Pětatřicetiletá čínská herečka Na-š' dostala velkou roli ve dvou letošních premiérách. Její jméno ale bylo z titulků vyškrtnuto poté, co se objevily nesrovnalosti v jejích deset let starých studijních údajích z prestižní školy. Na-š' se tak zařadila na rostoucí seznam lidí, kteří v Číně schytávají kritiku kvůli svým (údajným) privilegiím. Čelí oficiálnímu vyšetřování úřadů i naštvání Číňanů potýkajících se s vedlejšími příznaky slábnoucí ekonomiky.
Příběh Na-š' popsala BBC. Britská stanice si všímá, že virálními skandály se v posledních měsících stalo obvinění několika mladý žen, že využívají rodinné konexe k získání nepoctivých výhod. Na paškál se dostává praxe označovaná specifickým výrazem guanxi z mandarínské čínštiny.
Vykládat ho jen jako „navazování kontaktů“ je nedostačující, vysvětluje sinolog Mark Metcalf z Virginské univerzity. Budování vzájemné důvěry si žádá čas. Tyto vazby, proplétající se napříč rodinou, školou, prací či rodným městem, s sebou nesou nejen prospěch, ale i závazky „dluh“ splatit, což může být zahlcující.
Na-š' porušila podmínky studia
Na-š' bylo vyčítáno, že se dostala na prestižní divadelní školu díky známostem své matky, přestože v přijímacích zkouškách dosáhla nejnižšího skóre. Úřední vyšetřování tyto internetové spekulace vyvrátilo.
Nicméně ve starších rozhovorech se herečka přiznala, že nesplnila klíčovou podmínku programu určeného pro etnické mongolské studenty (k nimž Na-š' patří), tedy že se po absolvování nevrátila podporovat umění do čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Hongkongský The Standard dodal, že herečka také zřejmě při přijímacím řízení na školu předložila falešné doklady svých předchozích studií.
Veřejné lynčování mělo za následek, že Na-š'ino jméno zmizelo z titulků nového historického dramatického seriálu, jehož název by se dal volně přeložit jako Liči pro Čchang-an.
Náušnice, které vyšly draho
Kontroverzi v čínském internetovém prostoru vyvolala i sedmnáctiletá herečka Chuang Jang Tchien Tchien, když na fotografiích zveřejněných na internetu upoutaly pozornost její výrazné náušnice. Začalo se mluvit o tom, že hodnota šperku dosahuje 2,3 milionu jenů (přes 6,7 milionu korun), což vedlo k logickým otázkám, jak si je dívka mohla dovolit, podpořeným snímky dokládající její okázalý životní styl, píše vietnamský server VnExpress.
Internetoví pátrači sledovali kariérní stopy hereččina otce – podnikatele, ale dříve úředníka, mimo jiné v prefektuře Ja-an, ležící v provincii S'-čchuan. V tamní samosprávě zasedal Jang Wej v době, kdy se místo vyrovnávalo s následky ničivého zemětřesení z roku 2008. Tato skutečnost přiživila domněnky, že rodina profitovala z fondů na obnovu po katastrofě.
Oficiální orgány se pokusily dohady zastavit ujištěním, že náušnice (které rodina musela odevzdat ke kontrole) jsou ve skutečnosti jen skleněnou replikou luxusnějšího kousku. Jang Wej se vzápětí po vypuknutí kontroverze stáhl z pozice akcionáře a právního zástupce kosmetické společnosti, kde v té době působil.
China Daily, anglicky psaný deník vlastněný oddělením propagandy ústředního výboru Komunistické strany Číny, k závěrům vyšetřování doplnil, že o profitování Jang Weje z obnovy po zemětřesení neexistují žádné důkazy. Ovšem přišlo se na jeho nepovolené podnikatelské aktivity během Wejeova úřadování (peníze z nich úřady zabavily) a porušení – už neplatné – politiky dvou dětí.
Z boy bandu nikoliv do národního divadla
Hněv veřejnosti se ale už třeba před dvěma lety snesl na hlavu Jacksona Jie-ea. Vzdal se následně nabídky na angažmá v Čínském národním divadle. Dvaadvacetiletý herec a popový zpěvák si posypal hlavu popelem a všem se omluvil, aby potlačil ostré internetové útoky, že je privilegovanou celebritou. Místo prestižního místa prý „bude dál studovat a zdokonalovat se v divadle“, slíbil.
Jie-e hrál třeba v na Oscara nominovaném snímku Lepší dny nebo v povídkovém sci-fi Vzkříšení, které letos soutěžilo v Cannes, a zpívá v čínském boy bandu TFBoys. Lidi rozčílilo, že by měl získat nástupem do divadla místo financované vládou, které je spojené se stabilním příjmem, příspěvky na bydlení a dalšími výhodami, včetně možnosti doživotního prodlužování smlouvy. Konkurence zájemců o to stát se členem Čínského národního divadla je proto tvrdá a kritici výsledků konkurzu žádali transparentnější výběr.
Nejen milostná aféra pekingské lékařky
Internetové bouře kvůli domnělému elitářství zasáhly v Číně v poslední době nejen celebrity. Obvinění z privilegovaného postavení se sneslo letos třeba i na hlavu lékařky, uváděné jako paní Tung.
