Přídavky na děti se zvýší o 26 procent, schválila vláda. Platový tarif zdravotníků vzroste o desetinu, učitelů o čtyři procenta

Přídavky na děti se zvýší o 26 procent a budou pro rodiny s příjmem do 3,4násobku minima, shodla se v pondělí vláda. Informovala o tom ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní dávku bude mít 490 tisíc dětí. Nyní ji má zhruba 240 tisíc dětí. Ministři se zabývali i platy ve zdravotnictví, sociálních službách a ve školství. Kromě toho se kabinet věnoval rovněž vakcíně a očkování či prodloužení programu Antivirus.

Aby změna u přídavků začala platit, musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident. Počítá se nejspíš s navýšením od dubna. Ročně by to mělo stát 3,6 miliardy korun navíc.

Kabinet se na novele o sociální podpoře se zvýšením přídavků nedokázal týdny domluvit. Dohoda byla na přidání o 26 procent, ale už ne na tom, kolik dětí by mělo peníze od státu dostávat. Nyní dávku mají domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chtěla příjmovou hranici zachovat. Maláčová navrhovala posunutí na trojnásobek, 3,4násobek, nebo 3,6násobek minima.

Jak a kde porostou platy

O deset procent by měl růst tarif lékařům, sestrám, hygienikům i ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Stejně by se měl zvednout i v sociálních službách. Růst platů upravuje nařízení, které v pondělí schválila vláda.

Platové tarify učitelů se od ledna zvýší o čtyři procenta. Tarif představuje základ výdělku, k němu pak lidé dostávají příplatky a odměny. Původní verze nařízení počítala se zvýšením u učitelů o devět procent.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Platové tarify příslušné platové stupnice byly navýšeny dle požadavku ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o čtyři procenta oproti původně navrhovaným devíti procentům,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k nařízení. Podle nich resort školství minulý pátek dva dny po termínu pro podávání připomínek poslal návrh s navýšením o čtyři procenta. „Tomuto požadavku bylo vyhověno,“ přiblížilo ministerstvo práce. Podle něj návrh nařízení dostala vláda bez rozporů.

Chystané navýšení platů učitelů o devět procent v září po vyjednávání o podobě rozpočtu oznámili ministr školství Robert Plaga a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). Na devítiprocentním navyšování pro rok 2021 se dohodli už před rokem při sestavování střednědobého výhledu rozpočtu.

Podle Plagy se ale o devět procent má zvýšit suma na platy. Tarify se zvednou o čtyři procenta a zbytek peněz učitelé dostanou v odměnách. Víc by mělo být na osobní příplatky. Ministr uvedl, že „nadtarify“ se zvednou v mateřské škole z 1000 na 1500 korun a na základní a střední škole z 1500 na 3000 korun.

Kde vznikne jaderné úložiště?

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit –⁠ Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Rozhodla o tom v pondělí vláda. Ve zmíněných lokalitách se podle ministerstva průmyslu a obchodu uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Dosud se v souvislosti s úložištěm uvažovalo o devíti lokalitách, zúžení na čtyři místa už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) minulý týden řekl, že proces výběru čtyř lokalit zhodnotil pozitivně Státní úřad pro jadernou bezpečnost a stejně tak externí nezávislá oponentura, kterou si v mezidobí MPO nechalo zpracovat.

Kabinet nyní schválil také věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Vytipované lokality pro jaderná úložiště
Zdroj: SÚRAO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 6 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 6 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 12 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...