Ozonová vrstva se hojí, popisuje nová zpráva

Ochranná ozonová vrstva Země se zotavuje z narušení, které lidstvo způsobilo během dvacátého století. Ozonová díra byla roku 2024 menší než v posledních letech, uvádí nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO).

Ozonu podle zprávy ubylo vloni jen minimum, tento úbytek byl přitom způsobený přirozenými vlivy v atmosféře, jež jsou zodpovědné za běžné výkyvy. „Dlouhodobý pozitivní trend odráží úspěch společných mezinárodních opatření,“ uvedla WMO. Konkrétně ozonová díra, která existuje nad Antarktidou, se dokonce zmenšuje.

Zprávy vyšla u příležitosti Světového dne ozonu 16. září a současně čtyřicátého výročí Vídeňské úmluvy, která uznala úbytek ozonu ve stratosféře jako globální problém. A právě tato mezinárodní dohoda položila základy pro budoucí řešení tohoto problému: dokázala zajistit, že se státy většiny světa spojily ve výzkumu ozonu, systematických pozorování a vědeckých hodnocení ničivosti tohoto problému.

„Před čtyřiceti lety se národy spojily, aby učinily první krok k ochraně ozonové vrstvy – vedeny vědou a sjednoceny v akci,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Vídeňská úmluva a její Montrealský protokol se staly mezníkem multilaterálního úspěchu. Dnes se ozonová vrstva zotavuje. Tento úspěch nám připomíná, že když národy dbají na varování vědy, je pokrok možný,“ doplnil.

Jak vypadá úspěch

Dosud vedl Montrealský protokol podle WHO k postupnému ukončení více než devětadevadesáti procent výroby a spotřeby regulovaných látek poškozujících ozonovou vrstvu, které se používaly v chladicích zařízeních, klimatizacích, hasicích pěnách, a dokonce i v lacích na vlasy. „Díky tomu se ozonová vrstva do poloviny tohoto století vrátí na úroveň z osmdesátých let, což výrazně sníží riziko rakoviny kůže, šedého zákalu a poškození ekosystémů v důsledku nadměrného vystavení ultrafialovému záření,“ chválí pozitivní dopady WHO.

„Přes velký úspěch Montrealského protokolu v uplynulých desetiletích tato práce ještě neskončila a svět i nadále potřebuje pečlivě a systematicky monitorovat stratosférický ozon, látky poškozující ozonovou vrstvu a jejich náhrady,“ uvedl předseda Vědecké poradní skupiny WMO pro ozon a sluneční UV záření Matt Tully.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 17 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 18 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 20 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 23 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...