Ropa strana 3 z 5

Některým asijským zemím se podařilo dojednat se Spojenými státy zhruba poloviční cla oproti těm, které americký prezident Donald Trump vyhlásil v dubnu. Čína ovšem není jednou z nich a její obchodní příměří s USA vyprší 12. srpna. Delegace obou stran jednají o jeho prodloužení. Tchaj-wan s dovozními cly ve výši 20 procent věří, že jde o dočasné tarify, která se mu podaří ještě snížit. Nejvyšší cla v Asii dopadla na Myanmar a Laos zejména z politických a bezpečnostních důvodů.

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.

Do České republiky už přes čtvrt roku neteče ropa z ropovodu Družba. Od března přitéká jen přes jihozápadní TAL, respektive jeho českou větev IKL. V centrálním tankovišti se ale ruská ropa stále skladuje, a to až do vyčerpání zásob. Poté ji nahradí jiné druhy „černého zlata“. Do tuzemska proudí nejčastěji z Asie, severní Afriky a severní Evropy.

Norsko patří mezi přední evropské producenty ropy a zemního plynu – toho zajišťuje téměř třetinu z veškerého dovozu do Evropské unie. V budoucnu by svou těžbu mělo rozšířit také například Rumunsko. Do produkce těchto surovin může promluvit i Polsko, u jehož pobřeží bylo objeveno zřejmě významné ložisko ropy a plynu. Kritika ohledně polských plánů s nalezištěm se však už ozývá z Německa.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

Írán v Ománském zálivu zadržel zahraniční tanker, který podle něj pašoval dva miliony litrů pohonných hmot. Sedmnáct členů posádky bylo zatčeno a čelí vyšetřování, napsala agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mehr.

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nezavedly Spojené státy žádné nové sankce proti Rusku. Některé naopak administrativa uvolnila. Moskvě to umožňuje získávat technologie pro její válku proti Ukrajině. Tři demokratičtí senátoři už kvůli Trumpově přestávce v sankcích spustili vyšetřování.

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvyšování těžby ropy. Od srpna skupina zvýší těžbu o 548 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel, zatímco v květnu, červnu a červenci navyšoval těžbu pokaždé o 411 tisíc barelů denně. Skupina se sešla poprvé od doby, kdy ceny ropy vystřelily vzhůru – než opět ustoupily – po úderech Izraele a USA na Írán, poznamenala agentura Reuters.

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.

Rozhodnutí USA udeřit na íránský jaderný program bylo dobrým krokem, shodli se v Otázkách Václava Moravce zástupci vládní koalice a opozičního ANO. „Celý svět by měl poděkovat (Donaldu) Trumpovi,“ prohlásila europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Odmítavě se k útoku postavil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Debatující věří, že zapojení USA povede k oslabení íránského režimu. V druhé části pořadu politici kritizovali systém emisních povolenek ETS 2.

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.

Ceny ropy zahájily pondělní obchodování v Asii výrazným růstem. Reagovaly tak na rozhodnutí těžařů ze skupiny OPEC+ zvýšit v červenci těžbu stejným tempem jako v předchozích dvou měsících. To bylo úlevou pro ty, kteří očekávali výraznější zvýšení.

Evropská unie schválila zrušení všech hospodářských sankcí vůči Sýrii s výjimkou těch, které jsou založeny na bezpečnostních důvodech. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Na zrušení omezujících opatření se již minulý týden shodli unijní ministři zahraničí, ještě ale bylo potřeba přijmout potřebné právní akty.

Rakousko a Česko se shodují v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, blízké postoje mají také v otázkách migrace. Po jednání v Praze to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a nová šéfka rakouské diplomacie Beate Meinlová-Reisingerová. Obě země podle ministryně sledují jasnou linii a chtějí spravedlivý a trvalý mír, který nebude na úkor Ukrajiny a Evropy. Na Rusko je potřeba vyvinout větší tlak, řekla.

Je složité si představit scénář, který by umožnil Ukrajincům vyhnat Rusy ze všech či většiny okupovaných území, míní britský historik, spisovatel a profesor na University College London Mark Galeotti. Podle něj se zároveň nebude jednat o evropské vojáky, kteří v případě příměří Ukrajinu zabezpečí. Na přednášce na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze hovořil i o tom, že sankce proti Rusku nedokáží srazit tamní ekonomiku v rámci několika měsíců a je potřeba je obnovovat.

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.