V koalici pokračuje debata o zdanění slazených nápojů. Se záměrem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) uvalit na tento sortiment i spotřební daň souhlasí Starostové i Piráti. Podle Válka je možné změny stihnout prosadit ještě do konce volebního období. Třeba vládní lidovci jsou ale k návrhu zdrženlivější. Obě opoziční hnutí, ANO i SPD, pak už předem avizovala, že záměr nepodpoří.
Politici teď čekají na výsledky pracovní skupiny, tvořené podle Válka čistě nepolitickými odborníky. Jejich úkolem má být posoudit, jak se k vyššímu zdanění slazených nápojů staví jednotlivé státy. „Doporučení skupiny půjdeme dál diskutovat s koaličními partnery,“ dodal Válek.
Vyšší zdanění nezdravých nápojů doporučuje Světová zdravotnická organizace, podle které už na to přistoupilo 105 zemí. Kabinetu zavedení takové spotřební daně navrhla i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Pro je i Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Víme, že zdanění pozitivním způsobem působí na konzumaci (slazených nápojů), na jejich složení a má to i tu výhodu, že je jednoduché je definovat,“ kvituje nápad nutriční epidemioložka SZÚ Eliška Selinger.
Návrh skupiny odborníků má být vázaný na obsah cukru v nápoji. Jak upozornila vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Jana Hajšlová, cukru má totiž člověk celkově zkonzumovat jen asi deset procent denního energetického příjmu. Tuto hranici jde ale podle ní snadno překročit i jedinou plechovkou slazeného nápoje. Ta může obsahovat až 55 gramů cukru.
Model vyššího zdanění na základě obsaženého cukru představili už loni členové NERV. Podle nich by stát měl vybírat tři koruny a čtyřicet haléřů u nápojů s obsahem cukru nad 50 gramů na litr. Stát by tak mohl vybrat na daních o skoro tři miliardy ročně víc.
Prevence chorob versus zdražování
Piráti a Starostové s návrhem ministra zdravotnictví vesměs souhlasí. Možné vybrané peníze navíc by mohly podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka jít do zdravotnictví, kde by pokryly lepší zdravotní péči a prevenci civilizačních chorob. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová pak naznačila, že by stálo za to otevřít komplexnější debatu i o rozšíření zdanění na další druhy nápojů, včetně těch energetických.
Vlažnější postoj mají ke změnám zbylé vládní strany. K debatám se chtějí vrátit až poté, co budou známy právě výsledky jednání pracovní skupiny. „Uvidíme, jestli opatření budou směřovat do daňové nebo jiné oblasti. Teprve po poctivé analýze výsledků se rozhodnu, zda takový návrh budu podporovat, nebo ne,“ okomentoval záležitost ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Zdrženliví jsou také lidovci. „Já si nejsem jistý, jestli je správné, abychom přes nastavení daňových sazeb říkali lidem, co mají pít,“ zapochyboval předseda strany Marian Jurečka.
Bez ohledu na výsledky jednání odborníků mají obě opoziční hnutí jasno. Ruku pro změny ve sněmovně by nezvedla, a to vesměs kvůli zdražování. „Vláda zvýšila DPH u nápojů už daňovým balíčkem na 21 procent, od letošního roku tak došlo k výraznému navýšení cen,“ upozornil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová s ním souhlasí. „Ti lidé si to stejně koupí. To znamená, že jenom zaplatí víc a samozřejmě na to doplatí,“ uvedla Schillerová.
Vyšší daně i u alkoholu a cigaret?
Kromě dalšího zdanění slazených nápojů plánuje ministerstvo zdravotnictví podpořit i další zvyšování DPH u nikotinových výrobků a alkoholických nápojů. „Aktuálně hledáme cestu, jak najít konsenzus na zdanění vína, a bavíme se obecně i o dostupnosti alkoholu,“ potvrdil ministr zdravotnictví Válek.
Zároveň připomněl, že penalizaci dalších návykových látek zvažují kromě české vlády i představitelé dalších zemí. Třeba v Evropské unii se aktuálně vede debata o tabákových výrobcích, připomněl Vlastimil Válek.
Většina koaličních stran ale ani možnému navýšení daní z neřesti nakloněná není. Konsolidační balíček, který kabinet schválil loni, totiž daně u tvrdého alkoholu a tabáku už zvýšil. Jediným alkoholem, který má stále nulovou spotřební daň, je tiché víno.
