Ropa strana 3 z 5

Pohonné hmoty v Česku v minulém týdnu pokračovaly ve zdražování. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 37,52 koruny, před týdnem byl o třináct haléřů levnější. O šestnáct haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,74 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Současná cena nafty je nejvyšší zhruba za poslední dva a půl měsíce. Podobně je na tom i benzin, který byl naposledy dražší na konci dubna.

Cena ruské ropy Urals tento týden poprvé překročila strop 60 dolarů za barel, který loni zavedly západní státy v odvetě za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Podle analytiků je to první skutečný test, zda bude Západ schopen vynutit si dodržování jednoho z hlavních sankčních opatření proti Moskvě. Zvláště v situaci, kdy levnější ruskou ropu nakupuje ve velkém například Indie, kterou Spojené státy považují za svého spojence.

Lodě přepravují více než osmdesát procent objemu světového obchodu. Tento způsob dopravy je zároveň zodpovědný za téměř tři procenta emisí oxidu uhličitého způsobných lidskou činností. Začínající kalifornská firma WasteFuel přeměňuje komunální a zemědělský odpad na udržitelnou energii, včetně biometanolu pro lodní dopravu. Ropný gigant, britská společnost BP, nyní do firmy vloží deset milionů amerických dolarů, tedy asi 219,2 milionu korun, uvedla agentura Bloomberg.

Švýcaři v nedělním referendu schválili návrh zákona usilující o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Obyvatelé alpské země rovněž schválili zvýšení daně z příjmu velkých podniků. Pro klimatický návrh hlasovalo 59,1 procenta zúčastněných a pro novou sazbu daně 78,5 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků, které zveřejnil server Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

U pobřeží Jemenu se chystá jedna z největších ekologických operací všech dob. Organizace OSN dokončila formální přípravy na odčerpání bezmála jednoho a čtvrt milionu barelů ropy z rozpadajícího se supertankeru. Kvůli občanské válce je plavidlo v havarijním stavu a hrozí gigantický únik do moře.

Vazby mezi Moskvou a Novým Dillí dlouhodobě dobře fungují, Indie od Ruska kupuje ropu a zbraně a jako předsedající země skupiny G20 se stále nevymezila proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Jenže Kreml v důsledku válečné izolace navazuje užší spojenectví také s Čínou, která je největším obchodním partnerem Putinova režimu – a současně indickým regionálním rivalem. A Nové Dillí toto utužované rusko-čínské spojenectví dráždí i zneklidňuje.

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Festival v Cannes má za sebou uvedení dalšího očekávaného snímku. Martin Scorsese v premiéře představil svůj více než tříhodinový epos Killers of the Flower Moon, který natočil mimo jiné se svými oblíbenými herci Leonardem DiCapriem a Robertem De Nirem. Na premiéru přišli i zástupci indiánského kmene Osedžů. Scorsese se vrací ke skutečným případům vražd, namířených před sto lety proti příslušníkům tohoto kmene poté, co zbohatl díky ropě na svém území.

Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je podle premiéra Petra Fialy (ODS) obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti, řekl Fiala na sněmu Svazu měst a obcí České republiky v Olomouci. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit kontrolu nad energetickou infrastrukturou.

Česká společnost Mero, vlastněná státem, která se stará o dodávky ropy do Česka, se dohodla s italskými akcionáři na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Premiér Petr Fiala (ODS) to ve středu oznámil po jednání se svou italskou kolegyní Giorgiou Meloniovou. Jednali také o bilaterálních vztazích, evropských tématech či spolupráci v energetice a nových technologiích. Meloniovou večer přivítá také prezident Petr Pavel na Pražském hradě.

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

Silný hospodářský vzestup Číny je už několik desetiletí nezpochybnitelný. Země se stala mocností číslo dvě s ambicí dostat se ještě výše. Peking se snaží posilovat i pozici své měny, jüanu. Ta je zatím zdánlivě daleko za vedoucím dolarem, coby hlavní globální měnou. Ale vzestup jüanu se nemusí projevovat jen v rezervách centrálních bank, ale i ve stále významnější roli v mezinárodním obchodě. A válka na Ukrajině jeho přitažlivost v některých koutech světa ještě posiluje.

Ceny ropy v pondělí stouply o více než šest procent, a zaznamenaly tak nejvyšší denní růst za téměř rok. Reagovaly na překvapivé oznámení o dobrovolném snížení těžby ze strany části skupiny OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska.

Saúdská Arábie a další členové skupiny OPEC+ oznámili dobrovolné snížení těžby ropy celkem o asi 1,15 milionu barelů denně. Jen Rijád se zavázal, že do konce roku vytěží o 500 tisíc barelů denně méně. Podle saúdskoarabského ministerstva energetiky je to preventivní opatření, jehož cílem je podpořit stabilitu trhu. Rozhodnutí zřejmě zvýší ceny ropy.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí klesla pod 40 eur (asi 959 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky. Podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského mají vyšší teploty největší vliv na letošní úspory energií, Češi prý ale po zavedení vládního stropu s plynem šetřit přestávají. Nadále zlevňují i ceny ropy.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila rozsáhlý, ale kontroverzní projekt těžby ropy na Aljašce. Plán těžby si vysloužil kritiku ze strany ekologických organizací i některých komunit původních obyvatel Aljašky. Biden, zvolený za Demokratickou stranu, se podle ekologů chová v rozporu se svými sliby.

Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou se v loňském roce zvýšily o 0,9 procenta na dosavadní maximum 36,8 miliardy tun. A to i přesto, že více čistých technologií, jako jsou elektromobily nebo produkce elektřiny ze slunce, pomohlo omezit dopady zvýšené spotřeby uhlí a ropy. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Rusko přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která vede do Polska. Na Twitteru o tom v sobotu odpoledne informoval šéf rafinérské společnosti PKN Orlen Daniel Obajtek. Podle něj to dodávky zákazníkům neovlivní, protože Polsko získávalo v poslední době z Ruska pouze desetinu své spotřeby surové ropy a dodávky nahradí z jiných zdrojů. Do Česka přeprava ropy ropovodem Družba probíhá podle plánu standardním způsobem, řekla mluvčí společnosti MERO Barbora Putzová.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Šok z plnohodnotného ruského vpádu na Ukrajinu před rokem zasáhl světové hospodářství už tak poznamenané pandemií covidu. Ekonomové v tomto ohledu mluví o „polykrizi“, mnoha propojených výzvách, kterým v současnosti globální hospodářství musí čelit. Prudký nárůst cen u energií, potravin i jejich nedostatek pocítily stamiliony lidí, podle expertů se však nejčernější scénáře zdaleka nenaplnily. Pokles světové ekonomiky je mírnější, než odborníci před rokem očekávali, a tempo inflace již zpomaluje. Evropa se ukázala být odolná, ovšem stejně tak Rusko, které odvrátilo kolaps i díky obcházení sankcí. Globální ekonomiku drží nad vodou také stabilizace situace v USA, oživení v Číně či indický boom.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Koláře (TOP 09) může Rusko zastavit jen sebevědomý a jednotný Západ. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se ale obává dlouholetého konfliktu, který by stál tisíce životů. Státy by proto podle něj měly pokračovat v mírových jednáních. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Rusko přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy a západní země současně prokázaly, že jsou schopny v krizi jednat velmi rychle a obejít se i bez ruských zdrojů. V Interview ČT24 to uvedl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška s tím, že hlavní zbraň Vladimira Putina tak selhala. České domácnosti i firmy podle něj zdražování zatím zvládají, Evropa jako celek si však prý musí uvědomit, že ve světě není oblíbená, a musí zaujmout do budoucna tvrdší stanovisko při jednání s dodavateli energií v čele s USA.