Regulace reklamy na alkohol má vliv na jeho užívání zejména u mladých lidí a smysl tedy určitě má, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 adiktolog Miroslav Barták. Marketingový expert Zdeněk Hašek naopak upozornil, že neplatí rovnice, že vyšší investice do reklamy způsobují vyšší konzumaci alkoholu.
Reklama na alkohol by podle nedávného vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) neměla zobrazovat živé bytosti. Jeho resort připravuje zákon o regulaci reklamy, nově by měl omezit i vysílací čas.
Takovéto postupy jsou celosvětově nejvíce doporučované, souhlasil s tím vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol pod Klinikou adiktologie 1. lékařské fakulty UK a VFN Miroslav Barták. Podle něj se totiž lidé mohou ztotožnit se známými osobnostmi. Velkou výzvou je podle něj také otázka reklamy v online prostoru.
Dodal, že žádná regulace není dokonalá, zákonodárce se snaží ochránit určité cílové skupiny. Zejména mladé a dospívající, kteří jsou k vlivům reklamy více náchylní a „často se identifikují se svými influencery“. Dalšími doporučovanými cestami je omezení dostupnosti alkoholu či třeba vyšší zdanění. Jako efektivní vidí souhrn více opatření. Naopak ocenil, že už od roku 1963 platí v Česku, dříve Československu, nulová tolerance alkoholu při řízení vozidel.
Marketingový expert a spolupracovník Marketingového institutu Zdeněk Hašek připomněl, že už dnes je reklama regulována (viz box), navíc existuje i oborové omezení, kdy jsou výrobci ještě přísnější než zákon. Zmínil také kampaň Pijte s rozumem.
Zdůraznil rovněž, že mediální investice do reklamy na alkohol se za deset let zvedly o 90 procent, ale spotřeba klesla o šest procent. Podobně je tomu i v Německu či USA.
„Neplatí tedy, že vyšší investice do reklamy způsobují vyšší konzumaci,“ upozornil. On sám zastává liberální názor: „Stejně jako tři čtvrtiny Čechů si myslím, že omezování reklamy není řešením“. Připomněl i extrémy typu Skandinávie, kde je prakticky prohibice, i negativní zkušenosti s prohibicí v USA v letech 1919 až 1933. Domnívá se rovněž, že omezování reklamy deformuje trh a prospívá silným zavedeným značkám. Ztěžuje to tedy uvádění novinek, vstup nových hráčů na trh i situaci malých firem.
Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky Vladimír Darebník se domnívá, že všichni výrobci alkoholu se chovají v propagaci velmi zodpovědně. „Téměř všichni mají své etické kodexy, jak propagovat“. Upozornil i na určitou klamavost statistik Českého statistického úřadu o spotřebě. Například v Praze jsou čísla výrazně ovlivněna turisty ze zahraničí či cizinci zde pracujícími. „Tato čísla se zneužívají v náš neprospěch,“ prohlásil.
Argumentoval také tím, že v Česku rychle narůstá spotřeba marihuany, která slouží jako náhrada alkoholu. Dodal, že mladí lidé, kteří stále více hrají na internetu různé počítačové hry, při tom nekonzumují alkohol. Další zpřísnění regulace nepovažuje za příliš vhodné. Soudí rovněž, že alkohol je jen jeden a existuje zde daňová diskriminace lihovin oproti pivu a vínu.
Hlavní ekonom Roklenu Dominik Stroukal považuje současnou regulaci spíše za přehnanou, i vzhledem k tomu, jaké z ní má stát výnosy. Upozornil také, že jakákoliv daň vede k tomu, aby vznikl černý nebo šedý trh (v takovém případě ekonomická činnost není nelegální, ale stát přichází o daně).
Reagoval tím i na chystané zvýšení spotřební daně v rámci připravovaného daňového balíčku. To by mělo vést například ke zdražení lihovin či tabákových výrobků.
