření je podle NERVu zaměřit pomoc na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, motivovat ke snížení spotřeby energií, co nejvíce využívat už existující nástroje daňové politiky nebo omezit dopady na rozpočet.
Nová opatření by vyšla na další miliardy korun. Jestli se stanou rozpočtovými prioritami, rozhodne kabinet během září.
Návrh NERVu u přídavků
Návrh NERVu u přídavků
Například zvýšení přídavků na děti o třicet procent by ve sněmovně podpořily všechny poslanecké kluby.
„Určitě podporujeme jakékoli navyšování různých dejme tomu dávek právě tady v této energetické krizi,“ řekl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). „Chceme, aby se navýšily i přídavky na děti zejména pro pracující občany,“ sdělila místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková (SPD).
Zvyšování důchodů
Kromě toho NERV navrhl, aby stát změnil základní daňovou slevu na poplatníka na daňový bonus. Na celý odpočet by tak nově měli nárok třeba i lidé s nejnižšími výdělky, kteří si teď můžou odečíst jen jeho část. Zároveň NERV doporučil víc zvyšovat podprůměrné důchody. I tyto návrhy mají šanci ve sněmovně uspět.
„Můžou pomoct té spodní třetině obyvatel, u které vidíme, že začíná být ve velkých problémech,“ podotýká sociolog a člen NERVu Daniel Prokop. Současná situace související s vysokou mírou inflace podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) nutí vládu a „nutila by jakoukoli vládu, aby přemýšlela, jakým způsobem zajistit základní sociální smír ve společnosti“.
Část koalice tvrdí, že by podle rad NERVu ráda změnila způsob zvyšování důchodů. „Bohužel se zvyšuje jenom ta procentuální část, která je zásluhová. My bychom rozhodně chtěli zvýšit i tu část základní,“ uvedla místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Když valorizujete o inflaci, tak je potřeba k tomu přistoupit trošku jemněji, protože hrozí, že ti s nejnižšími důchody jsou na tom dlouhodobě biti,“ podotýká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
V září ale bude při zvyšování důchodů platit dál jednoduchá rovnice: čím vyšší důchod, tím vyšší přidání.
Penze jsou největším výdajem státního rozpočtu. Jeho aktuální verze počítá pro letošek na důchody se skoro pěti sty osmdesáti miliardami korun. Novela, která kvůli vysoké inflaci zohlední další mimořádnou valorizaci, částku zvyšuje o dalších osm miliard.