Ropa strana 4 z 5

Ukrajina hodlá podle dostupných informací od příštího roku zastavit transport ruské ropy přes ropovod Družba. Zásobování Česka touto surovinou pokračuje bez omezení, uvedl v reakci na to státní provozovatel ropovodů Mero. V současnosti podnik pokračuje v pracích na rozšíření ropovodu TAL z Itálie, čímž plánuje nahradit dodávky z Ruska. Hotovo by mělo být v první polovině příštího roku. V horší situaci mohou být Maďarsko nebo Slovensko, které odklon od ruských paliv neprovedly.

Ve vojenském zařízení v západoruské Volgogradské oblasti propukl ve čtvrtek požár poté, co se do areálu zřítil ukrajinský dron, uvedl podle agentury Reuters gubernátor regionu Andrej Bočarov. Server Reuters později napsal, že ukrajinská armáda zaútočila na vojenské letiště Marinovka, kde zasáhla sklady s klouzavými bombami a pohonnými hmotami. Mezitím v přístavu Kavkaz na jihu Ruska vypukl požár, když podle tamních úřadů Ukrajina podnikla útok na železniční trajekt naložený cisternami s pohonnými hmotami. Trajekt se podle ruských médií následně potopil.

Přestože inflace v červenci meziročně překvapivě vzrostla, zatím není důvod si myslet, že v tom bude i pokračovat, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Obavy zatím nemá ani místopředseda SPD Radim Fiala, ačkoli zároveň varoval před hrozícími proinflačními tlaky a dle něj pomalou konsolidací veřejných financí ze strany české vlády.

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Kvůli obavám o další vývoj americké ekonomiky se v pondělí dostaly pod tlak akciové trhy v Asii, Evropě i USA a začaly klesat. Reagovaly tak na páteční nepříznivou zprávu o míře nezaměstnanosti v Americe a možné signály o recesi. Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 se v pondělí propadl o 12,40 procenta, a utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Oslabovaly i další asijské burzy. Propadem zahájily týden rovněž trhy v Evropě a následně se prudký pokles projevil i na Wall Street.

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Předseda opozičního SPD Tomio Okamura nesouhlasí s rozhodnutím vlády, podle které by se měl Jozef Síkela (STAN) stát evropským komisařem za Českou republiku. Míní, že ve funkci ministra průmyslu poškodil Českou republiku ve prospěch německé ekonomiky a Bruselu. Je to ten nejlepší možný kandidát z hlediska Fialovy vlády, pro nás je to ten nejhorší možný kandidát, prohlásil Okamura v Interview ČT24.

Filipíny se snaží zabránit masivnímu úniku ropy poté, co se ve čtvrtek u pobřeží potopil tanker přepravující skoro 1,5 milionu litrů průmyslového paliva. Podle BBC ropná skvrna sahá do vzdálenosti několika kilometrů od místa nehody a hrozí, že by mohla dosáhnout až k břehům hlavního města Manily. Pobřežní stráž nasadila do akce plovoucí bariéry a sací hadice. Podle úřadů nyní nafta zatím uniká z motoru, nikoli z nákladní nádrže.

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Čína a Filipíny dosáhly dohody, která by měla ukončit konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom informovala agentura AP. Nedaleko ostrůvku Second Thomas Shoal, který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, letos dochází k opakovaným střetům filipínských a čínských plavidel. Ty vyvolávají obavy z potenciálně větších konfliktů, do nichž by se mohly zapojit i Spojené státy.

Konec války na Ukrajině zajistí dialog, nikoli válčení, prohlásil indický premiér Naréndra Módí po jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v Moskvě. Ruský vládce zdůraznil, že obě země pojí zvláštní strategické partnerství. V pondělí večer srdečně přivítal Módího ve své rezidenci, což vyvolalo pobouření v Kyjevě a znepokojení ve Washingtonu, který naléhá na Dillí, aby důrazně odsoudilo invazi na Ukrajinu. Předseda vlády největší demokracie světa je na návštěvě Ruska poprvé za pět let. Podle svých slov chce „posílit přátelské vazby“ mezi oběma zeměmi.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Do singapurských vod unikla ropa poté, co v jižním přístavu Pasir Panjang narazil lodní bagr plující pod nizozemskou vlajkou do stojícího tankeru. Do vody se vylilo přibližně 400 tun paliva, velké množství se dostalo na tamní pláže. Ropná skvrna byla spatřena také ve vodách kolem parku Sister's Islands, chráněné mořské oblasti o rozloze 400 tisíc metrů čtverečních.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.

Modernizace italského ropovodu TAL má ukončit závislost Česka na ruské ropě. „Po dokončení budeme mít jednu z nejmodernějších ropovodných struktur v Evropě,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala oceňuje snahu vlády diverzifikovat rizika spojená s dovozem ropy. Ruský plyn je ale v Evropě stále potřeba, uznávají oba politici.

V několika unijních zemích včetně Česka probíhají úpravy a modernizace italského ropovodu TAL. Cílem je odstřihnout se zcela od ruské ropy, která přitéká do Česka skrz ropovod Družba. Nezávislosti na Rusku by se mohlo docílit zhruba v polovině příštího roku, hned potom chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat o zrušení výjimky na dovoz suroviny z Ruska.

Na začátku pátého funkčního období buduje ruský prezident Vladimir Putin spojenectví, která potřebuje k vítězství na Ukrajině. Posiluje vazby na Severní Koreu, Írán a Čínu. Na první zahraniční cestu zamíří pár dnů po inauguraci do Pekingu. Ten je hlavním dodavatelem zakázaných technologií a materiálů pro výrobu zbraní do Ruska.

Ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Podle médií byla zasažena ropná rafinerie v Rjazaňské oblasti, kde vypukl požár. Za tímto útokem podle zdrojů RBK Ukrajina stála ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Ruské útoky naopak ve středu zasáhly Oděsu na jihu Ukrajiny, zranění utrpělo nejméně třináct lidí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.

Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.