Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.
„Máme před sebou opravdu důležité úkoly,“ řekl Starmer Zelenskému a znovu ho ujistil o britské podpoře. „Myslím, že tento týden můžeme opravdu zatlačit na ruskou ropu a plyn,“ uvedl Starmer a dodal, že tento týden se už podařily obrovské kroky. Odkazoval na schválení 19. balíčku evropských sankcí proti Rusku a uvalení amerických sankcí na ruské ropné giganty.
„Můžeme ale udělat víc v oblasti navýšení kapacit, zejména prostředků dlouhého doletu,“ řekl britský premiér, načež později ujistil, že jeho země bude pokračovat v dodávkách takových zbraní. Navíc také zintenzivní dodávky lehkých střel, některé z nichž dodá dříve, než bylo plánováno, aby posílila obranu Ukrajiny před zimou.
Starmer také prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců. Zároveň označil ruského vládce Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír.
Zelenskyj na tiskové konferenci po jednání koalice ochotných zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora. Útoky hluboko v ruském týlu posilují diplomatické úsilí, proto potřebujeme další střely dlouhého doletu, řekl s tím, že není možné, aby Rusku zůstala jiná možnost než ukončit válku.
Ukrajinská hlava státu poděkovala prezidentovi USA Donaldu Trumpovi za sankce na ruské ropné společnosti a řekla, že stejný tlak je třeba vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Dodal, že Kyjev sám tlačí na ruskou ropnou infrastrukturu cílenými útoky pomocí dronů a raket, a zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války.
Starmer v pátek Zelenského přivítal před sídlem britských premiérů v Downing Street objetím. Pak spolu jednali u oběda. Odpoledne se k nim připojili také další lídři takzvané koalice ochotných, tedy států podporujících bránící se Ukrajinu.
Nejdříve však Zelenskyj a Starmer hovořili s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, nizozemským premiérem Dickem Schoofem či generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a přes videospojení také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Výzva k přijetí plánu využití ruských aktiv
Na schůzce šestice lídrů Starmer spojence vyzval, aby dokončili plán na využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na podporu obrany Ukrajiny, který projednával čtvrteční summit lídrů EU. „Spojené království je připraveno jednat společně s EU, aby se tento proces posunul vpřed co nejrychleji,“ prohlásil. „Účet za ničení na Ukrajině musí platit Rusko,“ dodal.
Evropští představitelé se však na plánu využití miliard eur na ruských účtech na podporu Kyjeva ve čtvrtek neshodli a rozhodnutí odložili. Dánská premiérka Frederiksenová uvedla, že zástupci koalice ochotných musí řešení reparační půjčky pro Ukrajinu dosáhnout do Vánoc. „Musíme mít řešení před Štědrým dnem, abychom mohli zajistit financování Ukrajiny na příští roky,“ řekla předsedkyně dánské vlády.
Lídři hovořili také o bezpečnostních zárukách nebo protivzdušné obraně. Šéf NATO Rutte po jednání hovořil o významu a efektivitě ekonomických sankcí. „Putinovi docházejí peníze, nápady i vojáci,“ prohlásil.
K širšímu jednání zemí koalice ochotných se pak on-line připojili zástupci více než dvou desítek zemí, mezi nimi například nová premiérka Japonska Sanae Takaičiová a za Česko premiér Petr Fiala (ODS). Ten po schůzce prohlásil, že je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout infrastrukturu hluboko na ruském území. Na síti X také uvedl, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinérie, a to zejména tlakem na energetický sektor.
Setkání s britským králem
Před jednáním v Downing Street ukrajinského prezidenta na hradě Windsor přijal také britský král Karel III. Letos to bylo už třetí jejich vzájemné setkání.
Jednání se v Londýně koná v době, kdy Rusko dál odmítá příměří a americký prezident Donald Trump zrušil svoji avizovanou schůzku s šéfem Kremlu Putinem v Budapešti.
