Přídavky na děti

S novým školním rokem skončila povinnost platit školkovné pro rodiče, kteří pobírají přídavky na děti. Někteří provozovatelé se i kvůli částečnému výpadku příjmů rozhodli zdražit. Někde o pár set korun, jinde i násobně víc.

Lidé žádající pomoc od státu, například příspěvek na bydlení, si mohou počkat i několik měsíců. Vyplácení dávek se totiž v některých případech zpožďuje. Po delší době se tak žadatelé na úřady obracejí znovu a zjišťují stav své žádosti. I proto Úřad práce rozšířil služby svého call centra. Od středy volající budou moci zjistit třeba to, jak daleko je zpracování jejich žádosti o konkrétní dávku. Mohou také zkontrolovat, zda při podání neudělali chybu, která vyřízení protahuje.

Elektronická evidence tržeb (EET) patrně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. V opačném případě by se od příštího roku rozšířila na další živnostníky. Senát ve středu novelu o zrušení EET podle očekávání schválil hlasy 63 ze 76 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident. Senátoři rovněž schválili zvýšení přídavků na dítě od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně nebo novelu upravující podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě včetně povolování. Zákonodárci odsouhlasili také budování nové Digitální a informační agentury a odmítli automatické zřizování datových schránek.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Od ledna by se měly zvýšit přídavky na dítě o 200 korun, návrh ministerstva práce a sociálních věcí na svém středečním zasedání podpořila vláda. O schválení změny informoval novináře premiér Petr Fiala (ODS). Přídavky by se tak měly pohybovat nově od 830 do 1580 korun měsíčně. Spolu s návrhem na zvýšení přídavků posílá kabinet sněmovně v novele o státní sociální podpoře návrh na srovnání podmínek příspěvku na bydlení.

Dávek a příspěvků, které mohou rodiče s dětmi čerpat jako finanční podporu, je hned několik – například porodné, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek nebo přídavky na děti. Jak se v tom vyznat, na co a kdy máme právo a jak se mění pravidla pro jejich vyplácení, radila v rámci seriálu Drahé Česko Kateřina Vítová z právní poradny společnosti Aperio.

Přídavky na děti by se měly od ledna zvýšit o dvě stě korun měsíčně. Vláda by měla návrh projednat ve středu, poté ho dostanou k posouzení poslanci. S novým rokem se má zvednout také životní minimum, od kterého se odvíjí počet rodin, které mají na tento příspěvek nárok. Opozice úpravy vítá, přidání by ale podle jejích zástupců mělo být vyšší.

Česká televize svým divákům v rámci nového projektu Drahé Česko,…? nabídne rady a návody, jak z nelehké ekonomické situace. Shrnuli jsme pro vás, jak fungují podpora a příspěvky, které má na starosti především ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho organizace. Typicky jde o příspěvek na bydlení nebo přídavky na dítě.

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.

Vláda od července znovu zvýší životní a existenční minimum, tentokrát o 8 až 10 procent. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimo jiné by to znamenalo, že tisíce rodin nově dosáhnou na přídavky na děti nebo na porodné.

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že rakouské omezování přídavků na děti žijící v cizině porušuje unijní právo. Informovala o tom rakouská tisková agentura APA. Dosud vyplácené rakouské přídavky na základě takzvané indexace odpovídají životním nákladům v zemích pobytu dětí. Sporná úprava zavedená v roce 2019 se týká mnoha rodin pracovníků z jiných zemí EU, včetně tisícovek Čechů.

Rozšíření přídavků na děti, které plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí, ve skutečnosti rodinám s dětmi příliš nepomůže, kvůli nízkému životnímu minimu dětí dostanou nakonec jen málo peněz. Je o tom přesvědčena místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Olga Richterová (Piráti). Naopak podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jde o nejlepší cestu, jak rodiny s dětmi ochránit před chudobou. Maláčová, Richterová a také europoslanec a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09) diskutovali o sociální legislativě v Událostech, komentářích.

Kabinet zatím ve sněmovně nemá zajištěnou podporu pro svůj návrh na zvýšení přídavků na děti. Stranám vadí hlavně záměr rozšířit přídavky pro další desítky tisíc rodin. S růstem dávky o 26 procent naopak většina souhlasí. Plán na vyšší přídavky by vyšel na čtyři miliardy ročně.

Přídavky na děti se zvýší o 26 procent a budou pro rodiny s příjmem do 3,4násobku minima, shodla se v pondělí vláda. Informovala o tom ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní dávku bude mít 490 tisíc dětí. Nyní ji má zhruba 240 tisíc dětí. Ministři se zabývali i platy ve zdravotnictví, sociálních službách a ve školství. Kromě toho se kabinet věnoval rovněž vakcíně a očkování či prodloužení programu Antivirus.