Pro nás je podstatné, že se inflace se vyvíjí zcela s naší prognózou, uvedl v Událostech, komentářích člen rady České národní banky Jan Kubíček a dodal, že rada je se snižováním úrokových sazeb velmi opatrná. Ekonomka a bývalá česká zástupkyně při Světové bance Jana Matesová upozorňuje, že rizik je stále příliš mnoho.
Inflace se vyvíjí dle prognózy, říká Kubíček z ČNB. Matesová upozorňuje na rizika
Meziroční inflace v červenci zpomalila na 8,8 % (zdroj: ČT24)
Spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Kladný vliv na to měly zejména ceny potravin, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta.
„Meziměsíční růst je způsobený sezónními vlivy – tentokrát to byl vliv rekreací, jejichž ceny rostly o pět procent meziměsíčně. Trochu nám rostly i ceny pohonných hmot, ale podstatné je, že se ten celek vyvíjí v souladu s naší prognózou prakticky přesně,“ vysvětlil Kubíček.
Matesová podotkla, že je samozřejmě dobře, že inflace meziročně klesá, ale je to podle ní zcela očekávané. „Loni tam byla vysoká srovnávací základna,“ připomněla. Zmínila rovněž, že 8,8 procenta sice v kontextu minulých měsíců zní optimisticky, ale proti červenci roku 2021 je to skoro osmadvacetiprocentní nárůst. „Úspory lidí ztratily hodnotu osmadvaceti procent za ty dva roky,“ dodala.
ČNB chce splnit cíl za půl roku, řekl Kubíček
Podotkla také, že Česko má pořád jednu z nejvyšších inflací v Evropské unii. „Země, které byly dříve s inflací mnohem více nad námi – jako pobaltské republiky, kde jsou geopolitická a energetická rizika mnohem vyšší než u nás –, klesly pod naši úroveň,“ upozornila.
Kubíček zmínil, že současná doba je velmi nejistá. „V první polovině roku nás znepokojoval vývoj rozpočtu a vývoj mezd. Nyní si myslíme že oba tyto faktory by neměly být podstatným rizikem,“ podotkl s tím, že nejistotou je rovněž vývoj cen energií a plynu. „Naši analytici se domnívají, že se věci budou vyvíjet dobře, ale samozřejmě nejistota tady vždycky je,“ dodal.
Připomněl, že bankovní rada ČNB si klade za cíl dvouprocentní úrokové sazby. „V podstatě bychom za pět měsíců či za půl roku měli být na něm,“ předeslal s tím, že neumí říct, jestli ke snížení dojde koncem roku, nebo až na začátku příštího. „Chceme si být jisti, že opravdu zvládneme inflační očekávání, že zadusíme tu inflaci definitivně, aby se nám nestalo, že ulpíme na čtyř- nebo pětiprocentní inflaci,“ dodal.
Matesová: Trhy jsou nervózní, výkyvů je mnoho
Matesová v souvislosti se snižováním úrokových sazeb zmínila, že má pro opatrné kroky ČNB pochopení. Podle ní velmi záleží na tom, jaké je prostředí, a rizika ve vnějším prostředí jsou pořád vysoká, například geopolitická situace.
„Vidíme poměrně rychlý nárůst cen ropy poté, co Saúdská Arábie i Rusko vyhlásily, že budou denně snižovat produkci ropy. (…) Hned výrazně stouply ceny ropy na světových trzích,“ podotkla s tím, že se rovněž neví, jak se vyvinou ceny obilí a dalších komodit.
„Je tu další vyhrožování Ruska jiným zemím, jeví se jako enormně nutné zvyšovat rychlost zbrojení, ale to také hodně znervózňuje trhy, zkrátka trhy jsou nervózní, výkyvů je mnoho,“ dodala. Podle ní inflace obecně nejde stlačit bez částečného zbrzdění ekonomické aktivity.