Z návrhů NERV vláda upřednostní investice, trh práce, stavbu a školství

25 minut
Brífink vlády z 10. července 2024
Zdroj: ČT24

Z návrhů k růstu české ekonomiky, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v lednu, se chce kabinet přednostně zabývat čtyřmi oblastmi. Jsou jimi investice do dopravní infrastruktury, dále modernizace a reforma trhu práce, rychlejší výstavba například bytů a zkvalitnění regionálního školství. Po středečním jednání to avizoval premiér Petr Fiala (ODS). Projednávání zákona o kyberbezpečnosti vláda přesunula. Kabinet také podpořil vznik rady vlády pro paměťovou agendu.

Prioritní budou čtyři oblasti

Z návrhů NERV pro růst české ekonomiky pokládá vláda za prioritní investice do dopravní infrastruktury, trhu práce, rychlejší výstavby a regionálního školství.

„V tom předcházejícím období jsme zvládli všechny krize a výzvy, kterým byla naše země vystavena, a teď musíme – a na tom pracujeme – zrychlit ekonomický růst tak, aby se dařilo našim firmám, aby rostly příjmy lidí,“ uvedl Fiala. „Musíme a chceme využít ten rok a půl do konce volebního období, abychom ještě udělali co nejvíce změn,“ doplnil.

Urychlení investic do dopravní infrastruktury chce vláda dosáhnout větším využitím PPP projektů, které spočívají ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Ty se podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) hodí k budování vysokorychlostních tratí nebo úseků dálnic.

Formou PPP v Česku doposud vznikala jen dálnice D4. Kupka po jednání kabinetu potvrdil, že se jeho resort zabývá přípravou dalších šesti důležitých infrastrukturních staveb, například severní části Pražského okruhu, středočeské D3 a D55 na Moravě.

10 minut
90' ČT24: Ekonomka Helena Horská o návrzích NERV
Zdroj: ČT24

K dalším prioritám vlády podle Fialy patří reforma dávkového a sociálního systému tak, aby lidi motivovaly k práci, a modernizace zákoníku práce. NERV ve svém materiálu z počátku roku doporučila možnost propuštění bez udání důvodu.

Vladimír Horna z ministerstva práce a sociálních věcí na začátku července řekl, že žádný návrh na uzákonění této možnosti neexistuje. Ve výstavbě se pak chce vláda zaměřit i na zkrácení povolovacích lhůt nebo revizi norem tak, aby odpovídaly západním zemím, uvedl premiér.

NERV v materiálu ze začátku letošního roku konstatovala, že Česko už vyčerpalo své komparativní ekonomické výhody a možnosti dynamického hospodářského růstu. Nové příležitosti by měly přinést změny, které rada navrhuje. Zároveň upozornila, že řada opatření je dlouhodobého charakteru a začne přinášet výsledky v horizontu let až desítek let. Celkem 37 návrhů se týká trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic.

Ministři oceňují, že při skládání rozpočtu vypadlo kolečko letních návštěv

Při skládání státního rozpočtu na další rok je podle ministrů lepší, když odpadne letní kolečko návštěv jednotlivých členů vlády s jejich požadavky na ministerstvu financí. Kabinet musí rozhodovat jako tým a představit rozpočet, který odráží jeho priority jako celku, poznamenal při příchodu na zasedání vlády vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Opozice kritizuje, že ministerstvo financí nezveřejnilo první návrh rozpočtu na příští rok, který rozeslalo resortům.

Premiér Fiala řekl, že námitkám nerozumí. „Pokládám rozhodnutí vlády za vítězství zdravého rozumu.“ Předložená čísla aktuálně nemohou vycházet ani ze znalostí vývoje letošního rozpočtu a prognóz. „Debata by zneklidňovala veřejnost, materiál by neměl váhu pro politickou debatu,“ doplnil. Chápal by, kdyby opozice kritizovala konkrétní prvky rozpočtu. „Kritizovat to, že nevyjdou předběžná čísla, která nemají oporu v ničem, je účelový útok za každou cenu,“ míní.

