Benzin v Česku je nejlevnější za tři a půl roku

V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října 2021. Ve středu stál v průměru 34,89 koruny za litr, před týdnem byl o 53 haléřů dražší. Nafta během týdne zlevnila o 54 haléřů na 34,34 koruny za litr, levnější byla naposledy loni v listopadu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zlevňování bude podle analytiků pokračovat i v příštích dnech.

Ceny pohonných hmot v Česku začaly výrazněji klesat koncem února. Od začátku letošního roku přitom paliva zdražovala, ke konci ledna se Natural 95 prodával v průměru za 36,80 koruny za litr a nafta za 36,20 koruny za litr. Nejlevnější paliva natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 34,32 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 33,75 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 36,27 koruny. Nafta se tam tankuje za 36,10 koruny za litr.

Za dalším poklesem cen stojí podle analytika XTB Jiřího Tylečka korekce cen na trhu s ropou, pokles velkoobchodních cen pohonných hmot a posilování české koruny.

Zlevňování by navíc podle Tylečka mělo pokračovat i v následujícím týdnu, i když potenciál poklesu se podle něj bude postupně uzavírat. „V následujícím týdnu čekám pokles o přibližně třicet haléřů na litr benzinu i nafty. O něco výraznější snížení ceny očekávám do konce měsíce na naftě, a to z důvodu růstu obratu klesajícího trendu rafinérských marží na benzinu,“ přiblížil Tyleček.

Pokračující pokles cen očekává také šéf Malcom Finance Jaroslav Ton. „Benzin a nafta by mohly zlevnit o dalších dvacet až třicet haléřů za litr. Tento vývoj sledují především logistické firmy, pro něž je důležité systematické doplňování paliva jako strategie pro udržení stabilních provozních nákladů,“ řekl Ton.

Tuzemské ceny paliv stále patří v Evropě k těm nižším. „Nafta je dle aktuálních dat z Evropské komise v Česku třetí nejlevnější v Evropské unii po Maltě a Bulharsku. Nejdražší naftu v EU mají naopak v Dánsku, Irsku a Finsku. Co se týká benzinu, tak české ceny jsou taktéž třetí nejnižší v EU po Bulharsku a Maltě. Naopak nejdražší benzin mají v Dánsku, Holandsku a Itálii. Z našich sousedů je nejlevnější v případě nafty i benzinu Polsko. Naopak suverénně nejvyšší ceny pohonných hmot jsou z našich sousedů v Německu, které patří mezi dražší země EU,“ sdělil Tyleček.

Nahrávám video

Před rokem stál benzin zhruba o 3,50 koruny za litr více

Loni ceny paliv značně kolísaly. V prvních zhruba čtyřech měsících vzrostly až na více než 40 korun za litr u benzinu a přes 39 korun u nafty. Pak do půlky června zlevňovaly, následně opět zdražily a od začátku července do začátku října znovu zlevňovaly až na úroveň kolem 35,15 koruny za benzin a 33,50 koruny za naftu. V listopadu ceny převážně rostly a v prosinci kolísaly.

V meziročním srovnání je nyní benzin asi o 3,50 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili zhruba o čtyři koruny na litru více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 8 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 8 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 16 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 22 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.