Epidemie koronaviru v Česku poškodila psychické zdraví populace. Vyplývá to z pozorování psychologů i z dat krizových linek. Narostl počet duševních onemocnění, zvýšilo se riziko sebevražd a depresí. Nezvykejme si na to, považujme tuto situaci za mimořádnou, tady jde adaptace proti nám, řekl v Interview ČT24 psycholog a psychoterapeut Daniel Štrobl, který působil 15 let jako vojenský psycholog.
Lidem se rozpadá prožitek toho, že svět dává smysl, říká psycholog Štrobl
28 minut
Psycholog: Mechanismy zvládání stresu a krize jsou jedinečné
„To primární, co lidé cítí, je frustrace. Když člověku není po nějakou dobu, třeba i dlouhodobě, umožňováno uspokojování jeho potřeb, dochází k frustraci. A reakcí na ni je nejčastěji hněv, podrážděnost, změny nálad, poruchy spánku, stravovacích návyků a podobně,“ popsal jev, který je v aktuální situaci běžný, psychoterapeut Daniel Štrobl.
Právě frustraci podle něj dnes zažívají lidé mnohem častěji než na jaře. „Jedna z těch základních lidských potřeb je potřeba limitu,“ podotkl s tím, že zatímco během jarní vlny epidemie lidé zažívali určitou iluzi toho, že s létem epidemie skončí, dnes tuto hranici nevidí. „Když se podíváme na jednání vlády, tak se uvažuje o tom, že nouzový stav bude do jara nebo třeba do léta. A absence těch hranic je právě ten problém,“ dodal psycholog.
Psychické problémy navíc dnes pociťují také ti, kteří se s nimi před pandemií nesetkali. Podle Štrobla jde o podobný jev jako u takzvaného syndromu vyhoření. „Jsou to potíže těch takzvaně zdravých, schopných a kompetentních lidí, kteří na sobě najednou pociťují změny nálad a určitou dekompenzaci. Je to velmi podobné s vyhořením v tom, že vyhoří vždycky lidé schopní, pracovití a zdraví,“ vysvětlil.
Upozornil také, že by lidé neměli podceňovat své potíže a ve správný čas vyhledat odbornou pomoc. „Jedna taková diagnostická pomůcka pro každého je, že špatná nálada nesmí trvat v kuse déle než 14 dní,“ upřesnil Štrobl s tím, že ve chvíli, kdy člověk dva týdny nezažívá pocity radosti nebo úlevy a naopak ho trápí smutek, nespavost či další obtíže, měl by své problémy konzultovat.
Hledání viníka nepomůže, míní psychoterapeut
Zároveň varoval před některými mechanismy, kterými si člověk může spíše uškodit. Jedním z nich je například hledání viníka. „Vždy, když dochází k jakýmsi katastrofám, a je jedno, jestli to jsou živelní katastrofy v podobě povodní, výbuchu sopek nebo technologické havárie, tak vždycky jednou z prvních odpovědí je hněv, zpravidla hněv na autority,“ ilustroval Štrobl. V dlouhodobém horizontu to ale podle něj vede k podrážděnosti, která dopadá i na okolí.
Štrobl také upozornil na to, že se nyní často u lidí objevuje takzvaná naučená bezmocnost. „Lidem se rozpadá apriorní prožitek toho, že svět dává smysl, svět je předvídatelný, že v tom světě mají místo, a že já sám se můžu na tom světě nějak podílet,“ přiblížil psycholog. Tento prožitek je přitom podle něj velmi důležitý k tomu, aby se lidem žilo dobře.
„Tím, jak ta situace trvá dlouho a pro řadu lidí je skutečně nesrozumitelná, tak vlastně ta nesrozumitelnost generuje prožitek v podobě – já se na to vykašlu, nic nemá cenu, tak já tu roušku sundám, já umřu,“ popsal Štrobl.
Zatímco schopnost adaptace je u lidí většinou užitečná, v tomto případě by si člověk podle Štrobla na aktuální stav zvykat příliš neměl. „Tady ta adaptace jde proti nám. Já bych řekl – nezvykejme si na to, považujme tuto situaci za mimořádnou, která musí skončit, protože takhle normální život vypadat nemá,“ řekl psychoterapeut.
Vzpomeňte si, co vám pomohlo v minulosti, radí psycholog
Aby se člověku ulevilo, je podle Štrobla dobré vzpomenout si, co mu pomohlo zvládnout těžkou situaci v minulosti. „Mechanismy zvládání stresu a krize jsou velmi jedinečné. My jsme si je vytvořili často v dětství nebo v rané dospělosti. Pochopitelně takové ty univerzální rady se samozřejmě dát dají, já mám akorát zkušenost, že ony moc nefungují. Lidé daleko lépe pracují s tím, že si řeknou – to je vlastně pravda, to mi tehdy pomohlo, to bych mohl teď použít,“ vysvětlil.
Psychice podle něj také udělá dobře procházka na čerstvém vzduchu. „Já si myslím, že je dobré opouštět, samozřejmě v rámci zachování všech pravidel, ty deprimující čtyři stěny a užít si volný prostor,“ poradil Štrobl.