Ministerstvo financí minulý týden oznámilo, že rozeslalo první návrh rozpočtu na příští rok ostatním úřadům, nyní ale jeho podobu zveřejňovat nechce. Ministerstva se k návrhu vyjádří do konce července, finální návrh se poté zveřejní do konce srpna, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo v minulosti obvykle zveřejňovalo i první návrh rozpočtu.

Jednání o kyberbezpečnosti vláda přerušila

Projednávání nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který původně přes připomínky podnikatelského sektoru figuroval na programu středečního zasedání kabinetu, vláda přerušila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předpis do českého práva zavádí evropskou bezpečnostní směrnici NIS2 a zároveň obsahuje možnost prověřit a vyloučit dodavatele, kteří představují pro stát bezpečnostní riziko. Podle Fialy jsou nutné drobné legislativní změny, kabinet se k zákonu vrátí ještě v červenci.

Předpis vypracoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle operátorů a dalších firem však NÚKIB do návrhu nezapracoval některé zásadní připomínky. Chtějí proto návrh v souladu s evropskou směrnicí NIS2, požadují vyčíslit jeho dopady na podniky a také z něj vyčlenit mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce, který dává NÚKIB v této oblasti rozsáhlé pravomoci. Kvůli nevyřešeným připomínkám velké tuzemské firmy vyzvaly Fialu, aby legislativní proces přerušil.

Premiér uvedl, že předpis vláda podrobně probírala a posunula se k jeho schválení, které ale zatím odložila. „Ještě potřebujeme vyřešit určitou drobnou legislativní úpravu. Je vhodné, abychom to jednání přerušili a naši legislativci měli čas to dobře připravit,“ dodal. Kabinet podle něj netlačí čas, ale k zákonu se vrátí ještě v červenci.

Podle předkládací zprávy pro vládu má návrh posilovat kybernetickou bezpečnost Česka a v mnoha aspektech navazuje na stávající systém. Současně ale přináší i nové procesy a nástroje a zjednodušuje a zpřehledňuje právní úpravu. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním cílem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti.

Protidrogový koordinátor bude bez nástupce

Vláda rovněž rozhodla, že nebude jmenovat po odchodu národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila jeho nástupce. Podle premiéra je agenda v oblasti závislostí natolik rozpracovaná, že ji může dál vést odbor protidrogové politiky úřadu vlády s experty. Vobořil se rozhodl odstoupit z postu koordinátora ke konci srpna.

„Pan Vobořil nebude mít v pozici národního protidrogového koordinátora pokračovatele. My jsme přesvědčeni, že agenda je rozpracovaná tak daleko, že ji lze řídit na expertní a úřednické odborné úrovni tak, jak je nastavena struktura na úřadu vlády,“ uvedl premiér.

Vláda podpořila vznik rady vlády pro paměťovou agendu

Podle slov premiéra kabinet schválil také vznik rady vlády pro paměťovou agendu. Petr Fiala po zasedání avizoval, že se k jejímu zřízení nechal přesvědčit. Orgán bude mít poradní roli při snaze o systematický a koncepční přístup k zachovávání historické paměti a má vytvářet prostor pro spolupráci jednotlivých institucí. Pracovat by měl například na možnostech využití dotačních titulů pro překonávání nejen sociálních dopadů totalitních režimů, zabývat se bude i podporou muzejních, osvětových, přednáškových a spolkových projektů paměťové povahy.

Výdaje spojené s novým dotačním titulem si podle úřadu vlády vyžádají třicet milionů korun od roku 2025 a zřízení šesti míst na přípravu a správu dotačního titulu. „Veškeré výdaje vyvolané zřízením rady budou pokryty v rámci schválených rozpočtových limitů kapitoly úřadu vlády,“ stojí v materiálu, který schválila vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...