OSN strana 4 z 5

Ministerstvo zahraničí USA obvinilo kolumbijského prezidenta Gustava Petra z podněcování amerických vojáků k neposlušnosti a rozhodlo se zrušit mu vízum. Ministerstvo o tom informovalo na síti X.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN) ve čtvrtek opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně. Abbás, který hovořil prostřednictvím videopřenosu, jelikož mu USA nedaly vízum, také prohlásil, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu, a vyzval všechny země, aby uznaly budoucí palestinský stát. Ten už uznávají víc než tři čtvrtiny států OSN.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.

Do Sýrie se od pádu autoritářského režimu syrského vůdce Bašára Asada loni v prosinci vrátil milion syrských uprchlíků. Informoval o tom podle agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Více než 4,5 milionu Syřanů podle něj stále zůstává v zahraničí, dalších sedm milionů je vnitřně vysídlených ve své vlasti.

Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN se svým projevem vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nedlouho po něm hlavy států a šéfy vlád z celého světa oslovil také český prezident Petr Pavel. Zelenskyj na úvod svého vystoupení prohlásil, že pokud chce národ mír, musí pracovat na zbrojení. Mezinárodní právo nefunguje, pokud nemáte dostatečně silné spojence, dodal ukrajinský prezident s tím, že ani to nefunguje beze zbraní.

Český prezident Petr Pavel vystoupil s projevem na Valném shromáždění OSN v New Yorku. V úvodu své řeči zdůraznil, že OSN je organizací, která položila základy pro lepší a humánnější svět. Jde podle něj také o jedinou instituci, která umožňuje čelit globálním krizím dialogem. Prezident se vyjádřil i k ruské válce na Ukrajině. „Zintenzivnění ekonomického tlaku na Rusko je jediný způsob, jak agresora přivést k vyjednávacímu stolu,“ míní.

Izraelská armáda ve středu v Pásmu Gazy zabila dalších nejméně 64 Palestinců, uvedly místní úřady kontrolované Hamásem podle katarské televize al-Džazíra. Izraelský deník Ha'arec s odvoláním na zdravotníky informuje o 73 zabitých Palestincích v regionu od půlnoci. Nejméně dvacet lidí, včetně dětí, zahynulo podle listu při středečním izraelském útoku na budovu v centru města Gaza.

V New Yorku v úterý odpoledne SELČ probíhala všeobecná rozprava 80. zasedání Valného shromáždění OSN, ve které jako jeden z prvních s velmi očekávaným projevem vystoupil americký prezident Donald Trump. Ten mimo jiné řekl, že ukončil sedm válek, přičemž OSN „mu vůbec nepomohla, ani pomoc nenabídla“. Vyzval také k okamžitému ukončení války v Gaze.

Český prezident Petr Pavel je pro podmínečné uvolnění sankcí vůči Sýrii. Je podle něj důležité umožnit zemi rozvrácené dlouholetým vnitřním konfliktem, aby se nadechla, a to se nepodaří, pokud budou tvrdé sankce nadále platit. Prezident to řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde se odpoledne místního času setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šaráem.

Neustále prodlužovaný konflikt v Pásmu Gazy vede podle českého prezidenta Petra Pavla k závěru, že už nemůže být ospravedlněn snahou osvobodit rukojmí, řekl v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. Dodal, že chce otevřeně mluvit s českou vládou o tom, jaké jsou možnosti vyvíjet tlak na Jeruzalém, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Pavel také kritizoval izraelské plány na rozšiřování osad na Západním břehu, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Nedávným narušením estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami se bude v pondělí na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), uvedla v neděli podle agentury AFP estonská diplomacie, která o svolání orgánu požádala. V neděli také vzlétly stíhačky NATO ze základny v severním Německu k ruskému průzkumnému letounu nad Baltem.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Portugalsko uzná v neděli nezávislý Stát Palestina, tedy ještě před zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které začne příští týden, uvedlo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. První zemí, která oznámila záměr uznat existenci palestinského státu na zářijovém VS OSN, byla Francie. Po ní podobné prohlášení učinily Británie, Kanada nebo Austrálie.

Při útoku dronu vyslaného polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) na mešitu v uprchlickém táboře Abú Šúk v západosúdánském Dárfúru zahynulo nejméně 75 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na aktivisty z tábora. Útok se stal na pozadí snahy RSF o dobytí Fašíru – posledního města v oblasti, které nemá pod kontrolou. RSF, která je obviňována z genocidy, by v případě úspěchu mohla ještě eskalovat spirálu násilí na civilistech, varuje OSN.

Podle zprávy madridské nevládní organizace Prisoners Defenders je na Kubě nuceno pracovat na výrobě doutníků a dřevěného uhlí určených pro export nejméně šedesát tisíc vězňů. Ti pracují za minimální či žádnou odměnu, často v nelidských podmínkách a pod hrozbou násilí, upozornil deník The Guardian.

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) obvinila izraelskou armádu z nuceného vysidlování obyvatel v jižní Sýrii, které označila za válečný zločin. Ve zprávě HRW uvádí, že armáda v oblasti také obsazovala domy místního obyvatelstva, případně obydlí a další majetek ničila, zabraňovala lidem v přístupu k majetku a nezákonně odvážela zadržené syrské občany do Izraele.

Sýrie čelí nejhoršímu suchu za posledních 36 let, což ohrožuje úrodu v zemi, v níž již nyní žije téměř devadesát procent lidí v chudobě, píše server BBC. Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje, že potravinová nejistota v Sýrii může do konce roku, respektive do poloviny toho příštího, dosáhnout bezprecedentní úrovně.