OSN strana 4 z 5

Rada bezpečnosti OSN schválila svou první rezoluci podporující dohodu o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, kde konflikt zuří už přes osm měsíců. Pro návrh, který koncem května představil americký prezident Joe Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady. Rusko se hlasování zdrželo. Teroristé z Hamásu krok rady uvítali.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.

V přístavech po světě se nacházejí lodě, z kterých nemohou námořníci na pevninu. Podle OSN je to stále častější jev. Majitelé například z finančních důvodů nechají plavidla opuštěná u břehů a posádka pak nemůže loď kvůli místním zákonům opustit. Loni takto zůstalo bezprizorních dva tisíce námořníků ze sto padesáti lodí.

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

Izraelská armáda prověřuje možnost, že nedělní smrt 45 civilistů v uprchlickém táboře nedaleko Rafahu způsobilo po nedělním izraelském leteckém úderu vznícení munice, kterou měli palestinští bojovníci v blízkosti uskladněnou. V úterý pak podle zdravotnických úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, zahynulo 21 Palestinců a desítky dalších byly zraněny při izraelských úderech na stanoviště s vnitřně vysídlenými lidmi západně od Rafahu. Izraelská armáda to odmítla. Informace o obětech nelze ověřit. Agentura Reuters v úterý také informovala, že izraelské tanky vjely do centra města.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

Nejméně dva tisíce lidí je zasypaných po rozsáhlém pátečním sesuvu na Papui Nové Guineji. Podle agentury AFP to národní úřad pro řešení katastrof sdělil v pondělí kanceláři OSN v metropoli Port Moresby. Sobotní zprávy hovořily o 670 obětech.

Při rozsáhlém pátečním sesuvu půdy na Papui Nové Guineji zahynulo přes 670 lidí, zní nový odhad Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Zavaleno bylo přes 150 domů. Předešlé odhady hovořily o více než stovce mrtvých.

V noci na sobotu pokračovaly izraelské údery na Rafah na jihu Pásma Gazy. V pátek přitom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafahu, což Jeruzalém odmítl. Údery a boje izraelské armády s palestinským teroristickým hnutím Hamás podle agentury AFP neutichly ani na dalších místech, například v utečeneckém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy.

Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) výrazně změnil strukturu uváděného počtu obětí v Pásmu Gazy. Podle zveřejněné infografiky se zmenšil celkový počet zabitých žen a dětí, upozornil server Times of Israel. OCHA čerpá data od úřadů v Gaze spravovaných teroristickou organizací Hamás. Jeruzalém čísla opakovaně zpochybňuje a tvrdí, že více než třetinu obětí tvoří bojovníci Hamásu. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Záplavy na severu Afghánistánu, způsobené přívalovými dešti, si vyžádaly nejméně tři sta obětí, uvedl podle agentury AP Světový potravinový program. Vládnoucí Taliban hovoří o stovkách obětí. V pátek tiskové agentury uváděly, že při záplavách v severoafghánské provincii Baghlán zemřelo nejméně pět desítek lidí.

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby návrh v tomto směru schválila. Minulý měsíc takový postup v Radě bezpečnosti vetovaly Spojené státy americké.

Už pět milionů lidí je vlivem konfliktu v Súdánu na pokraji hladomoru, upozorňují mezinárodní organizace. Bilance konfliktu se navíc podle nich stále zhoršuje. Organizace Human Rights Watch současně představila zatím nejpodrobnější zprávu o etnických čistkách v Západním Dárfúru. Polovojenské jednotky, které proti súdánské armádě bojují od loňského dubna, prý cíleně povraždily tisíce nearabských obyvatel.

Izraelská armáda ve středu ráno oznámila, že znovu otevírá přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy. Uzavřen byl od neděle po útoku hnutí Hamás, který u něj zabil čtyři izraelské vojáky. Podle Spojených států a OSN však do Pásma Gazy ve středu nepřicházela žádná humanitární pomoc. Nedaleký přechod Rafah, který je od loňského října hlavním místem vstupu humanitární pomoci pro civilisty ve válkou zničeném Pásmu Gazy a který v úterý obsadila izraelská armáda, zůstává podle AP zavřený.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Izraelské úřady neposkytly důkazy ohledně svých tvrzení, že stovky zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) jsou členy teroristických organizací, jako je Hamás či Palestinský islámský džihád. Podle deníku The Guardian to stojí ve zprávě vyšetřovací komise, kterou vedla někdejší francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Ta oficiálně představí závěry komise během pondělí.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Spojené státy americké zablokovaly svým vetem v Radě bezpečnosti palestinskou žádost o plné členství v OSN, informuje agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Při hlasování se zdržely Velká Británie a Švýcarsko. Zbývajících dvanáct členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.