České hospodářství letos vstoupilo do druhého roku pandemie koronaviru. Rozštěpeno na obory, které jedou na plné obrátky, a naopak na ty, které se úplně zastavily. Přinášíme názory podnikatelů, odborů i analytiků na některé momenty hospodářského života, které se letos mohou stát významnými.
Dvě zprávy předával starý rok novému. Ta dobrá spočívala v tom, že loni se bankroty firem i podnikatelů dostaly na nejnižší úroveň od krizového roku 2008. Ta špatná v tom, že letos jich rozhodně bude víc.
„Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně,“ uvádí analytička agentury CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková. Za propadem počtu insolvencí stojí zpomalení fungování úřadů a soudů kvůli epidemii koronaviru a také některá legislativní opatření.
„Jde zejména o dubnovou novelu insolvenčního zákona, takzvaný lex covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh,“ uvedla Kameníčková.
V první polovině letošního roku tak agentura CRIF předpokládá, že počet insolvencí bude růst, jakmile se soudy vypořádají se žádostmi z loňského roku. V posledních měsících roku 2020 totiž byl patrný nárůst počtu insolvenčních návrhů a v prosinci byl nejvyšší od roku 2017.
Podobný názor, že bankrotů bude přibývat, zastávají i mnozí další analytici, zástupci podnikatelských svazů či odborových organizací. Liší se však v tom, jaké reálné dopady to může mít. A kdy nastanou.
Také u samotného výčtu oborů, kde lze čekat nejtěžší chvíle, panuje nepřekvapivá shoda. A to na rozdíl od minulých krizí, kde se poražení a vítězové „tipovali“ hůře. Tentokrát je totiž zřejmé, koho vládní proticovidová opatření loni sevřela nejvíce a koho stále svírají. A navíc není známo, jak dlouho ještě.
Mimochodem, podobná situace platí i pro Německo, hlavního obchodního partnera Česka. „Otázkou nyní není, zda vlna firemních insolvencí přijde, ale kdy,“ uvedl podle agentury ČTK prezident německého výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Vlna bankrotů bude způsobena opatřeními proti šíření koronaviru, dodal.
Kde zasáhne krize nejvíce
„Nejohroženějšími obory jsou cestovní ruch, gastro, hotely a služby,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Očekává tedy přesuny pracovníků v rámci jednotlivých sektorů, větší nárok na vzdělávání pracovníků. „V oblasti cestovního ruchu, gastra a hotelnictví může zaniknout až 80 tisíc pracovních pozic. Očekáváme, že až jedna třetina gastro provozů může ukončit svoji činnost.“
Řada firem v oblasti služeb – pohostinství a cestovního ruchu – nepřežije, předpokládá i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Podobný názor zastává i analytik společnosti Deloitte David Marek. A dodává, že „v případě malých a středních firem budou počty vyhlášených bankrotů výrazně vyšší než v předchozích letech.“
Hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková doplňuje, že část podnikatelů především v těchto nejpostiženějších oborech (cestovní ruch, gastro, hotelnictví) bude nucena, pokud tak ještě neudělala, zásadně změnit svůj byznysmodel nebo s podnikáním dokonce skončit. „Na jaře očekáváme nárůst počtu insolvencí.“
Někteří dotázaní pak ještě nad tento výčet oborů dodávají: kultura a sport.
K tomuto černému výhledu pak existuje různá škála šedivých podtónů. Zejména pokud jde o rozsah dopadu a jeho bolestivost. I na to, co ho může posunovat a zmírňovat.
Oči šéfů firem se upírají na vládu a její opatření: jak dlouho bude ještě trvat lockdown firem a provozů. „Velké firmy budou schopny lockdowny ustát více než malé. Přitom jsou to ty malé, kdo vytváří to skutečně důležité konkurenční podhoubí, které udržuje ty velké ve střehu, aby jednaly v zájmu zákazníků,“ poznamenává hlavní ekonom investiční skupiny Natland Pavel Bartoň. Dodává, že pokud budou bankrotovat menší firmy více než ty velké, výsledkem bude méně konkurenční prostředí nejen v roce 2021, ale na dlouhá léta dopředu.
