OSN strana 2 z 5

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Mezinárodní síly budou v Pásmu Gazy v rámci mírového plánu nasazeny velmi brzy, řekl v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Prohlásil také, že Írán žádá o zrušení amerických sankcí a že on je v této věci otevřen diskusi. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. Oxfam upozorňuje, že nejbohatší mají na růstu emisí nepřiměřený podíl, zatímco nové analýzy nevládních organizací identifikují 28 takzvaných „uhlíkových bomb“.

Ve světě bují byznys se žoldnéři. Oblibě se těší zejména kolumbijští veteráni, kteří mají mnohaletou bojovou praxi z vlasti. Stovky Kolumbijců se zapojily do konfliktu v Súdánu na straně Jednotek rychlé podpory (RSF). Jejich úkolem je i výcvik dětských vojáků. Podle Chartúmu vyslaly Kolumbijce do války Spojené arabské emiráty (SAE). Podle médií tak činí pomocí sítě soukromých bezpečnostních firem. Abú Dhabí to popírá.

Americká armáda zaútočila na další loď v Karibiku, která podle Spojených států pašovala drogy. Vojsko při tom zabilo tři lidi, nikdo z Američanů neutrpěl újmu, uvedl ministr obrany Pete Hegseth.

Dosavadní prezidentka Samie Suluhu Hassanová jasně ovládla volby v Tanzanii, proti jejichž průběhu vypukly tento týden masové demonstrace, na nichž při zásazích bezpečnostních složek umírali lidé. Hassanová získala 97,66 procenta hlasů, uvedla podle médií volební komise. Oponenti protestovali proti zákazu kandidatury dvou politiků hlavních opozičních stran, který výrazně zvýhodnil Hassanovou.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Při rozsáhlé policejní operaci, která se odehrála v úterý ve favelách v Riu de Janeiro, zemřelo 132 lidí, uvedl úřad místního veřejného ochránce práv. Vláda v tomto brazilském státě později potvrdila 119 mrtvých, z toho jsou nejméně čtyři policisté. Server G1 uvádí, že se jedná o policejní zásah s nejvyšším počtem mrtvých za poslední léta. Cílem bylo podle úřadů zatknout členy zločinecké organizace Comando Vermelho. OSN vyjádřila zděšení z vysokého počtu mrtvých.

Současná situace v Súdánu je podle OSN alarmující. Podle úřadu Spojených národů pro lidská práva (OHCR) se polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) dopustily hromadných mimosoudních poprav na civilistech, kteří se pokoušeli utéct z města Fášir. Mezi oběťmi mají být i humanitární pracovníci. Zároveň roste i riziko etnicky motivovaných násilností.

Izrael ví, kde se v Pásmu Gazy nachází devět ze třinácti dosud zadržovaných těl rukojmí, která má ještě vydat teroristické hnutí Hamás v rámci nynější dohody o příměří. Jeruzalém se současně snaží přesvědčit Spojené státy americké o tom, že pro pokračování příměří je nanejvýš důležité, aby palestinské teroristické hnutí zbývající těla vrátilo, napsal server The Times of Israel (ToI), který se odvolává na zprávu veřejnoprávní stanice.

Více než miliarda lidí žila v roce 2024 v „akutní multidimenzionální chudobě“, osm z deseti chudých je vystaveno přímým klimatickým rizikům a takřka polovina světové populace žije za méně než sedm dolarů na den. Rozvojový program OSN (UNDP) o tom informoval v Globálním indexu multidimenzionální chudoby za rok 2025 zveřejněném na Mezinárodní den za odstranění chudoby, který připadá na 17. října. I přes významný pokles za poslední desetiletí zůstává světová chudoba jedním z nejnaléhavějších problémů současnosti.

Teroristické hnutí Hamás bude v dalších oblastech Pásma Gazy hledat těla zbývajících třinácti rukojmí, pomoci mu v tom má egyptský tým s těžkou technikou, který vstoupil na toto palestinské území v sobotu večer. Vstup egyptských jednotek na palestinské území, kde platí od 10. října příměří po dvou letech války Izraele s Hamásem, osobně schválil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI).

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Izrael identifikoval těla dvou rukojmí, která v úterý večer předalo podle dohody o příměří palestinské teroristické hnutí Hamás, oznámila ve středu brzy ráno podle agentury AFP izraelská armáda. Jsou jimi osmatřicetiletý Tamir Adar, zabitý při útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, a pětaosmdesátiletý Arje Zalmanovič, který byl unesen a zemřel v zajetí. Oba pocházeli z kibucu Nir Oz. V Pásmu Gazy tak nyní zůstává třináct mrtvých rukojmí.

Jemenská povstalecká skupina hútíové zadržela v neděli dvě desítky zaměstnanců Organizace spojených národů (OSN). S odvoláním na koordinátora OSN pro Jemen to uvedla agentura AP. V sobotu povstalci zaútočili na další zařízení OSN v hlavním městě Saná, dodal představitel.

Čína obchoduje s Íránem pomocí do značné míry tajného směnného systému a obchází tak americké sankce – Peking získává ropu a na oplátku buduje v islámské republice klíčovou infrastrukturu, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Bloomberg zase zmapovala, jak obě země směňují automobily za kovy. Podle izraelských médií sílí i čínsko-íránská vojenská spolupráce.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v sobotu obvinil Spojené státy, že jejich loď pronikla do svrchovaných vod Kolumbie a způsobila smrt rybáře. Levicový politik to napsal na síti X a zároveň požádal Washington o vysvětlení incidentu. Petro již v září vyzval OSN ke stíhání amerického prezidenta Donalda Trumpa za útoky na lodě v Karibiku, které Trump zdůvodňuje bojem proti pašerákům drog. Trump v neděli reagoval tak, že označil Petra za nelegálního drogového dealera.