Česká ekonomika stagnuje, jak v úterý znovu potvrdila data Českého statistického úřadu. Důvodů, proč tomu tak je, je podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominika Stroukala mnoho. Roli hraje vysoká inflace a nízká nezaměstnanost, které v kombinaci znemožňují silněji podpořit růst veřejnými výdaji. Ty jsou navíc už velmi vysoké z doby pandemie, což mění strukturu ekonomiky, prohlásil v Interview ČT24.
Rozhazování za covidu změnilo strukturu ekonomiky, říká člen NERV Stroukal
28 minut
Ekonom Stroukal byl hostem v pořadu Interview ČT24
Ve druhém čtvrtletí letošního roku podle údajů Českého statistického úřadu ekonomika meziročně klesla o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně ale hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,1 procenta. Dle Stroukala je trochu vidět změna ve struktuře stagnace. „Pořád je to stagnace, ale je to mírně pozitivní zpráva,“ okomentoval s tím, že větší díl na HDP začíná mít spotřeba domácností a ustupují veřejné výdaje.
Stroukal doufá, že spotřeba domácností se bude dál zvyšovat. „Řídí se náladou domácností. Ty, když vidí, že jsou horší časy pryč, a nepřijde žádná větší katastrofa, (…) se více odvažují nakupovat,“ ujasnil.
A to přesto, že mzdy reálně klesly. „Mzdy sice nominálně narostly, ale kvůli inflaci se reálně propadly. Zažili jsme to v roce 2022, bude to i letos, ale prognózy ukazují, že v příštím roce bychom se dokázali vrátit do normálního stavu,“ poznamenal.
Srovnání s okolními zeměmi
Ve srovnání s jinými zeměmi je vidět, že by výkonnost české ekonomiky mohla být lepší, míní Stroukal. „Když se podíváme třeba na Polsko, to je extrémní případ, které je dvanáct, třináct procent nad úrovní toho, co bylo v posledním kvartálu 2019, tedy před pandemií. My jsme o něco níže, než jsme byli,“ uvedl jako příklad.
Zčásti to lze vysvětlit srovnávací základnou, protože propad ekonomiky za covidu byl v Česku větší než v Polsku. „Když se ale podíváme třeba na Rakousko, propad byl srovnatelný, a teď také rostou,“ upozornil.
„Takže není to jenom tím. Zčásti se to dá vysvětlit také inflací, která je u nás vyšší než v okolních zemích. Na druhou stranu ale Maďarsko roste a inflaci má vyšší než my,“ podotkl. Stagnaci ekonomiky tak podle něj zapříčiňuje několik faktorů.
Výdaje za pandemie
Roli hraje trh práce. „Česko vstupovalo do těch všech problémů s prakticky nulovou nezaměstnaností. Když máte nulovou nezaměstnanost, tak se hůře roste,“ ujasnil.
„Částečně jsme těmi vysokými a často nesmyslnými výdaji za pandemie změnili strukturu ekonomiky,“ míní Stroukal. Česko podle něj „rozhazovalo“ za covidu více než země, jejichž ekonomiky rostou.
„Připomněl bych ještě jednu věc, která je ekonomicky důležitá. My si stále představujeme, že růst se nakopává rozhazováním veřejných peněz,“ uvedl Stroukal. To se v určité fázi hospodářského cyklu podle něj dá do určité míry považovat za rozumné. „Ale problém nastává ve chvíli, kdy máme nízkou nezaměstnanost.“ Pozornost se v tuto chvíli nesmí obracet na věci, které jsme dělali dříve, jako třeba investiční pobídky, nyní je to spíše otázka jiné změny struktury ekonomiky.
Pro růst je podle Stroukala také nutné uvolnit ruce firmám. „Potřebujeme odstranit překážky, kdy něco firmy dělat chtějí, ale nemohou,“ uvedl. Problémem podle něj je například zaměstnávání cizinců. „Věcí je určitě více, ale tohle je jedna z položek, o kterých se určitě budeme bavit,“ doplnil.
Nový cílový stav
Podle analýzy Hospodářské komory převážná část přibližování české ekonomiky k průměru EU nastala před rokem 2008, respektive 2009, kdy se v českém hospodářství plně projevila globální finanční krize. Po tomto roce sbližování s EU výrazně ztratilo na dynamice.
„Je to něco, co se dalo předvídat, hovoří se o tom dlouho. (…) To je zkrátka stav, ve kterém dnes jsme. Pokud se chceme vrátit k nějakému tempu růstu, které jsme měli dřív, musíme si najít nový cílový stav,“ zhodnotil Stroukal. „To jsou všechny ty vágní vize, o kterých politici mluví. Ale víme, jak dlouho se o nich mluví, a k ničemu to zatím nevedlo,“ uzavřel.