Vše odstartoval dopis adresovaný nemocnici v Pekingu, kde žena pracovala, s tvrzením, že udržuje milostný poměr s kolegou jménem Siao. Ten měl údajně nechat pacienta pod sedativy na operačním stole desítky minut bez dozoru, aby se mohl zastat paní Tung ve sporu se zdravotní sestrou. Alespoň tak to psala pisatelka listu, manželka pana Siaoa.
Aféra se probírala na internetu a hněv on-line diskutérů se postupně soustředil především na paní Tung. Pátrání amatérských detektivů odhalilo, že žena dokončila studium medicíny v elitním programu na prestižní škole za polovinu času, a navíc opsala diplomovou práci. Což následné vyšetřování Národní zdravotní komise potvrdilo a paní Tung přišla o tituly i praxi.
Internetové soudy jako výsledek deziluze
Internet v Číně s cenzurovanou společností i médii poskytuje prostor pro různé spekulace, které živí skandály, přičemž do vyšetřování možných nekalostí se nezřídka pouštějí sami on-line uživatelé, připomíná BBC. Internetové soudy se staly katalyzátorem naštvání a zklamání.
Podle studie, z níž britský server cituje, si v roce 2023 většina dotázaných myslela, že lidé bohatnou díky privilegiím, které jim přinášejí příbuzenstva a konexe. Zatímco o dekádu dříve Číňané dosažení finančního úspěchu přisuzovali dobrému vzdělání a tvrdé práci.
Mladí bez práce
V roce 2025 deziluzi jen přiživují přetrvávající problémy čínského hospodářství. Země zaznamenává stagnující domácí spotřebu, problémy v realitním sektoru i vysoký počet mladých lidí bez práce. Není výjimkou, že absolventi univerzit nastupují do manuálních profesí, protože ve svém oboru se nemůžou uplatnit.
Ilustračním příkladem je pětadvacátník Sun Čan, který získal titul magistra z finančnictví a snil o kariéře v investičním bankovnictví, kde by „vydělal spoustu peněz“ na dobře placené pozici. Jenže takovou nenašel, takže se živí jako číšník v restauraci.
Míra nezaměstnanosti Číňanů ve věku šestnáct až čtyřiadvacet let, s výjimkou vysokoškolských studentů, se letos v květnu držela těsně pod patnácti procenty. U zbývajících dvacátníků dosahovala zhruba sedmi procent, uváděl tamní Národní statistický úřad.
Čína dokonce přestala údaje o nezaměstnanosti mladých lidí na několik měsíců zveřejňovat poté, co údaj v první ze zmiňovaných věkových skupin přešplhal v červnu 2023 dvacet jedna procent. Obnovené statistiky ovšem nezahrnují vysokoškoláky ani nezohledňují uchazeče o práci, kteří hledání místa vzdali, a chybí i reflektování situace na čínském venkově, údaje se týkají jen měst, upozorňuje agentura Reuters.
Kde je slibovaná prosperita?
K ukazování na neprávem privilegované nepřímo podněcuje i čínský vůdce Si Ťin-pching. Ten opakovaně slibuje, že v zemi vymýtí korupci v řadách politických špiček i mezi nižšími úředníky. Miliony z nich už tak byly vyšetřovány a statisíce jich byly údajně potrestány.
Před dvěma lety Si Ťin-pching v projevu vyzval ke zmenšení majetkových rozdílů mezi bohatými a chudými Číňany. „Společná prosperita pro všechny lidi“ je podle čínského prezidenta „základním prvkem čínského způsobu modernizace a odlišuje ho od západní modernizace“.
Nicméně apel na zahlazování rozdílů nemusí být vyslyšen pokaždé stejně. Když čerstvá absolventka Harvardovy univerzity Ťiang Jü-žung letos v červnu při projevu na promoci vyzvala k jednotě v rozděleném světě, reakce byly ve Spojených státech i v Číně smíšené. Slova pronesla ve stejný den, kdy americký federální soud zablokoval zákaz Trumpovy administrativy, který měl znemožnit vstup do Spojených států cizincům se zájmem o studium na Harvardu.
Některé ohlasy na čínských sociálních sítích podotýkaly, že mezinárodní vzdělání si může dovolit jen elita, a naznačovaly, že Ťiang Jü-žung se nejspíš spoléhala na rodinné konexe, uvádí The New York Times. Ona sama přiznala, že měla štěstí, že si mohla dovolit zahraniční vzdělání, ale zároveň zdůraznila, že si na něj našetřila.
Kritizovala také zahořklost čínské veřejnosti vůči úspěšným. „V současné době má mnoho lidí pokřivené vnímání kvůli rozčarování z reality. Jejich výchozí logika pohledu na věci je: ‚To není možné, vy musíte být privilegovaní, podívejte se, jak jste pokrytečtí,‘“ napsala na čínské sociální síti Weibo. Podle ní lidé „přestávají věřit v možnost něčeho lepšího“.
Vědecký pracovník z Nankingské univerzity Jen Č'-chua nabízí interpretaci těchto reakcí. Veřejnost nebyla „duševně připravena“ na zpomalení čínské ekonomiky po tolika letech růstu a slibů, že společný blahobyt je na dosah ruky. „Lidé kolektivně požadují vysvětlení,“ upozornil v čínském médiu Caixin Global.