Dopad bude rozdílný i mezi regiony
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček však věří, že právě z dlouhodobého hlediska nebudou bankroty žádným problémem, protože umožňují vznik nových projektů a následnou efektivnější alokaci kapitálu.
Prouza předpokládá, že velký rozdíl v dopadech bude i v rámci regionů. „Nejvíce byla postižena Praha, velká města zaměřená na zahraniční klientelu a kongresy a samozřejmě i lázeňská města.“
„Český trh práce zažije nárazy, ale neměly by být fatální,“ shrnuje názor odborové centrály Středula. Doplňuje, že ČMKOS bude na tripartitě (na ní se scházejí zástupci vlády, podnikatelů a odborů) požadovat poučení z pandemie. „Budeme navrhovat například zvýšení nemocenské, prodloužení dovolené o pět týdnů, zvýšení podpory v nezaměstnanosti zejména pro ty, kteří se aktivně zapojují do rekvalifikace, podporu celoživotního vzdělávání.“
Jedním z nejúspěšnějších záchranných programů byl v loňském roce Antivirus. Z něho stát poskytuje zaměstnavatelům příspěvky na mzdy. Zatím do konce února, pak by ho měl podle stále posouvaných plánů nahradit kurzarbeit. Ten pokrývá zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát část výdělku za neodpracovaný čas.
Antivirus však má také – jako většina léků – i vedlejší účinky. Experti poukazují na to, že při delším užívání se mohou zvětšovat. Zabraňuje přechodu zaměstnanců z neperspektivních pozic na nové, v některých případech pomáhá udržovat „zombie firmy“.
Antivirus byl podle ekonoma Bartoně z Natlandu dobrým řešením v rychlém jarním šoku, kdy „nebyl čas ptát se“, nakolik byl kdo zasažen. Firmy to navíc ani rychle nemohly poznat, nikdo nevěděl, jaké sektory budou postiženy nejvíce. „Nyní ale informace máme a dávno jsme s nimi měli začít pracovat, což lze v kurzarbeitu, nikoli Antiviru.“
Podobný názor má i ekonom Křeček z BH Securities. Zdůrazňuje především fakt, že díky programu Antivirus nedošlo ke skokovému růstu nezaměstnanosti, tak jako například v USA. To zlepšovalo ekonomický sentiment (náladu), podporovalo spotřebu obyvatelstva a udrželo české hospodářství v uspokojivé hospodářské kondici. „Program Antivirus však zabraňuje přechodu zaměstnanců z neperspektivních pozic na nové. Tím dochází ke konzervování stávajícího stavu, který má daleko do ideálu.“
„Bylo by možné kriticky namítnout, že programy jako Antivirus či kurzarbeit pomáhají přidržovat při životě zombie firmy, které stejně nemají budoucnost, nicméně jsme stále uprostřed velmi tíživé situace,“ uvádí analytik Marek z Deloittu.
Zdůrazňuje však, že je menší chybou udržovat chvíli při životě i firmy bez budoucnosti než sebrat budoucnost velkému počtu firem, které potřebují pomoc jen dočasně a po konci pandemie budou opět prosperovat.
Bartoň je v tomto pohledu kritičtější. „Antivirus nyní už nepomáhá, jen udržuje zombie firmy v nemrtvosti.“ Podle něj je ztráta zaměstnání samozřejmě často tvrdou ránou pro jednotlivce, ale k jejímu utlumení tu dávno existuje sociální stát. Nové firmy se však nemohou pořádně rozjet, když ti nejkvalitnější pracovníci stále nejsou na trhu. „Abychom naplnili bující firmy v logistice, automatizaci a elektronizaci, musíme znezaměstnat vysoce kvalitní lidi. To pak pomůže celému hospodářství.“
Patří tím k analytikům, kteří programu Antivirus vyčítají, že uměle udržuje pracovní místa, která už se neobnoví. Některé firmy dokázaly i v krizi expandovat, ale potýkají se s nedostatkem zaměstnanců.
„Platíme tak dvojnásob. Za zombifikaci nemrtvých a nenarození životaschopných,“ dodává Bartoň.
- Studie OECD z roku 2017 uvedla, že významně negativní vliv na ekonomickou výkonnost hospodářství mohou mít také takzvané zombie firmy. To jsou podniky, které fungují, i když je jejich ekonomické výsledky měly dávno dovést ke krachu. Jejich existence vede k poklesu průměrné produktivity firemního sektoru.
- Co je zombie firma? Podle jedné z definic je to byznys fungující déle než deset let, jehož výnosy před zdaněním nepokryjí výdaje na úroky během tří po sobě následujících roků, uvedl časopis Finmag. Průměrný podíl zombie podniků mezi společnostmi kotovanými na burze vzrostl z méně než šesti procent v roce 2007 na 10,5 procenta v roce 2015.
- Zdroj: OECD,Finmag
Jedním z důležitých trendů, o kterém se před koronavirovou krizí dost mluvilo i psalo, je robotizace (digitalizace, automatizace, souhrnně pak průmysl 4.0). A její dopad na produktivitu firem a vývoj zaměstnanosti. Přihlásí se tedy – po loňské „odmlce“ – letos opět ke slovu?
„Koronavirová krize dopadla velmi negativně na investiční aktivitu českých firem. V krátkodobém horizontu proto očekáváme v některých segmentech zpomalení digitalizace a inovační aktivity. Dopady robotizace na zaměstnanost tedy nebudou v letošním roce nijak citelné,“ napsala analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
Dodává, že komora od začátku prosazuje stimulaci soukromých investic prostřednictvím rychlejších odpisů nově pořízeného hmotného i nehmotného majetku a také prostřednictvím jednodušších odpisů pohledávek. „Věříme, že tato opatření mají potenciál nastartovat investiční aktivitu a vytáhnout naši zemi z recese v případě, že hrozba restrikcí spojených s koronavirem v letošním roce oslabí či zcela zmizí.“
Z trochu odlišného úhlu pak vidí tuto záležitost ředitelka sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Martinicová. „Jedním z mála pozitivních dopadů pandemie je, že firmy v Česku si díky koronavirové krizi začaly více uvědomovat přínosy digitální transformace a investic do technologií průmyslu 4.0,“ uvedla.
Přinese krize větší investice do moderních technologií?
Svaz zastupuje velké firmy a z jeho loňského průzkumu mezi členy vyplynulo, že investice do průmyslu 4.0 pomohly lépe zvládnout dopady koronavirové krize 59 procentům podniků. Nejvíce tento efekt digitalizace oceňují velké firmy. Téměř dvě třetiny společností v průzkumu svazu průmyslu uvedly, že kvůli zkušenostem z koronavirové krize budou více investovat do technologií průmyslu 4.0.
Martinicová pak doplňuje, že se nepotvrzuje dřívější obava, že by investice do digitalizace a robotizace znamenaly velké propouštění. Naopak. „Dlouhodobé zkušenosti například z Německa nám potvrzují, že podniky, které průmysl 4.0 nezavádějí, můžou v budoucnu rychleji zaostávat za konkurencí a snadněji ztrácet zaměstnance. Oproti tomu pracovníci ve firmách, které zavádějí nové technologie, tím nijak netrpí. Nepřicházejí o práci a nesnižují se jim mzdy.“
Bankroty firem, program Antivirus (kurzarbeit), robotizace patří mezi faktory – spolu s vládními restriktivními kroky, které dosud hrají prim – jejichž vliv se pak protne na trhu práce. V (ne)zaměstnanosti i třeba v odměňování.
Předseda odborové centrály ČMKOS Středula uvádí, že nezaměstnanost bude ovlivňována mnoha jevy. Na prvním místě těmi, které přímo souvisejí s covidovou situací.
„Některá místa zaniknou i postupem digitalizace, kterou v mnoha směrech právě covidová pandemie urychlila,“ uvedl a přidal další faktory. Dopady Green Dealu – útlumu těžby uhlí a postupné přípravy na bezuhlíkovou ekonomiku či dopady daňových změn na obce a kraje (v daňovém balíčku).
Dopadu digitalizace si všímá i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza. „Zvýšení digitalizace a větší přesun do on-linu budou znamenat pozvolný zánik některých pozic, a naopak vznik nových.“
Martinicová ze Svazu průmyslu a dopravy pak zmiňuje, že v důsledku digitalizace je obrovská poptávka po pracovní síle v oblasti e-commerce a digitálních technologií.
Když se mluví o letošním odměňování ve firmách, připomíná Středula, že mnoho výrobních firem covidová krize ekonomicky nezasáhla. Jde například o podniky v energetice či například ve zdravotnické výrobě, které zaznamenaly nárůsty zisků a rozšiřování výroby.
„Tam není důvod mzdy nevalorizovat, argument, že jim přidala vláda zrušením superhrubé mzdy, odmítáme a minimálně v úrovni inflace by se mzdy navyšovat měly. Odmítáme, aby s výmluvou na koronakrizi došlo v ČR ke snížení reálných mezd,“ zdůrazňuje odborový předák.
Prouza připomíná, že velcí obchodníci s převahou prodeje potravin již v průběhu pandemie vypláceli mimořádné odměny pracovníkům za jejich nasazení právě v období pandemie. Rovněž u některých byl v rámci jednotlivých firem dohodnut i určitý mzdový nárůst.
„Jiná situace je samozřejmě v prodejnách, které musely být převážnou část pandemie zcela uzavřeny, případně mohly fungovat pouze jako výdejní místo pro e-shop. Zde se nedá zvyšování mezd očekávat,“ dodal.
V oblasti cestovního ruchu, gastra a hotelnictví se předpokládá naopak pokles celkových mzdových prostředků i v závislosti na snížení počtu pracovníků, doplnil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Svůj pohled na pracovní trh v letošním roce přidává i zástupce personální firmy, která je přímo u děje.
„Stagnující čísla nezaměstnanosti mohou vyvolávat dojem, že lidé z gastronomie přešli do jiných segmentů a nic se neděje. Ve skutečnosti tu jsou lidé, kterým se výrazně zhoršil životní standard a vyhlídky do budoucnosti, a vedle toho firmy, které nemohou obsadit volná pracovní místa, protože lidé s potřebným profilem na trhu buď nejsou, nebo nechtějí v době nejistoty měnit práci,“ uvedl manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Podle průzkumu náborových plánů zaměstnavatelů na další čtvrtletí se očekává na začátku roku 2021 v průměru stagnace na trhu práce, uvedl manažer. Zdůraznil však velmi odlišný vývoj u různých typů firem. „Zatímco někteří plánují velké propouštění, jiné firmy očekávají růst. I růst mezd tak bude velmi individuální podle toho, jak se každé společnosti bude dařit udržet ziskovost.“
V roce 2020 se podle Halbrštáta jednak zvýšila nerovnováha mezi lidmi, kteří nemohou najít smysluplnou práci, a firmami, které nemohou najít vhodné zaměstnance. Zvýšila se také sociální nerovnost a zhoršilo postavení žen na trhu práce.
Manpower očekává minimální růst hrubých mezd kolem tří procent.
Ve většině oborů pak končí silná pozice zaměstnanců, kteří si mohli v době nulové nezaměstnanosti a růstu zisku firem snadněji říkat o vyšší odměny. „Jedná se hlavně o administrativní a manažerské pozice, dále o pozice v postižených oborech, jako gastronomie, hotelnictví, cestovní ruch a volnočasové služby,“ doplnil Halbrštát.
