Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči „krizi na Ukrajině“, řekl ruský vůdce Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Informovala o tom agentura Reuters. Oba se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Moskva rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu, řekl Putin.
„Velmi si ceníme vyrovnané pozice, kterou naši čínští přátelé zaujali vůči ukrajinské krizi. Chápeme i vaše otázky a obavy. Na dnešním setkání samozřejmě naši pozici vysvětlíme,“ řekl Putin. Čína se ve veřejných prohlášeních k ruské invazi na Ukrajinu staví spíše na ruskou stranu, ačkoliv k přímé vojenské či finanční podpoře zatím nesáhla. Rusko se kvůli své agresi vůči sousední zemi ocitlo v mezinárodní izolaci. Jedním z jejích zbývajících spojenců je právě Peking, který je pro Kreml zejména diplomatickou oporou.
Moskva podle Putina rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu. Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, vzrostl po srpnových návštěvách amerických zákonodárců včetně předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na ostrově. Čína na tuto cestu reagovala dosud největším vojenským cvičením v okolí ostrova a diplomatickými kroky.
Putin podle TASS dále uvedl, že Rusko a Čína se společně zasazují o vytvoření „spravedlivého“ světového řádu založeného na mezinárodním právu, a nikoliv na pravidlech, která „někdo vymyslel a snaží se je vnutit ostatním“. „Pokusy o vytvoření unipolárního světa nabyly v poslední době naprosto ošklivé podoby,“ řekl podle agentury TASS se zjevným odkazem na politiku Spojených států ruský diktátor, jehož země mezinárodní právo opakovaně porušuje.
„Žádná země nemá právo být v problematice Tchaj-wanu soudcem,“ prohlásil podle agentury Kjódó čínský prezident. Jeho poznámka podle agentury přitom mířila na USA. Putin pak čínského lídra ubezpečil, že Moskva podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu.
Za vzor mezinárodní spolupráce označil Putin „zahraničněpolitický tandem Moskvy a Pekingu“, který podle něj sehrává „klíčovou roli při zajišťování globální a regionální stability“.
Čínský prezident Putina podle Kjódó ujistil, že Čína je připravena „prohlubovat silnou vzájemnou podporu v otázkách, které se týkají hlavních zájmů obou zemí“. Si Ťin-pching kromě toho podle TASS řekl, že Peking chce po boku Moskvy hrát vedoucí roli ve snaze „nasměrovat velmi rychle měnící se svět na cestu udržitelného a přínosného rozvoje“.
Kromě Číny, Ruska a Uzbekistánu patří do zemí Šanghajské organizace pro spolupráci také Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Indie a Pákistán. Čína a Rusko se ji dlouho snaží prezentovat jako alternativu k západním mnohostranným organizacím.
Zpravodajka ČT: Invaze na Ukrajinu Rusko ve vztahu k Číně oslabila
Putin a Si se naposledy setkali v únoru u příležitosti zimních olympijských her v Pekingu. Po schůzce vydali společné prohlášení, v němž uvedli, že přátelství jejich zemí „nezná hranic“. O pár dní později Rusko napadlo Ukrajinu.
Čína invazi odmítla odsoudit, ale ani ji jasně nepodpořila. Peking se ovšem také nepřipojil k mezinárodním sankcím vůči Moskvě a vzájemný obchod obou zemí dál roste. Dovoz ruské ropy do Indie a Číny od ruského vpádu na Ukrajinu stoupá, píše BBC.
Oba státníci se setkali poprvé tváří v tvář od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu. Ruský prezident v této souvislosti řekl, že „od té doby se toho hodně událo“, neměnnou věcí však zůstává „přátelství mezi Čínou a Ruskem“.
„Na pozicích se nic nemění. Čína a Rusko se sbližují na základě toho, jak se zhoršují jejich vztahy se Západem,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Přesto se i v Číně objevují hlasy, že je spojenectví břemenem, kterého by se měla země zbavit. Podle Šámalové vojenská invaze na Ukrajinu Rusko ve vztahu těchto zemí oslabilo. Čína toho využívá například v Kazachstánu, kde je tradičně dominantní spíš Rusko, v nedávném prohlášení například Peking podpořil ochranu územní celistvosti a suverenity Kazachstánu.
„To je jasný vzkaz určený Rusku, že Kazachstán má v Číně spojence. Protože i Kazachstán, stejně jako další středoasijské republiky, se může cítit ohrožený mocenskými ambicemi Ruska,“ popsala Šámalová.
Si vyjel za hranice Číny poprvé od začátku pandemie
Před summitem v Uzbekistánu zamířil ve středu čínský prezident na návštěvu Kazachstánu. Jde o jeho první zahraniční cestu od vypuknutí pandemie nemoci covid-19, za hranice země vyrazil po zhruba tisícidenní pauze.
Si Ťin-pching naposledy opustil Čínu v lednu 2020, kdy se vydal na návštěvu Myanmaru. Stalo se tak jen několik dní před vyhlášením uzávěry ve městě Wu-chan, odkud byly ohlášeny vůbec první případy nákazy tehdy novým typem koronaviru.
Zatímco většina světa se po covidové pandemii znovu otevřela, Čína pokračuje v uzavírání celých měst a provincií pokaždé, kdy jsou odhaleny nové případy infekce koronavirem.
