Západní státy vyšetřují, zda Čína na jejich území provozuje nelegální policejní stanice

Nahrávám video

Nizozemsko je po Kanadě a Velké Británii dalším státem, který vyšetřuje zprávy médií, že Čína na jeho území provozuje nelegální policejní stanice. Oficiálně má úřad poskytovat svým občanům konzulární služby, podle španělské neziskové společnosti Safeguard Defenders ale slouží k zastrašování Číňanů žijících v zahraničí. A některé z nich nutí k návratu do vlasti. Dvě takové stanice působí podle Deníku N také v Praze.

Nizozemská vláda vyšetřuje, zda v Nizozemsku působí jménem čínské vlády dvě nelegální „policejní stanice“. S odvoláním na ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle nizozemských médií působí jedno centrum v Amsterdamu a druhé v Rotterdamu; tvrdí, že nabízejí diplomatickou pomoc čínským občanům, ale nejsou registrována u nizozemské vlády.

Agentura AFP o kancelářích hovoří jako o „policejních stanicích“. Úřady jsou využívány k umlčování politických oponentů, uvedla televize RTL a investigativní web Follow the Money s odvoláním na čínského disidenta žijícího v Nizozemsku.

Peking se chlubí, že za poslední rok přesvědčil na 230 tisíc svých státních příslušníků podezřelých z trestné činnosti, aby se ze zahraničí vrátili zpět do Číny. Podle neziskové organizace Safeguard Defenders mu k tomu slouží právě nelegální úřady v cizích zemích.

Po celém světě má být čtyřiapadesát těchto „policejní stanice“, většina z nich se nachází v Evropě. Tři podle všeho fungují také v Kanadě, jedna na předměstí Toronta. Ve stejné lokalitě žije i aktivistka a novinářka Šeng Süeová. Tvrdí, že dosud jí čínské úřady vyhrožovaly přes internet. „Teď je tu čínská policejní stanice. Jen pár kilometrů ode mě. Tak se sama sebe ptám, kam dál mohu utéct?“ řekla Šeng Süeová.

K příznačné události došlo 16. října. V Pekingu začal sjezd komunistů a před čínským konzulátem v Manchesteru se sešli kritici prezidenta Siho. Když generální konzul strhnul jejich plakáty, poklidný happening se během chvíle změnil v násilnou rvačku. Minimálně jednoho demonstranta vtáhli na půdu čínského zastupitelství, kde ho surově mlátili.

Jejich „zákrok“ zachytilo video. Imigrant z Hongkongu skončil s řeznými ranami na obličeji a pohmožděninami na celém těle. Peking přišel se svojí verzí incidentu. „Narušitelé nelegálně vnikli na čínský generální konzulát v Manchesteru a ohrozili bezpečnost čínské diplomatické mise,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin.

A jak je to v Česku?

Deník N před zhruba čtrnácti dny uvedl, že také v Česku působí dvě čínské „policejní stanice“, na které se Číňané mohou obracet v případech, kdy potřebují vyřídit nové dokumenty nebo se mimo jiné stanou obětí trestného činu. Podle listu ale tato centra slouží také ke sledování příslušníků místní diaspory a ke sběru informací.

Aktivity dvou čínských center v Praze sleduje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Je možné také konstatovat, že nejen Čína, ale i některé další státy vyvíjejí aktivity ve snaze získat kontrolu nad vlastní diasporou v České republice. V této chvíli ovšem nemáme informace, že by tato činnost měla dopad na bezpečnost státu,“ sdělil mluvčí Ladislav Šticha Deníku N, podle kterého se věcí zabývá i ministerstvo zahraničí.

Zprávy o tom, že v Česku mohou působit dvě čínské nelegální policejní stanice, má i ministerstvo zahraničí. Spolupracuje s příslušnými orgány a složkami, které se věnují vyšetření záležitosti. Novinářům to při návštěvě Dauhá řekl ministr Jan Lipavský (Piráti).

„Spolupracujeme na tom s příslušnými orgány a složkami, které se nějakým způsobem věnují tomu, aby tu záležitost vyšetřily. Průběžně o tom komunikujeme i s čínskou stranou na pracovní úrovni,“ poznamenal Lipavský. „Na druhou stranu není žádný konkrétní závěr, ke kterému bychom nyní došli a mohli jsme ho sdílet s veřejností,“ dodal. 

Je to porušení naší suverenity, soudí analytička

Jde o instituce, které mají zprostředkovat kontakt mezi členy čínské komunity, kteří žijí v zahraničí a zároveň bezpečnostními složkami v Číně, řekla k existenci bezpečnostních center analytička společnosti Sinopsis Simona Fantová. Provozem jsou pověření lidé, kteří jsou v komunitě dobře známí a vážení, ale zároveň mají dobré kontakty na čínskou vládu.

„S jejich pomocí se čínská bezpečnost dokáže spojit s místními Číňany, často jim může pomoci s vyřízením různých konzulárních záležitostí, ale zároveň díky tomu může nad komunitou udržovat dohled.“

Analytička vnímá otevírání těchto policejních stanic jako porušení suverenity daných států, kde působí. V Číně se o nich otevřeně píše a lze získat informace o adresách a kontaktech na čínské policejní stanice v Česku, dodává. Sám Peking je na podobné vměšování přitom velmi háklivý.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled