Odložení digitalizace stavebního řízení by Česku způsobilo vetší hospodářské škody než její spuštění v současné podobě, řekl v Otázkách Václava Moravce vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Důvodem je podle něj to, že peníze na digitalizaci a urychlení stavebního řízení bylo možné čerpat z Národního plánu obnovy, tedy evropských zdrojů, podmínkou ale bylo spuštění systému ve třetím čtvrtletí letošního roku. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) naopak mluvil o obrovských škodách ve stavebnictví a ekonomice. Prohlásil, že je to digitální atentát na celý stavební sektor.
Podle Bartoše termín nešel odložit proto, že tato vláda „zdědila“ Národní plán obnovy. „Evropský program, který měl pomoci zemím se uzdravit z období covidu, kdy ekonomika stagnovala. A v Národním plánu obnovy bylo urychlení stavebního řízení (…) identifikováno jako věc, která se má změnit. A klíčové datum pro to, aby se to mohlo stát, bylo spuštění digitálních systémů ve třetím čtvrtletí roku 2024,“ informoval Bartoš. Podle něj by při odložení byly ohroženy celé milníky plánu.
Z toho důvodu ministerstvo pro místní rozvoj nový stavební zákon rozfázovalo a pro infrastrukturní stavby, tedy například pro dálnice a energetické stavby, začal platit už od 1. ledna letošního roku.
Z plánu například loni Česko získalo téměř čtyřicet miliard korun. Ty podle resortu financí bude stát nadále využívat především k modernizaci a digitalizaci a ke snižování byrokratické zátěže.
Ekonomové se rozcházejí v pohledu na finanční dopad způsobený digitalizací stavebního řízení a jejími problémy. Zatímco analytik Datarun Petr Bartoň už dříve vyčíslil možné ekonomické ztráty kvůli potížím s přechodem na digitální systém na 770 milionů korun denně, vedoucí analytického útvaru ministerstva pro místní rozvoj Libor Dušek (Piráti) s odkazem na dopadovou studii k novému stavebnímu zákonu z roku 2020 uvedl, že digitalizace zvýší ekonomické přínosy ročně o 7,1 miliardy korun, tedy zhruba o dvacet milionů korun denně.
Také Havlíček mluvil o škodách na úrovni 700 milionů korun za den. Je přesvědčen, že proces se měl odložit. „Máme obrovské škody ve stavebnictví, obrovské škody v ekonomice, podívejte se, co se stalo, toto je digitální atentát na celý stavební sektor,“ prohlásil s tím, že ztráty jsou i v odkládání investic, brzdění dotací, staveb nebo omezování hypoték. Podle něj došlo k systémovému selhání. „Odbornému, manažerskému a ve finále i politickému selhání,“ vyjmenoval. „My tady máme největší kolaps ve stavebním systému nebo obecně v systému veřejné sféry,“ kritizoval.
Bartoš upozornil, že lidé v tuto chvíli staví, většina stavebních povolení byla podána před 1. červencem, úřady je tedy odbavují a do systému mezitím přicházejí nové žádosti. Žádné prodlení tedy podle něj zatím nenastalo, částku sedmi set milionů označil za „naprostý nesmysl“. Ztráty se podle něj nedají ani vyčíslit. Firmy běžně čekaly na stavební povolení deset i více let, nyní uplynuly necelé dva měsíce od spuštění systému, dodal.
„Žába na prameni“
Pode poradce prezidenta a člena Národní ekonomické rady vlády Davida Marka by makroekonomicky další odkládání způsobilo větší škody. „My si stěžujeme, že česká ekonomika dlouhodobě zpomaluje své tempo růstu. (…) Toto je žába na prameni. To je ta obrovská brzda – v tom, že nedokážeme jako stát využívat digitální služby k tomu, abychom omezili byrokracii,“ zdůraznil s tím, že každý další den odkládání by znamenal další den, kdy „žába sedí na prameni“.
Poznamenal, že ve chvíli, kdy dojde k zádrhelům, to neznamená definitivní odložení projektů. „Možná to bude o pár týdnů později, ale neznamená to, že ty škody jsou trvalé,“ řekl. Analytik BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček soudí, že současné potíže ztráty vytvářejí, do budoucna se ale funkčnost systému zlepší, což nynější ztráty vymaže.
Předseda České komory architektů Jan Kasl hodnotu sedmi set milionů za den považuje za spekulaci. „Stavební úřady jsou zavaleny osmi až devítinásobkem žádostí o různé akty, nejen o stavební povolení či povolení územního řízení ještě postaru,“ upozornil. Úředníci podle něj budou žádosti vyřizovat ještě do konce roku. „A teprve v momentě, kdyby se nedařilo zahajovat stavby, kdy by propadaly úvěry, hypotéky či dotace, tak by se dalo hovořit o nějakých škodách, škodu musíte prokázat,“ řekl.
Bartoš: Rezignace by byla útěkem od práce
O rezignaci kvůli současnému stavu stavebního řízení Bartoš prý nepřemýšlel. Problém by to prý neřešilo. „Bylo by to útěkem od práce, kterou je potřeba dokončit. A pokud tady stavební řízení bylo dvacet let problémem a nikdo na něj pořádně nesáhl, tak je důležité ten projekt dotáhnout,“ řekl.
Totéž si myslí premiér Fiala. Bartošův odchod by podle něj nevedl k řešením problémů, řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na Prima CNN News. Potíže spojené se zavedením nového systému je podle něj potřeba postupně řešit. Do konce prázdnin by podle Fialy mělo být jasno, jak bude ministerstvo pro místní rozvoj postupovat dál. „Pro mě je konec prázdnin skutečně ten čas, kdy musí být jasné, jestli je potřeba udělat nějaký plán B, anebo jestli je to pouze v implementaci, což také nevylučuji. Protože když se podívám na čísla, tak každý týden se zlepšuje funkčnost systému, počet žádostí, podaných, zpracovaných. Ty věci se mění,“ řekl Fiala.
Za situaci a její zlepšení jsou podle Fialy zodpovědní výhradně resort a Bartoš, na jehož bedrech leží zodpovědnost už za samo zavedení systému. „On musí přijít s řešením. Zatím za mnou nepřišel s tím, že by řekl, že toto se nepovedlo a já nevím jak dál. Toto se nestalo. Primární zodpovědnost a know-how je na panu ministru Bartošovi. A já věřím, že to zvládne,“ dodal Fiala.
Také podle Kasla by rezignace ničemu nepomohla. „Je potřeba tu práci dokončit a utíkat od rozdělané práce je nesmysl,“ míní. Opozice naopak Bartoše k rezignaci vyzývá a ANO zvažuje, že kvůli stavebnímu řízení svolá mimořádnou sněmovní schůzi.
Bartoš problémy s digitalizací už tento týden vysvětloval senátorům i kolegům z vlády. Na žádost TOP 09 se také kvůli stavebnímu řízení sejdou lídři vládní koalice, schůzka má proběhnout v úterý. TOP 09 po Bartošovi žádá plán kroků, které povedou k plnému zprovoznění a zrychlení řízení. „Není možné, abychom slyšeli z terénu, že systém vykazuje tak obrovská pochybení, chyby, které lze považovat za věci, které nejen že zdržují systém, ale které ho třeba častokrát znemožňují,“ řekla šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
O tom, že je potřeba systém ještě dopracovat, mluvil také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Mě trošku překvapuje, že zjevně nebyl testován před nasazením,“ poznamenal.
Bartoš uvedl, že jde o jeden z největších digitálních procesů. „Všechny procesy, projekty, které startujete, mají nějaké své potíže. Že jich bylo více, než jsme čekali, jsem přiznal,“ řekl. Se zástupci úředníků je prý v kontaktu. „Ministerstvo se snaží ve všech těch oblastech vyhovět, i těm požadavkům na automatizaci,“ sdělil s tím, že se úředníkům několikrát omluvil. Požadavky kladené na systém ke konci srpna budou podle něj splněny.
Kasl poslal Bartošovi za komoru ve druhé polovině července dopis, v němž bylo dvacet připomínek. Podle Kasla už je splněna většina. „V pátek byl nasazen další update, další zlepšení, a ty zásadní připomínky byly odstraněny,“ řekl. „Za portál stavebníka musím říct, že dokáži podat žádost, ne že by to bylo bylo úplně jednoduché, že by vše fungovalo bezvadně,“ připustil.
Přechodné období?
Havlíček si stojí za tím, že bývalá vláda připravila lepší stavební zákon. „Dva roky se dával dohromady, vydiskutoval se se všemi asociacemi, svazy, celou odbornou veřejností,“ popsal. „Vy jste přišli a komplet vše jste bafuňářsky změnili a zrušili,“ vytýkal Bartošovi. To, proč hlasoval pro stavební zákon ve chvíli, kdy současná vláda přišla s novým, vysvětlil tak, že v „dané chvíli je lepší podpořit něco než nic“.
Vláda podle něj ignorovala připomínky opozice, prezidenta, ale i odborné veřejnosti v posledních několika měsících. „Neměli jste ten systém otestovaný a nebyla možnost jet takzvaně postaru i ponovu,“ vytýkal. Navrhuje proto přechodné období. „Bavme se o tom, jak by dlouho přechodné období mělo být.“ Varianta do poloviny roku 2027 se mu zdá rozumná.
Také podle Kasla měla být možnost pokračování v podávání žádostí minimálně půl roku, možná po dobu tří let od spuštění systému. „Pak by problémy fakticky nenastaly,“ míní. Podle něj by byla vhodná novela stavebního zákona, pokud by to bylo možné.
„Předpoklad, že by tři roky fungovala ještě ta cesta, z níž nelezou žádná data, tak to jsme tu změnu zákona nemuseli dělat,“ reagoval Bartoš. Novela v tuto chvíli podle něj není na stole, což Havlíček považuje za „obrovskou chybu“.
Bartoš, Havlíček a Marek v pořadu debatovali také o státním rozpočtu.
