Rakouské omezování přídavků na děti v cizině je protiprávní, rozhodl unijní soud

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že rakouské omezování přídavků na děti žijící v cizině porušuje unijní právo. Informovala o tom rakouská tisková agentura APA. Dosud vyplácené rakouské přídavky na základě takzvané indexace odpovídají životním nákladům v zemích pobytu dětí. Sporná úprava zavedená v roce 2019 se týká mnoha rodin pracovníků z jiných zemí EU, včetně tisícovek Čechů.

Lidé z chudších členských zemí včetně Česka či Slovenska na základě indexace dostávají v Rakousku na své děti žijící doma méně peněz, zatímco zaměstnanci z bohatších zemí naopak více.

Úprava výše přídavků na děti, daňových slev na děti a dalších výhod u občanů EU, kteří pracují v Rakousku, ale jejichž děti žijí v zahraničí, je v rozporu s unijním právem, uvedl soud se sídlem v Lucemburku.

Rakousku nyní podle deníku Der Standard hrozí zpětné výplaty přídavků dotyčným rodinám. Rakouské ministerstvo pro rodinu ujistilo, že země je na jakékoli právní důsledky rozhodnutí unijního soudního dvora připravena. Ministryně Susanne Raabová už v květnu naznačila, že Rakousko by případně muselo doplatit 220 milionů eur (více než 5,4 miliardy korun).

Komisi v žalobě podpořilo i Česko

Indexace přídavků na děti byl prestižní projekt první vlády lidovců (ÖVP) a svobodných (FPÖ) v čele s lidoveckým kancléřem Sebastianem Kurzem. Opatření napadla Evropská komise, podle níž je diskriminační a v rozporu s unijními předpisy o volném pohybu pracovníků. Komise proto podala v květnu 2020 žalobu u Soudního dvora EU, který jí dnes dal za pravdu.

„Tento mechanismus představuje neodůvodněnou nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti migrujících pracovníků,“ konstatoval soudní dvůr. Rakouská norma podle něj porušuje nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato unijní norma slaďující pravidla sociálních systémů vychází z toho, že pokud cizinci v nějaké členské zemi platí daně a sociální příspěvky, mají nárok na podpůrné dávky ve stejné výši jako místní občané.

Komisi v žalobě podpořily Česko, Chorvatsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko, zatímco Dánsko a Norsko vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci podporující Rakousko.

Jurečka: Dobrá zpráva pro pendlery

„Je to důležitá zpráva pro české občany, pro pendlery, kteří pracují v Rakousku,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání s unijními kolegy v Lucemburku. Podle dřívějších odhadů ministerstva zahraničí se rakouská praxe předloni týkala zhruba deseti tisíc českých dětí.

Rozhodnutí uvítali také europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Martina Dlabajová (za ANO), kteří dlouhodobě vyzývali k aktivitě Evropskou komisi, jejíž žaloba k rozhodnutí soudu vedla. „Češi pracující v Rakousku musí mít stejná práva jako rakouští zaměstnanci. Dlouho říkám, že takto to v EU nemůže fungovat. Nejde dělit občany do dvou kategorií,“ uvedla v reakci na verdikt Dlabajová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled