Z návrhů k růstu české ekonomiky, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v lednu, se chce kabinet přednostně zabývat čtyřmi oblastmi. Jsou jimi investice do dopravní infrastruktury, dále modernizace a reforma trhu práce, rychlejší výstavba například bytů a zkvalitnění regionálního školství. Po středečním jednání to avizoval premiér Petr Fiala (ODS). Projednávání zákona o kyberbezpečnosti vláda přesunula. Kabinet také podpořil vznik rady vlády pro paměťovou agendu.
Z návrhů NERV vláda upřednostní investice, trh práce, stavbu a školství
25 minut
Brífink vlády z 10. července 2024
Prioritní budou čtyři oblasti
Z návrhů NERV pro růst české ekonomiky pokládá vláda za prioritní investice do dopravní infrastruktury, trhu práce, rychlejší výstavby a regionálního školství.
„V tom předcházejícím období jsme zvládli všechny krize a výzvy, kterým byla naše země vystavena, a teď musíme – a na tom pracujeme – zrychlit ekonomický růst tak, aby se dařilo našim firmám, aby rostly příjmy lidí,“ uvedl Fiala. „Musíme a chceme využít ten rok a půl do konce volebního období, abychom ještě udělali co nejvíce změn,“ doplnil.
Urychlení investic do dopravní infrastruktury chce vláda dosáhnout větším využitím PPP projektů, které spočívají ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Ty se podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) hodí k budování vysokorychlostních tratí nebo úseků dálnic.
Formou PPP v Česku doposud vznikala jen dálnice D4. Kupka po jednání kabinetu potvrdil, že se jeho resort zabývá přípravou dalších šesti důležitých infrastrukturních staveb, například severní části Pražského okruhu, středočeské D3 a D55 na Moravě.
10 minut
90' ČT24: Ekonomka Helena Horská o návrzích NERV
K dalším prioritám vlády podle Fialy patří reforma dávkového a sociálního systému tak, aby lidi motivovaly k práci, a modernizace zákoníku práce. NERV ve svém materiálu z počátku roku doporučila možnost propuštění bez udání důvodu.
Vladimír Horna z ministerstva práce a sociálních věcí na začátku července řekl, že žádný návrh na uzákonění této možnosti neexistuje. Ve výstavbě se pak chce vláda zaměřit i na zkrácení povolovacích lhůt nebo revizi norem tak, aby odpovídaly západním zemím, uvedl premiér.
NERV v materiálu ze začátku letošního roku konstatovala, že Česko už vyčerpalo své komparativní ekonomické výhody a možnosti dynamického hospodářského růstu. Nové příležitosti by měly přinést změny, které rada navrhuje. Zároveň upozornila, že řada opatření je dlouhodobého charakteru a začne přinášet výsledky v horizontu let až desítek let. Celkem 37 návrhů se týká trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic.
Ministři oceňují, že při skládání rozpočtu vypadlo kolečko letních návštěv
Při skládání státního rozpočtu na další rok je podle ministrů lepší, když odpadne letní kolečko návštěv jednotlivých členů vlády s jejich požadavky na ministerstvu financí. Kabinet musí rozhodovat jako tým a představit rozpočet, který odráží jeho priority jako celku, poznamenal při příchodu na zasedání vlády vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Opozice kritizuje, že ministerstvo financí nezveřejnilo první návrh rozpočtu na příští rok, který rozeslalo resortům.
Premiér Fiala řekl, že námitkám nerozumí. „Pokládám rozhodnutí vlády za vítězství zdravého rozumu.“ Předložená čísla aktuálně nemohou vycházet ani ze znalostí vývoje letošního rozpočtu a prognóz. „Debata by zneklidňovala veřejnost, materiál by neměl váhu pro politickou debatu,“ doplnil. Chápal by, kdyby opozice kritizovala konkrétní prvky rozpočtu. „Kritizovat to, že nevyjdou předběžná čísla, která nemají oporu v ničem, je účelový útok za každou cenu,“ míní.
