Růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta. Oproti roku 2021 je to o 5,1 procentního bodu méně. Výsledek také zaostává za oficiálním cílem, který čínská komunistická strana stanovila na zhruba 5,5 procenta. Na vině pomalejšího růstu čínské ekonomiky jsou vládní omezení vyplývající z čínské nulové tolerance nákazy covidem-19, napsaly agentury AP a Reuters. Podle Reuters a agentury Kjódó historicky nejvyšší úmrtnost od roku 1974 spojená s pandemií a nízká porodnost také vedly k úbytku obyvatel. Čínská populace se zmenšila o 850 tisíc lidí, informovaly agentury s odvoláním na čínský statistický úřad.
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 čínský HDP vzrostl o 2,9 procenta, o jeden procentní bod pomaleji než v předchozím tříměsíčním období. Výsledek pro poslední čtvrtletí loňského roku však předčil očekávání analytiků, kteří předvídali pomalejší meziroční růst o 1,8 procenta.
Mezičtvrtletně ekonomika stagnovala, zatímco ve třetím čtvrtletí se proti předchozím třem měsícům HDP zvýšil o 3,9 procenta. Analytici očekávali, že čínská ekonomika ve čtvrtém kvartálu proti předchozím třem měsícům o 0,8 procenta klesla.
Tříprocentní růst za rok 2022 je kromě roku 2020, kdy udeřila pandemie, nejslabším za téměř půlstoletí, píše Reuters. I loni covid-19, který kvůli nařízením vlády držel miliony lidí doma a vedl k propadu na trhu s nemovitostmi, ekonomiku negativně ovlivnil, uvedly Reuters a AP.
„Údaje byly lepší, než jsme očekávali. Přesto dokládají tvrdý zásah do čínské ekonomiky v důsledku politiky nulového covidu a propadu cen nemovitostí v roce 2022,“ řekla BBC analytička Jacqueline Rongová z banky BNP Paribas.
Ostatní ekonomické údaje, jako jsou maloobchodní tržby a tovární výroba za prosinec, které byly zveřejněny spolu s údaji o HDP, rovněž překonaly očekávání analytiků. Byly ale stále slabé ve srovnání s úrovněmi před pandemií.
Vliv na čínskou ekonomiku mohly mít také západní sankce proti Rusku. Přestože je Peking kritizuje, významné čínské firmy je dodržují. „Uvědomují si, že by porušování sankcí poškodilo čínskou ekonomiku,“ popsala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Zároveň však země využívá všech skulin a šedých zón v sankčních pravidlech. Například malé banky přebírají obchody těch velkých, neprovádí totiž mezinárodní obchody, a tak se jich sankce nemohou dotknout.
Peking také vyzývá čínské společnosti, aby hledaly příležitosti v Rusku a zaplnily místo po západních firmách, které ze země po začátku invaze na Ukrajinu odešly. „Zdá se, že čínské firmy se do toho nehrnou. Minimálně velké firmy jsou zdrženlivé a i malé a střední podniky nejsou příliš iniciativní,“ přiblížila Šámalová.
Odhady pro letošní rok očekávají oživení čínské ekonomiky
Čína je za Spojenými státy druhou největší ekonomikou na světě. Analytici, s nimiž hovořila Reuters, předpověděli pro rok 2023 její růst o 4,9 procenta poté, co čínská vláda v prosinci zrušila striktní pandemická opatření, která omezovala pohyb obyvatel a narušovala dodavatelské řetězce.
Klíčová bude podle expertů pro Čínu letos podpora domácí poptávky. Jelikož globální ekonomika balancuje na pokraji recese, „export z Číny se pravděpodobně do poloviny roku sníží,“ uvedl analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics.
„Ve světě rostou ceny a inflace, klesá poptávka po čínském zboží. Kvůli nejisté situaci Číňané nejsou ochotní utrácet. Duální cirkulace, vývoz a domácí spotřeba, na kterou Čína spoléhala, v podstatě nefunguje,“ nastínila Šámalová. Problémem jsou podle ní ale i kroky čínské vlády jako například přísná regulace soukromých společností, a naopak podpora státních firem.
Číňanů po více než půl století ubylo
Země se také potýká s poklesem počtu obyvatel. Naposledy přitom zaznamenala populační úbytek v 60. letech minulého století v období politických i hospodářských reforem, takzvaného Velkého skoku vpřed, diktátora Mao Ce-tunga. Následkem hladomoru tehdy zemřelo nejméně dvacet milionů lidí.
V Číně nyní podle národního statistického úřadu žije 1,411 miliardy lidí poté, co v roce 2022 10,41 milionu lidí zemřelo a narodilo se 9,56 milionu dětí. Úřad sčítá pouze obyvatele pevninské Číny, tedy bez Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu.
Čínské úřady podle agentury AP nenaznačily, že by existovala souvislost mezi populačním úbytkem a pandemií nemoci covid-19, která se z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej rozšířila do celého světa a podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) má celosvětově na 6,7 milionu obětí.
Na pozici nejlidnatější země míří Indie
Experti Organizace spojených národů (OSN) předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší o až 109 milionů lidí. Agentura Kjódó uvádí, že se nejlidnatější zemí světa již stala Indie, zatímco Reuters a AP s odvoláním na experty předvídají, že Indie s více než 1,4 miliardy lidí první místo zaujme v průběhu letošního roku.
Čínský statistický úřad v úterý také informoval, že mužů je v Číně nadále víc než žen, a to 722,06 milionu ku 689,69 milionu. Příčinou toho je podle agentury AP čínská politika jednoho dítěte, od které Peking upustil v roce 2016. „Několik desetiletí politiky jednoho dítěte změnilo psychické nastavení Číňanů. Mladé rodiny mají pocit, že víc než jedno dítě nezvládnou finančně ani časově,“ poznamenala Šámalová.
V zemi také roste míra urbanizace. Ve městech nyní trvale žije 920,71 milionu lidí, tedy 65,22 procent populace.
„Čínská populace se začala zmenšovat o devět až deset let dříve, než místní úřady i OSN předpokládaly. To znamená, že čínská demografická krize je ohromná… a čínská politika je postavená na chybných demografických datech,“ reagoval na zveřejněná data I Fu-sien, odborník na čínskou demografii z Wisconsinské univerzity v Madisonu.
Národní statistický úřad naopak v prohlášení uvedl, že lidé by z populačního úbytku neměli mít obavy, jelikož „celkové pokrytí pracovních sil stále převyšuje poptávku“, píše agentura Reuters. Šámalová ale upozornila, že v nadcházejících letech odejde do důchodu generace narozená v 60. letech, která stojí za čínským ekonomickým zázrakem. „Důchodový věk v Číně je velmi nízký. Většina lidí odchází ještě před šedesáti lety, ženy už po padesátce,“ uvedla.
Čínskou vládu tak podle zpravodajky čeká řada sociálních reforem. Měla by nejen podpořit porodnost zavedením rodičovských příspěvků nebo zvýšením počtu školek, soustředit se ale v důsledku stárnutí populace bude muset i na důchodovou reformu.
