Náklady státu spojené s užíváním alkoholu jsou zhruba 59 miliard korun ročně, tedy zhruba 1,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z nové studie Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHeta), kterou si objednal Úřad vlády. Vybraná spotřební daň z alkoholu přitom pokrývá pouze necelou desetinu této částky, odborníci proto navrhují její zvýšení.
Kromě zdravotních nákladů odborníci z iHeta započítali i ztrátu produktivity, předčasná úmrtí nebo kriminalitu a dopravní nehody. „České výsledky vyšly v souladu se zahraničními studiemi, které obvykle hovoří o 1,5 procenta HDP,“ uvedl jeden ze zpracovatelů studie, Tomáš Mlčoch z iHeta. Podrobnější výsledky budou zveřejněny koncem ledna.
Největší podíl (asi 44 procent) tvoří ztráta produktivity lidí, kteří konzumují alkohol. „Může jít o takzvaný absentismus, tedy že opilý člověk nepřijde do práce, nebo prezentismus, tedy že tam přijde opilý, s kocovinou nebo pije v práci a pracuje méně, než by měl,“ vysvětlil Mlčoch. Roční náklady odhadl institut na 26 miliard Kč.
S alkoholem je v Česku spojené každé dvacáté úmrtí
Náklady zdravotního systému jsou kolem 12 miliard korun ročně. Různá poškození jater stojí asi 4,8 miliardy korun, léčba závislosti na alkoholu kolem 1,6 miliardy, vysokého tlaku přibližně 1,35 miliardy korun. S alkoholem ale souvisí také úrazy, některé druhy nádorů nebo duševních poruch. Předčasná úmrtí způsobená alkoholem stojí asi 5,6 miliardy korun ročně. V Česku je přitom s alkoholem spojené každé dvacáté úmrtí.
Další náklady pak tvoří dopravní nehody a kriminalita spojená s pitím alkoholu. Do této částky institut započítal náklady soudů, policie i vězeňství včetně personálních. Na vymáhání práva podle nich ročně jde 6,23 miliardy korun.
Čtyři tisíce dopravních nehod a víc než jedenáct tisíc trestných činů ročně
Alkohol hraje roli asi ve čtyřech tisících dopravních nehod ročně, náklady jsou 4,5 miliardy korun. Další miliardu stojí kriminalita spojená s alkoholem. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové jde o víc než 11 tisíc trestných činů ročně.
Podle Vedralové navíc nadměrné užívání alkoholu přináší další náklady pro sociální oblast. Například 80 procent domácího násilí na dětech je spácháno pod vlivem alkoholu. „Výsledky studie zohledníme i v národní protidrogové strategii pro příští roky, která v současné době vzniká,“ dodala Vedralová. Protidrogová politika státu loni stála 1,75 miliardy korun.
Jak snížit spotřebu alkoholu?
Odborníci připravili desítku doporučení, jak snížit spotřebu alkoholu v Česku. Nejúčinnější je podle Mlčocha zákaz či omezení reklamy na alkohol a zvýšení spotřební daně. „Jsou to ale nepopulární opatření. Budou nejspíš protestovat konzumenti i výrobci,“ řekl.
Zatímco jedno pivo je podle Mlčocha zdaněno přibližně dvěma korunami a jeden panák tvrdého alkoholu šesti, víno je bez daně. „Je to dáno pravděpodobně zájmovou skupinou vinařů,“ dodal. Zvýšení ceny alkoholu o deset procent podle studií vede ke snížení spotřeby asi o čtyři procenta. Změnu zákona o reklamě chce Vedralová iniciovat u ministerstva kultury, do jehož gesce spadá.
Jako další doporučení navrhují například častější stručné rady lékařů či lékárníků, častější policejní kontroly alkoholu za volantem či okamžité odebrání řidičského průkazu. Pomáhají také osvětové programy, omezení otevírací doby obchodů prodávajících alkohol nebo informace o kalorické hodnotě alkoholu přímo na obalu výrobku.
