Omezené rakouské přídavky na děti cizinců jsou v rozporu s právem EU, kritizuje V4 a volá po akci

Rakouské změny v systému vyplácení přídavků na děti občanů jiných zemí EU, kteří pracují v Rakousku, ale jejich potomci žijí mimo zemi, jsou podle čtyř států visegrádské čtyřky (V4) v rozporu s právem EU. Shodli se na tom ministři sociálních věcí a jejich zástupci v Bratislavě. V dopisu vyzvali eurokomisařku pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenovou, aby co nejdříve přezkoumala soulad příslušného rakouského zákona s unijním právem.

Zákon, který vstoupí v platnost na začátku příštího roku a který omezí přídavky na děti například zmiňované skupině cizinců ze států střední Evropy, schválila dolní komora rakouského parlamentu letos v říjnu. Od úpravy výše přídavků v závislosti na životních nákladech v zemích původu dětí si rakouská vláda slibuje roční úspory 100 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun).

„Opatření se mimořádně silně dotkne rodin ze zemí V4. Nabytím platnosti (rakouského) zákona bude negativně ovlivněno 87 500 dětí ve V4,“ konstatoval slovenský ministr sociálních věcí Ján Richter, jehož země nyní uskupení V4 předsedá. Dodal, že ke zmiňovanému dopisu eurokomisařce se již přidaly také Bulharsko, Litva a Slovinsko.

Náměstek českého ministerstva práce pro legislativu Petr Hůrka řekl, že změny v rakouském systému ve vyplácení rodinných přídavků jsou popřením principu rovného zacházení. Podle něj Češi, kteří pracují v Rakousku a platí příspěvky do rakouského systému jako Rakušané, mají legitimní očekávání, že dostanou stejné dávky jako občané alpské republiky.

Zatímco v současnosti rodič pracující v Rakousku dostává na dítě ve věku od jednoho do tří let přídavky na dítě v průměrné výši 172,4 eura (4480 korun), od příštího roku pracovníci ze středoevropských zemí v alpské republice budou po změnách dostávat méně, pokud jejich dítě v této zemi zároveň nežije, upozornilo slovenské ministerstvo sociálních věcí.

Například Češi v takovém případě dostanou na dítě 104,69 eura (2720 korun), Slováci 109,12 eura (2835 korun), Maďaři a Poláci ještě méně. 

Mluvčí Evropské komise Christian Wigand již po schválení rakouského zákona řekl, že po jeho vyhlášení Komise přezkoumá slučitelnost normy s právem EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled