Čína se zároveň s uvolněním proticovidových opatření chystá otevřít světu. Po třech letech lockdownů, povinných karantén a omezených kontaktů zatím jako poslední z velkých ekonomik stále omezuje přístup do země. Od 8. ledna už by ale na hranici měl stačit negativní výsledek PCR testu. Skončí i povinnost třítýdenní izolace, zároveň by čínští občané opět získali možnost cestovat do zahraničí.
Čína hledá cestu, jak žít s covidem a udržet ekonomický růst. Po vlně občanských nepokojů a protestů odstraňuje překážky, hrozba pro ekonomiku však trvá. Nákaza je na vzestupu, dělníci pobývají kvůli riziku onemocnění doma, obchodům vypadávají dodávky a restaurace jsou prázdné. I přes očekávané zotavení hrozí, že jakmile se asijská velmoc otevře světu, příští půl rok nastane nestabilita.
„Výrobě se stále daří docela dobře, ale služby dostaly opravdu masivní úder. Je jasné, že Čína letos poroste méně než o tři procenta. Zbytek Asie poroste rychleji. Nevíme, jaký dopad bude mít otevření, ke kterému teď dochází,“ domnívá se Joerg Wuttke, předseda Obchodní komory EU v Číně.
Stoupá také nezaměstnanost, hlavně mezi mladými
Podle předsedy obchodní komory Evropské unie se podmínky nepatrně zlepšují, do stavu před pandemií je však ještě daleko. I přesto evropské firmy z Číny neodcházejí.
„Velcí hráči, tedy automobilky a chemičky, zůstávají a investují víc peněz, protože není mnoho ekonomik, které by zapadly do velikosti takového podnikání. Pak tu jsou malé a střední podniky, které zápasí a přepnuly na autopilota,“ všímá si Wuttke.
Kvůli krizi stoupá také nezaměstnanost. Mezi mladými lidmi je na rekordních dvaceti procentech.
„Nezaměstnanost mladých lidí je v posledních letech problém. Čerství absolventi mají velké potíže při hledání zaměstnání. Nabídky na trhu práce vykazují velký pokles,“ upozorňuje Liou Tien, ekonom z Univerzity Fu-tan v Šanghaji.
„Musíme brát v potaz, že čínský politický systém si tradičně a dlouhodobě hlídá svou image před obyvatelstvem. A to i za cenu naprosto nereálných čísel a údajů,“ podotkla ve vysílání ČT sinoložka z Filozofické fakulty UK Olga Lomová. Podle ní jde o něco, na co jsou Číňané ze strany státu zvyklí. Zároveň se to však odráží v tom, že oficiálním údajům obyvatelé spíše nedůvěřují.
Dodala, že demonstrace v Číně během minulých týdnů byly velmi nečekané. „Zároveň nikdo nečekal, že na to vláda okamžitě zareaguje změnou opatření.“
Poptávka po čínském zboží klesá
Nulová tolerance ke covidu není jediným důvodem, proč ekonomika strádá. Dlouhodobým problémem je, že Si upřednostňuje státní podniky a omezuje soukromé společnosti.
Pokračuje také propad na trhu s nemovitostmi, který byl dlouhodobě hlavním motorem ekonomiky. Prodeje i ceny prudce klesají a developeři nemají peníze na dokončení výstavby. Hospodářství nepomáhá ani situace ve světě – kvůli inflaci poptávka po čínském vývozu klesá.
