OSN strana 4 z 5

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Bývalý syrský diktátor Bašár Asad prolomil mlčení po pádu svého režimu. V prohlášení na Telegramu v pondělí oficiálně přiznal, že opustil zemi 8. prosince a uprchl do Moskvy. Rusko zároveň oznámilo, že prozatím finálně nerozhodlo o osudu svých základen v Sýrii, kam v pondělí mimo jiné dorazil zvláštní zmocněnec OSN na jednání s novými představiteli vlády vedené povstalci. Na veřejnost se postupně dostávají i informace o Asadově výnosném obchodu s drogami.

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.

Syrská občanská válka vyvolala jednu z největších migračních krizí na světě, kdy více než šest milionů lidí uteklo před boji do zahraničí. Pět milionů z nich zůstalo nedaleko za hranicemi vlasti: v Iráku, Libanonu, Jordánsku, Turecku a Egyptě. Po pádu režimu Bašára Asada se tisíce uprchlíků vracejí zpět v naději na lepší budoucnost. Zlepšit situaci v zemi však nebude snadné a lidé se vracejí do nejistoty. Podle údajů OSN nemá třináct milionů obyvatel, tedy polovina tamní populace, dostatek potravin, stejnému počtu lidí chybí pitná voda. Šestadevadesát procent civilistů pak musí vyžít s méně než sedmi dolary na den.

Syrští povstalci ze skupiny Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyli město Manbidž na severu země ovládané od roku 2016 jednotkami kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF). Serveru Rudaw, který má sídlo v iráckém Kurdistánu, to potvrdil vysoký představitel SDF. Agentura Reuters zároveň napsala, že Turecko a Spojené státy americké se dohodly, že jednotky SDF se budou moci z Manbidže bezpečně stáhnout.

Letecký úder súdánské armády na trh v Severním Dárfúru zabil více než sto lidí, několik stovek dalších bylo zraněno. Uvedla to místní lidskoprávní organizace Emergency Lawyers. V regionu zuří boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Po útoku na město Omdurmán u metropole Chartúmu odpoledne zemřelo dalších pětašedesát lidí a stovky byly zraněny, úřady z útoku obviňují RSF.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Nová šance pro Syřany po autokracii, která trvala více než padesát let, nebo nástup jiné autoritářské vlády? Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada zmítá v nejistotě, jaká bude její dlouhodobá politická budoucnost. O rozšíření vlivu v zemi usilují opoziční frakce, teroristické skupiny či světové mocnosti. V přední linii jsou zatím povstalci ze Syrské vlády spásy z provincie Idlib, předsedou přechodné vlády se má totiž stát jejich šéf Mohamed Bašír.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Všichni diplomatičtí pracovníci z české ambasády v Damašku byli dočasně staženi. Vzali s sebou i tři další české občany a nachází se v Libanonu. Po jednání krizového štábu resortu zahraničí to oznámil ministr Jan Lipavský (nestraník). Vyzval české občany, aby se do Sýrie momentálně nevydávali a případně ji opustili hned, jak to bude bezpečné.

Vůdce jedné ze čtyř hlavních gruzínských opozičních stran byl zadržen policií poté, co byl v hlavním městě Tbilisi zbit do bezvědomí, uvedla jeho strana. Gruzínské úřady už kvůli rozsáhlým protestům zadržely přes tři sta lidí. Zároveň se ozývá kritika nepřiměřeného použití síly ze strany policie při rozhánění demonstrantů. Bezpečnostní složky zapojují vodní děla, slzný plyn či gumové projektily, ale roste i počet svědectví o brutálním bití. Nejméně desítky lidí již skončily v nemocnici. Násilí však panuje na obou stranách – někteří protestující na ozbrojence pálí pyrotechniku a hází na ně různé předměty.

Obnovené boje na severozápadě Sýrie od minulého týdne vyhnaly z domovů na padesát tisíc lidí, oznámil Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí. Islamisté z milice Haját Tahrír al-Šám (HTS) dál postupují směrem na jih od před pár dny obsazeného Aleppa. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP uvedla, že syrští islamističtí povstalci postoupili do těsné blízkosti čtvrtého největšího města v zemi Hamá. Nálety na pozice HTS provádí provládní síly spolu s ruským letectvem. Syrskou armádu posílily nově irácké milice podporované Íránem.

Poprvé od uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým libanonským hnutím odpálil Hizballáh z území Libanonu rakety na izraelské pozice na pohraničním území Izraelem okupovaných Golanských výšin, které si nárokuje i Libanon. Informují o tom agentury s odvoláním na vyjádření izraelské armády i Hizballáhu. Ten útok označil za „varovný obranný úder“ v reakci na, podle něj opakované, porušování příměří ze strany židovského státu. Izraelská armáda v pondělí večer v reakci oznámila, že zahájila sérii vzdušných úderů proti teroristickým cílům v Libanonu.

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

Síla NATO odrazuje Rusko od kroků, kterých by litovalo, ale nezastavuje Putinovo podněcování strachu. V pořadu Interview ČT24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf české diplomacie se vrátil ze své čtvrté návštěvy Ukrajiny. „Byla to návštěva v předvečer tří let ruské agrese proti Ukrajině. Zní to, jako by to byla dlouhá doba, nicméně Ukrajina se dále brání. Cítil jsem velkou míru odhodlání, ale ve vzduchu visí mnoho otazníků,“ poznamenal.

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Násilí na ženách se věnuje i zpráva Organizace spojených národů (OSN). Podle té rukou partnera nebo člena rodiny zemřelo loni ve světě celkem 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut.

Děti tvoří až polovinu členů ozbrojených skupin na Haiti. Gangy je verbují pod pohrůžkou, případně se k nim neplnoletí přidávají, aby zajistili své rodiny. Za poslední rok počet nezletilých naverbovaných gangy v této karibské zemi sužované násilím vzrostl o 70 procent, informují média s odvoláním na novou zprávu Dětského fondu OSN (UNICEF).

Velvyslanectví Eritreje ve Spojených státech podle listu The Washington Post dokázalo získat miliony dolarů na podporu zájmů represivního režimu africké země. Na vládnoucí eritrejskou stranu přitom USA před třemi lety uvalily sankce za vyslání vojáků do sousední Etiopie a přispění k humanitární krizi a krizi v oblasti lidských práv. Ta Eritrea porušuje i u svých občanů – trestá stejnopohlavní vztahy, zneužívá nucenou vojenskou službu nebo provádí razie proti odpůrcům režimu.

Vzdušný úder Izraele na rezidenční budovy v oblasti Palmýry v centrální Sýrii zabil 36 lidí, dalších padesát utrpělo zranění, oznámila syrská státní agentura SANA. V původní zprávě se o obětech nezmiňovala, podotkla agentura Reuters. Židovský stát to nekomentoval. Syrská nevládní organizace tvrdí, že zahynulo 41 lidí a terčem nejméně jednoho z úderů bylo setkání několika proíránských skupin. Ve středu směřoval Izrael své údery také na Pásmo Gazy, kde podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo 33 lidí.

Kolumbie vytáhla do boje proti drogovým kartelům distribuujícím kokain. Prezident země Gustav Petro minulý měsíc oznámil, že vláda začne od zemědělců vykupovat koku, z níž se droga vyrábí. Podle španělského deníku El País tak v Kolumbii výrazně vzrostly ceny, za něž drogové gangy od domorodých pěstitelů vykupují pastu z koky. Podle serveru ale záměr vlády může způsobit více škody než užitku.

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.