Rozšíření přídavků na děti, které plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí, ve skutečnosti rodinám s dětmi příliš nepomůže, kvůli nízkému životnímu minimu dětí dostanou nakonec jen málo peněz. Je o tom přesvědčena místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Olga Richterová (Piráti). Naopak podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jde o nejlepší cestu, jak rodiny s dětmi ochránit před chudobou. Maláčová, Richterová a také europoslanec a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09) diskutovali o sociální legislativě v Událostech, komentářích.
Vyšší přídavky na děti jsou podle Maláčové nejlepší způsob podpory rodin. Dostanou jen málo, varuje Richterová
Události, komentáře: Jak zbrzdit krizi (zdroj: ČT24)
Vláda před Vánoci poslala do Poslanecké sněmovny návrh na zvýšení přídavků na děti o 26 procent s tím, že na ně nově dosáhnou rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Rozšíří se tak okruh příjemců z 240 tisíc dětí zhruba na dvojnásobek.
Ačkoli opoziční politici mají hlavně k rozšíření počtu příjemců výhrady, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová upozornila, že nejde o nic víc než návrat k poměrům panujícím do roku 2014. Zvýšení přídavků na děti považuje v době krize způsobené utlumením ekonomiky opatřeními proti šíření nového typu koronaviru za zásadní pro podporu zchudlých rodin.
„Je to nejlepší protikrizové opatření. Dělají to všechny vyspělé země a my kopírujeme tento přístup. Během pandemie přišla každá desátá rodina s dětmi až o třetinu příjmů. Nejlepší cesta, jak ochránit pracující rodiny s dětmi před chudobou a spirálou zadlužení, jsou přídavky na dítě,“ uvedla Maláčová. Dodala, že očekává, že peníze, které stát rodinám dá, se obratem vrátí zpět do ekonomiky.
Podle místopředsedkyně sociálního výboru Olgy Richterové ale ve skutečnosti rodiny dostanou přidáno jen velmi málo. Vyčíslila, že dítě do šesti let, které zatím dostává 500 korun, nově dostane 130 korun navíc. „Tak, jak je to navržené, to zásadně nepomůže,“ míní Richterová. Zásadní problém vidí ve výši životního minima pro děti, které činí 1900 korun do šesti let a u starších 2400 korun.
„Životní minimum je nastavené špatně, nezohledňuje rodiny, kde je jeden rodič a dítě, jeden rodič a dvě děti. U rodin samoživitelů to nefunguje,“ zdůraznila.
Europoslanec a někdejší předseda TOP 09 Jiří Pospíšil považuje za pochybnou celou myšlenku zvyšování dávek vzhledem k tomu, že problémy s penězi podle něj má hlavně sám český stát. „Je potřeba říct: Zvýší se sociální výlohy pro děti, ale ty děti to jednou budou muset zaplatit, ty peníze dostanou na dluh a s úroky je, až budou dospělé, budou platit,“ uvedl. Snahu zvýšit přídavky na děti považuje za „součást volební kampaně sociální demokracie“.
Maláčová věří, že má kompromisní návrh podoby kurzarbeitu
Páteří státní podpory lidí ekonomicky zasažených koronavirovou krizí je ale vládní program Antivirus, který zajišťuje, že zaměstnanci pracující v podnicích, na které dopadly vládní restrikce, neskončí na dlažbě. Ten ale může fungovat pouze do března. Vláda proto potřebuje rychle dokončit schvalování takzvaného kurzarbeitu, na jehož nejlepší podobě se však neshodla ani koalice.
Jana Maláčová, jež předložila vládě návrh, který nyní čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně, je však přesvědčena, že se jí podařilo vyjednat přijatelný kompromis. „Každý má úplně jinou představu. Ve sněmovně je devět stran a já se mezi nimi snažím dosáhnout nějakého kompromisu. Ten jsem vyjednala a má podporu celé tripartity. Doufám, že se konečně posuneme,“ řekla Maláčová týden před druhým čtením. Podotkla, že Antivirus považuje za „velmi funkční a velmi dobrý program“, přičemž „kurzabeit bude ještě lepší“. Je přesvědčena, že se podaří legislativu schválit tak, aby kurzarbeit nahradil dosavadní program od 1. března.
Opoziční politici však optimismus ministryně Maláčové nesdílejí. „Vláda se strašně dlouho nedokázala shodnout, teď není jasné, jestli kurzarbeit opravdu projde,“ poukázala Olga Richeterová.
K návrhu, o kterém bude sněmovna jednat, mají podle ní Piráti výhrady především kvůli rozdílu mezi výší příjmu lidí na kurzarbeitu a těch, které zaměstnavatel přese všechno raději propustí. „Když je někdo chudák, skončí na podpoře v nezaměstnanosti, která velmi často kvůli ne dobře nastavenému přístupu státu je 45 procent místo 65 procent předchozí mzdy, je to zastropované na 20 tisících a tak dále. Je obrovsky nespravedlivý rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a tím, jak je nastaven kurzarbeit,“ uvedla.
Jiří Pospíšil se především obává, „aby to nevytvářelo takzvaná zombie pracovní místa“. Jde podle něj o pracovní místa, která by za obvyklých okolností zanikla a stále existují pouze díky státní podpoře. Chce proto, aby vláda především přemýšlela o tom, jak bude vypadat ekonomika po covidové pandemii. „V Praze je bohužel zvlášť zasažen sektor služeb – hotelnictví, gastronomie. Po koronakrizi budeme mít novou pražskou ekonomiku,“ očekává předseda pražského zastupitelského klubu Spojených sil.