Dospělé dle psychiatrů nyní trápí projevy deprese ještě častěji, než tomu bylo během pandemie covidu. Ukazuje to výzkum Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Asi čtvrtina lidí měla na jaře také vážné příznaky syndromu vyhoření, který může přerůst v depresi. Prevencí i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu. To může pomoci i u lehkých depresí.
Příznaky deprese pociťuje až třetina dospělých. Někdy pomůže úprava životního stylu
3 minuty
Události: Příznaky deprese pociťuje až třetina dospělých
Příznaky deprese různé intenzity pociťuje až třetina dospělých. Že jich přibývá, vyplynulo z dotazníkového šetření sestaveného psychiatry z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„V roce 2017 se zdálo, že je docela klid. Pak přišel březen 2020 a pandemie, která se opět odrazila v růstu. A nyní jsme v květnu 2023 získali data, dochází opět k nárůstu. Vzhledem k tomu, že současná ekonomická situace ještě nedosáhla vrcholné krize, naším odhadem je, že to ještě půjde nahoru,“ upozornil přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN Martin Anders.
Podobný trend se ukázal také u symptomů takzvaného vyhoření. To by na rozdíl od depresí ještě neměly doprovázet emoční propady. Objevuje se zejména chronická únava a ztráta koncentrace.
Až šedesát procent lidí depresi překoná bez léků
„Syndromem vyhoření jsou paradoxně více ohroženi spíše mladí lidé. Souvisí to s tím, že jejich pracovní povinnosti jsou často zatíženy vysokou odpovědností, ale relativně nízkými kompetencemi,“ přiblížil profesor z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN.
Prevencí, ale i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu zahrnující pravidelný pohyb, vyváženou stravu a také čas vyčleněný na koníčky.
Stejná režimová opatření pomáhají i u lehkých depresí. Až šedesát procent pacientů ji tak překoná i bez léků.
