Turecko proměňuje svoji energetiku. Ankara uzavřela obří miliardový kontrakt na dovoz amerického zemního plynu během příštích dvaceti let. A podniká i další kroky, aby se zbavila své dosavadní závislosti na dodávkách surovin z Ruska.
Turecká ekonomika je sedmou největší v Evropě a kromě asi 85 milionů obyvatel ji pohání i suroviny z Ruska. Dováží z něj asi čtyřicet procent své roční spotřeby zemního plynu a sedmdesát procent spotřeby ropy. Teď čelí americkému tlaku, aby dodávky z Ruska zastavila.
„Přál bych si, aby přestali nakupovat ropu z Ruska, zatímco Rusko pokračuje ve svém řádění na Ukrajině,“ prohlásil americký prezident Donald Trump.
Jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se tomu nebrání, výměnou ale žádá americkou náhradu, zdroje a technologie. Kromě zrušení sankcí na turecký export chce mimo jiné pro armádu získat americké zbraně a letouny F-35, které Washington Ankaře po léta odpírá. „Během vašeho druhého mandátu budeme schopni povýšit vztahy Turecka a USA na zcela jinou úroveň,“ řekl Erdogan.
Dodávky z Moskvy
Moskva oznámila, že dodávky do Turecka běží naplno. Změna ale může přijít rychle. Po dvou a půl letech sporů začalo do země proudit třicet milionů litrů ropy denně ze sousedního Iráku. A zatímco v Bílém domě Erdogan podepsal kontrakt na dodávky amerického plynu pro příštích dvacet let, nad osudem dlouhodobé plynové smlouvy s Ruskem visí otazník. Vypršet má už příští rok.
„A existuje šance, že Turecko kontrakt neprodlouží. Ale bude to způsobeno americkým tlakem? Nebo tím, že Turecko chce samo diverzifikovat své zdroje? Tyto otázky se překrývají,“ upozornila nezávislá novinářka a analytička Barcin Yinanc.
Americký tlak na konec ruských surovin ve státech NATO se prezident Erdogan rozhodl pragmaticky využít. Zároveň ale nechce ztratit pracně budovanou neutrální pozici. Proto s Moskvou o plynovém kontraktu nadále jedná.
