Vyšší přídavky na děti, nižší daně při malých příjmech i rychlejší růst podprůměrných penzí navrhuje NERV. Vláda to projedná

Nahrávám video

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.

„Jsou to vlastně návrhy, o kterých uvažujeme i my jako ministerstvo práce a sociálních věcí, protože ten materiál vznikal i v součinnosti s námi, takže jsou tam věci, nad kterými uvažujeme, o kterých teď budeme jednat i v návaznosti na možnosti rozpočtu v roce 2023,“ uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Cílem opatření je podle NERVu zaměřit pomoc na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, motivovat ke snížení spotřeby energií, co nejvíce využívat už existující nástroje daňové politiky nebo omezit dopady na rozpočet.

Nová opatření by vyšla na další miliardy korun. Jestli se stanou rozpočtovými prioritami, rozhodne kabinet během září.

Návrh NERVu u přídavků
Zdroj: ČT24/NERV
Návrh NERVu u přídavků
Zdroj: ČT24/NERV

Například zvýšení přídavků na děti o třicet procent by ve sněmovně podpořily všechny poslanecké kluby.

„Určitě podporujeme jakékoli navyšování různých dejme tomu dávek právě tady v této energetické krizi,“ řekl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). „Chceme, aby se navýšily i přídavky na děti zejména pro pracující občany,“ sdělila místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková (SPD).

Zvyšování důchodů

Kromě toho NERV navrhl, aby stát změnil základní daňovou slevu na poplatníka na daňový bonus. Na celý odpočet by tak nově měli nárok třeba i lidé s nejnižšími výdělky, kteří si teď můžou odečíst jen jeho část. Zároveň NERV doporučil víc zvyšovat podprůměrné důchody. I tyto návrhy mají šanci ve sněmovně uspět.

„Můžou pomoct té spodní třetině obyvatel, u které vidíme, že začíná být ve velkých problémech,“ podotýká sociolog a člen NERVu Daniel Prokop. Současná situace související s vysokou mírou inflace podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) nutí vládu a „nutila by jakoukoli vládu, aby přemýšlela, jakým způsobem zajistit základní sociální smír ve společnosti“.

Část koalice tvrdí, že by podle rad NERVu ráda změnila způsob zvyšování důchodů. „Bohužel se zvyšuje jenom ta procentuální část, která je zásluhová. My bychom rozhodně chtěli zvýšit i tu část základní,“ uvedla místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Když valorizujete o inflaci, tak je potřeba k tomu přistoupit trošku jemněji, protože hrozí, že ti s nejnižšími důchody jsou na tom dlouhodobě biti,“ podotýká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

V září ale bude při zvyšování důchodů platit dál jednoduchá rovnice: čím vyšší důchod, tím vyšší přidání.

Penze jsou největším výdajem státního rozpočtu. Jeho aktuální verze počítá pro letošek na důchody se skoro pěti sty osmdesáti miliardami korun. Novela, která kvůli vysoké inflaci zohlední další mimořádnou valorizaci, částku zvyšuje o dalších osm miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 12 hhodinami

Evropský pohled