Jen silné vnější hranice udrží Evropu bez hranic vnitřních, řekl Kurz po setkání s premiéry V4

Nahrávám video

Rakouský kancléř Sebastian Kurz opět zdůraznil význam ochrany vnějších hranic Evropské unie. Po jednání se svými protějšky z visegrádské čtyřky (V4) uvedl, že jen silné vnější hranice udrží Evropu bez hranic vnitřních. Připomněl také, že Evropská unie se za rakouského předsednictví soustředí hlavně na boj proti nelegální migraci. Státy V4 se zase dohodly, že jejich představitelé nepojedou na evropský minisummit k migraci.

„Jedině bezpečné vnější hranice udrží Evropu bez hranic,“ zdůraznil za zřetelného souhlasu partnerů z V4 rakouský kancléř, který jednal s premiéry Česka, Maďarska, Polska a Slovenska v Budapešti.

Rakousko převezme rotující předsednictví v EU od 1. července. „Chtěli bychom se zaměřit především na téma bezpečnosti. Evropská unie musí hlavně chránit, a to znamená, že se zaměříme především na boj proti ilegální migraci,“ řekl v této souvislosti.

„Já si myslím, že je to důležité, abychom se dále nehádali o tom, jakým způsobem budeme postupovat v Evropské unii. Musíme společně chránit své vnější hranice,“ dodal Kurz.

Orbán: V4 vkládá do rakouského předsednictví naděje

Také hostitel schůzky, maďarský premiér Viktor Orbán, zdůraznil schopnost Evropy střežit své hranice. „Věříme, že Evropa musí být schopná chránit své vlastní hranice, musí zabezpečit ochranu svým vlastním občanům a musí být schopná spolupráce, a ne jen konfrontace,“ uvedl Orbán, podle kterého V4 vkládá do rakouského předsednictví velké naděje.

Záhodno je podle Orbána v migraci klást důraz na otázky, kde panuje v EU shoda, a to je ochrana vnějších hranic a existence registračních středisek pro migranty vně EU. „Pokud jde o migraci, jsou tu dvě hlavní věci, na kterých panuje shoda, jednou je právě ochrana hranic a druhá jsou hospoty. Chceme, aby nebyly v Evropské unii, ale mimo ni,“ dodal.

Šéf slovenské vlády Peter Pellegrini kladl důraz na shodu v EU. „Jen jednomyslně a jednohlasně schválené řešení (v rámci celé EU) má naději uspět,“ poznamenal.

Premiéři se podle něj dotkli i nového víceletého rozpočtu EU, ohledně kterého dosud nepanuje v EU shoda. „Nedokážeme pochopit, že země, které ještě stále zaostávají (za průměrem EU), mají být postiženy největšími škrty,“ dodal Pellegrini.

Polský premiér Mateusz Morawiecki připomněl nesouhlas V4 s přerozdělováním migrantů podle kvót. „Nepatříme do klubu přátel přemisťování migrantů,“ poznamenal.

V4: Na minisummit nepojedeme

Premiéři V4 také oznámili, že se nezúčastní nedělního minisummitu EU k migraci. Český designovaný premiér Andrej Babiš přitom ještě ráno tvrdil,  že na summit pojede. Po jednání V4 ale řekl, že by premiéři V4 s předpokládanými závěry schůzky nesouhlasili.

Babiš se konkrétně pozastavil nad pravomocemi unijní agentury pro ochranu hranic Frontex, která by podle něj neměla posílit jen početně, ale také kompetenčně a měla by se podle něj zaměřit na boj proti pašerákům.

Podle zpravodaje ČT Lukáše Mathé si Babiš představuje Frontex jako „pobřežní stráž, která bude moci zastavit migranty na jejich cestě do Evropy. Představuje si to tak, aby žádné čluny vůbec z Afriky nevypluly, aby tam ti lidé zůstali, a pokud možno tedy v těch hotspotech, kde se bude rozhodovat o tom, zda mají, nebo nemají právo na azyl,“ přiblížil Mathé.

Bude tedy vybudováno nějaké azylové středisko (mimo EU), ve kterém by mohli migranti požádat o azyl? Podle jakého práva se to bude vyřizovat? A pokud azyl dostanou, do jaké země potom půjdou? A budeme zpátky u debaty o relokačních kvótách.
Tomáš Jungwirth
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

O minisummitu se podle zpravodaje ČT zmínili všichni čtyři premiéři V4. „Všichni jako hlavní důvod (neúčasti) uváděli to, že o všech důležitých věcech se musí rozhodovat na Evropské radě v Bruselu, tedy za účasti všech členských států, a není tedy možné, aby se nějaké parciální důležité záležitosti řešily jen v nějaké vybrané skupině států tak, jak k tomu má právě dojít během toho nedělního minisummitu v Bruselu,“ dodal Mathé.

Nedělní schůzky k migraci se mají zúčastnit mj. zástupci Německa, Nizozemska, Rakouska, Španělska, Francie, Řecka, Bulharska a Malty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 mminutou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 7 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled