Elektronická evidence tržeb (EET) patrně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. V opačném případě by se od příštího roku rozšířila na další živnostníky. Senát ve středu novelu o zrušení EET podle očekávání schválil hlasy 63 ze 76 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident. Senátoři rovněž schválili zvýšení přídavků na dítě od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně nebo novelu upravující podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě včetně povolování. Zákonodárci odsouhlasili také budování nové Digitální a informační agentury a odmítli automatické zřizování datových schránek.
Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS). Způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil v řádu jednotek miliard korun. Odmítl zachování evidence jako dobrovolné. „Nemělo by to efekt ani pro stát, ani pro poplatníky,“ uvedl. Stát podle ministra nemá žádnou výhodu, kterou by za získaná data podnikatelům nabídl.
Proti zrušení EET byli zástupci opozičního hnutí ANO, za jehož vládního působení byla evidence zavedena, ale také senátor KDU-ČSL Jiří Čunek. Podle Ladislava Václavce (ANO) znamenala EET přínos pro stát minimálně 4,2 miliardy korun ročně a její zrušení je ideologické.
Novela upravuje rovněž započitatelné příjmy
U příspěvku na bydlení novela sjednocuje podmínky nároku mezi obyvateli Prahy a ostatních obcí. Příspěvek budou moci dostat také v hlavním městě lidé nebo rodiny, kterým na úhradu bydlení nestačí 30 procent příjmů. Nyní je to v Praze 35 procent.
Předloha rovněž stanoví výši nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro příští rok. V tabulkách se sjednocují částky pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti. Norma zvyšuje započítávané částky za pevná paliva kvůli strmějšímu růstu jejich cen.
Novela upravuje rovněž započitatelné příjmy pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Do těchto příjmů domácností se nově nemají zahrnovat příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy, příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin, tedy brigád.
Pro nové zájemce o příspěvek 189 milionů korun
Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte je vládní novela zvedá na 830 korun, 970 korun a 1080 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, jsou dávky o 500 korun vyšší. Od ledna mají činit 1330 korun, 1470 korun a 1580 korun měsíčně. Dopady zvýšení přídavku na dítě na státní rozpočet vyčíslilo ministerstvo práce a sociálních věcí asi na 666 milionů korun ročně.
U nájmů a podnájmů mění novela rozdělení normativů podle velikosti obce, nově mají platit pouze tři typy. I na příští rok se prodlouží dosavadní úprava nároku na příspěvek na bydlení pro ty, kteří používají k trvalému bydlení vlastní chaty či chalupy.
Měsíční náklady na příspěvek na bydlení odhaduje ministerstvo pro příští rok na 1,11 miliardy korun. Z toho 923 milionů korun připadá na současné příjemce a 189 milionů korun by si měli rozdělovat příjemci noví.
Nová pravidla pro činnost na Antarktidě
Novela o Antarktidě má podle zdůvodnění zpřehlednit povolovací režim cest na mrazivý kontinent a přispět k jednoduššímu dohledu nad dodržováním zákona. Nová pravidla mají podle vlády nahradit dvojí režim ohlášení a povolení vytvořením jednoho povolení obdobně, jako tomu je v jiných smluvních státech, například ve Švédsku nebo Nizozemsku.
Zvláštní požadavky předloha zakotví pro povolování některých druhů činností. Patří k nim zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě, odběr zvláště chráněných antarktických druhů a dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů.
Novela také uvádí českou právní úpravu do souladu s jednou z příloh takzvaného Madridského protokolu. Upravuje odpovědnost za ekologické havárie, které vzniknou v důsledku vědeckých výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních činností spadajících pod Smlouvu o Antarktidě. Povinnost přijetí nápravných opatření má podle přílohy při ekologické havárii provozovatel činnosti.
Vznikne nová digitální agentura
Senát ve středu po dvouhodinové debatě umožnil také vznik Digitální a informační agentury (DIA), která má propojit informační systémy veřejné správy a převzít od ministerstva vnitra správu základních registrů. Příslušnou novelu, podle níž úřady budou rodná čísla zapisovat do občanských průkazů ještě další dva roky, horní komora neschválila, neodmítla ani neupravila. Předloha tak poputuje k podpisu prezidenta jako přijatá po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát má podle ústavy na projednání zákonů.
Pro schválení novely, které doporučily senátní výbory, hlasovalo 29 ze 67 přítomných senátorů. Pro zamítnutí, které navrhoval senátor ČSSD Petr Vícha, bylo 27 senátorů. Úpravy novely nikdo ze senátorů nenavrhoval. Prezident tak dostane novelu k podpisu po 22. prosinci.
Senát na popud svého hospodářského výboru v doprovodném usnesení vyzval kompetentní orgány k tomu, aby při budování Digitální a informační agentury „ctily zásady hospodárnosti a účelnosti a aby při systematizaci důsledně dodržovaly ustanovení kompetenčního zákona“.
Senát požádal také o provedení strategické rozvahy všech zamýšlených změn, a to především s ohledem na dobrou správu, řádné legislativní postupy a bezpečnostní zájmy ČR a jejích občanů. Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) tomu již dříve slíbil vyhovět v nejbližším možném termínu.
Chystá se i elektronická peněženka
DIA podle vicepremiéra převezme nejen správu základních registrů, ale také CzechPointů nebo web Portál občana. Pod správou DIA už v roce 2023 vzniknou nové služby, které jsou určeny přímo občanům. Už za rok by měli mít k dispozici elektronickou peněženku (tzv. eDokladovku).
„Digitální peněženka se chystá i na evropské úrovni a snažíme se tomu jít naproti. Technicky by národní appka měla začít fungovat na přelomu let 2023 a 2024 s tím, že bude umět základní identifikaci. Pak si můžeme zvolit, jaké další prvky tam dodáme – třeba potvrzení o očkování nebo nejvyšší dosažené vzdělání,“ uvedl Bartoš.
Příští rok vicepremiér také chystá zavedení jednotné státní domény gov.cz pro weby ministerstev, která zvýší právní jistotu občana, zabrání aktuálním kybernetickým útokům skrze falešné stránky ministerstev, zlevní provoz domén a sjednotí a zpřehlední stát jak pro občany Česka, tak při pohledu ze zahraničí.
Horní komora naopak nevyhověla svému ústavně-právnímu výboru, aby vyzvala Bartoše k anulování výběrového řízení na místo ředitele agentury, které vyhlásil na sociálních sítích už v listopadu, tedy ještě před přijetím novely. Výběrové řízení by měl Bartoš podle výboru vyhlásit až po vydání novely ve Sbírce zákonů minimálně na stránkách ministerstva pro místní rozvoj, které také vede.
Místopředseda výboru Michael Canov (SLK) označil ministrův postup za pohrdání parlamentem i vládou, neboť není jasné, zda a v jaké podobě bude vznik DIA schválen. Bartoš se hájil tím, že výběr by nebyl závazný. Vicepremiér odmítl kritiku, že by agentura byla „úřad pro Bartošovy kamarádíčky“.
Datové schránky se automaticky zřizovat nebudou
V novele o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve středu Senát také schválil to, že automatické zřizování datových schránek obyvatelům zřejmě od příštího roku zavedeno nebude. Nepodnikající fyzické osoby by měly získat datovou schránku nadále jen na vyžádání.
Automatické zřízení datové schránky hrozí od příštího roku lidem, kteří by se přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je tento plán „příliš ambiciózní“ a zkomplikoval by život lidem s nižšími digitálními dovednostmi. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, bylo by to ale podle něho příliš zatěžující.
Ministr také uvedl, že lidem bude nadále vytvoření datové schránky nabízeno jako možnost, nikoli jako povinnost. Senátní výbor pro veřejnou správu v rámci podpory novely konstatoval, že „stát má pro své občany vytvářet tak kvalitní služby a systémy, aby je občané sami chtěli využívat a nemuseli k tomu být nuceni zákonem“.
Hladomor na Ukrajině byl genocida, rozhodla horní komora
Senát po vzoru sněmovny a parlamentů dalších zemí označil hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora ve středu v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině vyjádřila odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat.
„Senát uznává uměle vyvolaný hladomor v letech 1932–1933 na Ukrajině za otřesný zločin genocidia proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti,“ píše se v usnesení. Horní komora v něm důrazně odsoudila tyto zločiny namířené proti ukrajinskému lidu a uctila památku milionu obětí hladomoru na Ukrajině.
Hladomor byl podle usnesení uměle a záměrně vyvolán „zrůdným totalitním režimem“, aby tehdejší vedení Sovětského svazu zlomilo odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptalo jeho národní sebevědomí. „Připomínání si zločinů proti lidskosti v evropské historii by mělo pomoci předcházet výskytu podobných zločinů v budoucnu,“ uvádí se v usnesení.
Letos naposledy, o prodloužení ochrany až v lednu
Pravidla prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny do konce března 2024 bude Senát schvalovat až na schůzi, která se bude konat zřejmě 11. ledna. Horní parlamentní komora o tom ve středu rozhodla při schvalování úprav programu své poslední letošní schůze. Nevyhověla žádosti premiéra Petra Fialy o zrychlené projednání.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítavé rozhodnutí zdůvodnil tím, že podle konzultací s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) není nezbytné schvalovat aktualizovaný lex Ukrajina před koncem roku. Připomenul, že Poslanecká sněmovna schválila zákon zrychleně teprve v úterý večer, a senátní výbory jej tak nestihly posoudit.
Sněmovna schválila zákon hlasy koaličních poslanců ve stavu legislativní nouze. Zákonodárci opozičních hnutí ANO a SPD se hlasování zdrželi, podle nich pro schvalování ve stavu legislativní nouze neexistoval zákonný důvod. Kritici poukazovali na to, že o ročním prodloužení dočasné ochrany se na úrovni EU rozhodlo už v říjnu a vláda zákon předložila k projednání až v prosinci. Neúspěšně požadovali schválit zákon ve zkrácených lhůtách.
