Syndrom vyhoření

Skoro třetina Čechů často používá digitální technologie k práci mimo pracovní dobu. To podle odborníků zvyšuje mimo jiné riziko vyhoření. Psycholog Martin Pospíchal popisuje, že do jeho praxe často klienty přivádějí jejich dobré vlastnosti, nikoliv ty špatné. U nadšených a vysoce motivovaných lidí se prý stává, že snadněji překročí „bezpečnostní prvky“ a následně mohou vyhořet. Je prý dobré sledovat například to, když se práce stává dominantním tématem při rozhovorech s blízkými, případně když práce „likviduje“ koníčky. Zmínil také ovlivnění vztahů a zdraví. Doporučuje s prací splynout a mít ji rád, naopak pokud člověku práce komplikuje každodenní fungování, je na cestě k vyhoření. Rozhovor pro Události, komentáře z ekonomiky natáčela Kristýna Hávová.

Každý pátý Čech trpí vyhořením. Poslední průzkumy zároveň ukazují, že se syndrom vyskytuje často u profesí s velkou zodpovědností. Právě personalisté proto vyhledávají psychologické kurzy, kde se učí zaměstnance pochopit a potížím předejít.

Mladí Číňané stále častěji platí firmám za to, aby mohli předstírat, že u nich pracují. Za bizarním trendem stojí podle serveru BBC News stagnující čínská ekonomika a pracovní trh. Část vyhořelé mládeže, která dlouhodobě nemůže najít zaměstnání, si dala přezdívku „krysí lidé“. Tito frustrovaní Číňané tráví celé dny doma.

Přibývá center, která pomáhají lidem se závislostmi, psychickými potížemi i syndromem vyhoření. Nové sanatorium pro dospělé otevřeli ve středočeských Doubravčicích. Privátní zařízení bude alternativou těch státních, ve kterých se ale na místo často čeká dlouho. Jeden den léčby v této instituci včetně jídla a ubytování stojí osm tisíc. Ve státních zařízeních tohoto typu je to podle VZP zhruba tři a půl tisíce.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Dospělé dle psychiatrů nyní trápí projevy deprese ještě častěji, než tomu bylo během pandemie covidu. Ukazuje to výzkum Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Asi čtvrtina lidí měla na jaře také vážné příznaky syndromu vyhoření, který může přerůst v depresi. Prevencí i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu. To může pomoci i u lehkých depresí.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Epidemie koronaviru v Česku poškodila psychické zdraví populace. Vyplývá to z pozorování psychologů i z dat krizových linek. Narostl počet duševních onemocnění, zvýšilo se riziko sebevražd a depresí. Nezvykejme si na to, považujme tuto situaci za mimořádnou, tady jde adaptace proti nám, řekl v Interview ČT24 psycholog a psychoterapeut Daniel Štrobl, který působil 15 let jako vojenský psycholog.