Ministerstvo financí minulý týden oznámilo, že rozeslalo první návrh rozpočtu na příští rok ostatním úřadům, nyní ale jeho podobu zveřejňovat nechce. Ministerstva se k návrhu vyjádří do konce července, finální návrh se poté zveřejní do konce srpna, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo v minulosti obvykle zveřejňovalo i první návrh rozpočtu.
Jednání o kyberbezpečnosti vláda přerušila
Projednávání nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který původně přes připomínky podnikatelského sektoru figuroval na programu středečního zasedání kabinetu, vláda přerušila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předpis do českého práva zavádí evropskou bezpečnostní směrnici NIS2 a zároveň obsahuje možnost prověřit a vyloučit dodavatele, kteří představují pro stát bezpečnostní riziko. Podle Fialy jsou nutné drobné legislativní změny, kabinet se k zákonu vrátí ještě v červenci.
Předpis vypracoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle operátorů a dalších firem však NÚKIB do návrhu nezapracoval některé zásadní připomínky. Chtějí proto návrh v souladu s evropskou směrnicí NIS2, požadují vyčíslit jeho dopady na podniky a také z něj vyčlenit mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce, který dává NÚKIB v této oblasti rozsáhlé pravomoci. Kvůli nevyřešeným připomínkám velké tuzemské firmy vyzvaly Fialu, aby legislativní proces přerušil.
Premiér uvedl, že předpis vláda podrobně probírala a posunula se k jeho schválení, které ale zatím odložila. „Ještě potřebujeme vyřešit určitou drobnou legislativní úpravu. Je vhodné, abychom to jednání přerušili a naši legislativci měli čas to dobře připravit,“ dodal. Kabinet podle něj netlačí čas, ale k zákonu se vrátí ještě v červenci.
Podle předkládací zprávy pro vládu má návrh posilovat kybernetickou bezpečnost Česka a v mnoha aspektech navazuje na stávající systém. Současně ale přináší i nové procesy a nástroje a zjednodušuje a zpřehledňuje právní úpravu. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním cílem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti.
Protidrogový koordinátor bude bez nástupce
Vláda rovněž rozhodla, že nebude jmenovat po odchodu národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila jeho nástupce. Podle premiéra je agenda v oblasti závislostí natolik rozpracovaná, že ji může dál vést odbor protidrogové politiky úřadu vlády s experty. Vobořil se rozhodl odstoupit z postu koordinátora ke konci srpna.
„Pan Vobořil nebude mít v pozici národního protidrogového koordinátora pokračovatele. My jsme přesvědčeni, že agenda je rozpracovaná tak daleko, že ji lze řídit na expertní a úřednické odborné úrovni tak, jak je nastavena struktura na úřadu vlády,“ uvedl premiér.
Vláda podpořila vznik rady vlády pro paměťovou agendu
Podle slov premiéra kabinet schválil také vznik rady vlády pro paměťovou agendu. Petr Fiala po zasedání avizoval, že se k jejímu zřízení nechal přesvědčit. Orgán bude mít poradní roli při snaze o systematický a koncepční přístup k zachovávání historické paměti a má vytvářet prostor pro spolupráci jednotlivých institucí. Pracovat by měl například na možnostech využití dotačních titulů pro překonávání nejen sociálních dopadů totalitních režimů, zabývat se bude i podporou muzejních, osvětových, přednáškových a spolkových projektů paměťové povahy.
Výdaje spojené s novým dotačním titulem si podle úřadu vlády vyžádají třicet milionů korun od roku 2025 a zřízení šesti míst na přípravu a správu dotačního titulu. „Veškeré výdaje vyvolané zřízením rady budou pokryty v rámci schválených rozpočtových limitů kapitoly úřadu vlády,“ stojí v materiálu, který schválila vláda.
